Předchozí (47)  Strana:48  Další (49) |
|
|||
48
|
|||
|
|||
modrá jako modř berlínská, zelená jako
smaragd, žlutá jako citron, červená jako karmin, hnědá jako kaštan. Bř. Vz Nerost. — Věc Barvu poušti. Us. B. vyšla, pustila. Jg.
B. drží. Jg. Barvu vzíti, vytáhnouti D. Jsou též barvy (= stejní. Vz Stejnost'). Č. Po b-ě něco poznati. Tkad. B-u podržeti, pouštěti; b-y dobře se liší, různí. Šf. v barvě se měniti, barvu měniti, porušiti. Reš. Barva se kloní do černá šp. m. mění se do černá, Pk. Nebe má modrou b-u. Barvy jedné, jednostejné. Slepý soudí o barvách ( = zle). Mluví jako slepý o barvách. Vz Tlachal. Č. — B. tváři, pleť. Mění barvu (tvář). Nemocný ztratil svou barvu. Dostal opět svou barvu. Us. — B. zapýŕení, zardění. B-y červené komu přidati (zahanbiti jej). V. Přidal mu b-y. Ros. Po čem barva (když se někdo zardí)? Ros. Odkud barva? (proč jsi se začervenal)? Ros. Barvu měniti = zapýřiti se. Us. — Barva = barvicí látka. B. zemní, šťavová, Erd-, Saftf., malířská, knihařská (tiskařská, Drukerf.), olejna, vodní, suchá (tužka Barevná), mokrá, Jg., chladná, teplá, sytá, Šp., natěrači, okrová, cementová, Kh., základní, laková. Nz. Β. z rostlin na vlasy. Barvami lazované květiny. Nz. B-y tříti, míchati, spojiti; barev si natříti; barva se plaví (trati); b. se odprýskala od dřeva; barvu chytiti. D. B-ou napouštěti, pomazati, v barvě omáčeti; b-ami vynášeti, vynésti (malovati). V. Malíř obraz navrhuje a pen- zlikem (štětcem) různými barvami potahuje. Kom. B., kterou se ženy líčí (líčidlo). B-y nakládati (tlustě, mastně malovati), rozmý- vati. Nz.B. klásti. Šf. Malovati bez barvy = lháti. Č. — B. = způsob, kterak co barvami malováno, Farbe, Colorit. Živé, temné, měkké, tvrdé barvy. Živými