Z. fr. barbier a to z lat. barba. U starých
Čechův: barviř, nyní: bradýř, holič. S. N.

Barbiton, u, m., řecký hudební nástroj. Jg.

Barbora, y, f., Barborka, Bára, Barka,
Baruška, Barunka, Bořena, Bořenka, y, f.,
z řec. = cizí. Proč chodiť k Barboře, když
všecko na dvoře (nepotřebovati ničeho). Vz
Blahobyt. Č. O sv. B—ře, sáně jsou na dvoře.
Hrš. — 2. Barbora = basa. Slov. — 3. Na
barborku hráti (míčem). Us. u Litom. —
4. Čubka u vozu. Na Mor. (Boč). — 5. Pří-
střeší, z něhož k lázním n. na prádlo n. Do
pivováru vodu váží; také stuDnice v pivo-
vaře. Jg. — 6. Prachovna na lodích. Bur.

— Barbořin, a, o.

Barcelona, y, f., mě. v Španělích. —
Barceloňan, a, m. — Barcelonský. —

Bárci. V obec. mluvě m.: ba arci.

Bard, a, m., z něm., básník starého věku
v jihozáp. Evropě, zpěvák. Jg. —

Bardijov, a, m., mě. Bartfeld, v Uhřích. Jg.

Bardún, u, m. Zastaralý, hudební nástroj.
Mz. 104. Jiní myslí, že slovo toto znamená
silnější struny téhož nástroje. Potáhneš-li na
húslech jedněch strun výše, potáhnútiť je
i bardunóv, ať by ze všech šel hlas řádný.
Št. — Vz víc v Gl. 4.

Báreční = lodní, Barken-. Vz Bárka. B.
provaz. V.

Barevna, y, f. = barvírna. V.

Barevní hůl (k barvě náležející). V.

Barevnictví, n. D. Färberkunst.

Barevník, a, m. = barviř. Troj.

Barevnost', i, f. B. piva. Färbigkeit. Jg.

Barevný, färbig, jest nerost, který na
prach roztlučen jsa barvu svou podržuje,
jako kovy. Vys. — B. přítel (neupřímný). Č.
B. vlasy, obočí (tmavé), pivo (oppos. bledé).

— B. dříví, kotel, Färbe-, = k barvení nále-
žející. Reš., D.

Barchan (Barchent), barkan, u, m. Tka-
nina, jejíž osnova lněná, vetkáni bavlněné
jest. Stran _vpůvodu vz Mz. 105., Gl. 4. B. na
podšívku, Šp., na haleny, na šaty. Kh. —
2. V mincovnách železné náčiní, v které se
stříbro vlévá. Od toho „barchaník", který
držel barchan (nálevku) k lití roubikův nebo
cánův stříbrných. Vz Cány. Am. — Barcha-
nový. B. sukně.

Barchant, a, m. = pankhart, podvrženec.
Na Mor.

Barikáda, lépe barrikáda, y, f. Ulični taras,
přepora, Rk., z fr. barre či barrique = sud.
S. N.

Bařina, y, f.,bažina, třasovisko, slatina, ba-
hniště, blatiště. Vz Bahno. Šp. Der Sumpf,
Marsch, Morast.

Bařinatěti, ěl, ění, 3. os. pl. — tějí. Ros.
Louka bařinatí = bařinatou se stává, wird
sumpfig. Ros.

Bařinatiti, ím, ony — ti, il, cen, cení,
= bařinatým činiti, sumpfig machen. Ros.

Bařinatosť, i, f. Sumpfigkeit.

Bařinatý. B. země. Kom. Sumpfig, mo-
rastig.

Bařinný. B. rostlina (v bařinách rostoucí).
Rostl.

Bařisko, a, n., Bařina, močál. Na Mor.,
D. Der Morast.

Bárka, y, f., loďka, člun, kocábka, Barke,

menši než koráB. V. — 2. Dřevěný n. zděný
sloup, pilíř pod mostem, mostnice. Most na
šesti Bárkách. Us. — Jg.

Barkan, vz Barchan.

Bark-as, a (Dle Páv), neho: Bark-as, y
(Dle Despota), m., vůdce karthaginský.

Barnab-as, y, n. a, m., (viz: Barkas);
obyčejně Barnabáš, e, in., učedlník sv. Pavla.

Baroch, u, m., bachor, Wampe.

Barocháč, e, m., barokáč, pyšný člověk
jako břicháč se nafukující. Us.

Barometr, u, m., z řec. βαρός (těžký)
Άμίταον (míra), težkoměr, tlakoměr. Β. stoupá,
klesá, padá, ukazuje na krásné etc. povětří,
nechce se hýbati; B. je lhář. Barometer.

Baron, a, m., z fr. Barona dělati, na
Barona si hráti. Us. — Baronovic. Baronovna
(dcera Baronova). — Baromký. — Baronství,
n., hodnosť, 2. statek baronský. D. — Baron-
stvo, a, n. — Baronův. Jg. — Baronka, y,
f. — Baronová, é, f.

Baroun, u, m. Veliká loď, z vlas. Barcone.
Mz. 105.

Barriera, y, f., z fr., zábradlí. — 2. Mýtní
zápora. Rk.

Barrikáda, vz Barikáda.

Bars = ačkoli. Na Slov.

Barta, y, m., Bartoň, Bartoš, Bartouš, Bar-
tošek, Bartoněk = Bartholomaeus. Gl.

Bartfeld = Bardijov, a, m.

Bartoloměj, e, m., Barta, y, Barták, a,
Bartek, tka, Bartoň (ě), Bartoš, e, Bartoušek,
ška, m. Bartolomejská noc, vz Noc. Na sv.
B—je brambory do věrtele; Na sv. B—je
moči jelen do vody a nesmí se nikdo více
koupati. Hrš. Bartholomaeus.

Barušky, pl, f., kočičky, jehnedy na stro-
mech, Kätzchen. D.

Barut, a, m., Baireuth.

Barva, y, f., (barba, Výb. L), z něm. Farbe,
vz: f, b. — Gt. pl. barev. Lučba, smíšenina,
hra, talácení, rozptýlení barev. Nz. — Barva
jakožto vlastnosť těl: přirozená, původní,
subjektivní, kovová, nekovová, Nz.; jasná,
temná, tmavá, stálá, nestálá, plná, silná, živá,
slabá, pravá, nepravá, minerální, Šp.; červená,
modrá, bílá, zelená, hnědá, černá, šedivá,
žlutá atd. Us.; tělná, dikavá (eisengrün),
dubová k spodnímu nátěru, helová (berggrün),
kozí, mědná či měděná, medová, Kh., vosková,
žemličková, šeříková (Lilafarbe; šeřík =
turecký n. španělský bez), Rk.; vodová, Pt.;
mosazná, duhová, plamená, zlatá, stříbrná,
zvonová, ocelová, tabulová, Ńz., bělavá, blan-
kytná, bledá, brčalová, brunátná, cihlová, citró-
nová, fialová, jablková, játrová, holubí, hřebíč-
ková, karmasinová, kaštanová, klihová, králov-
ská, kolčavová, krvavá, lasicová, louhová,
mlíčná, mrtvá, mramorová, myší, nachová, ne-
beská, oblaková, ohnivá, ořechová, perlová, pi-
havá, plavá, popelavá, ryšavá, ryzí, sinalá, sivá,
sklená, smolná, sněžná, šafránová, šarlatová,
uhelná, umrlčí, vlčí, zemská, železná. Jg.
Nejmilejší b. (Leibf.), křiklavá, proměnná,
libá. Us. — Barvy nerostův: stálá, nahodilá n.
nestálá, kovová, nekovová. — Barvy kovové:
bila (u stříbra, cínu), šedá (u olova), černá
(u železa), žlutá (u zlata), ruDá (u mědi),
hnědá (u tombaku).— Barvy nekovové: bílá
jako sníh, šedá jako popel, černá jako aksamit,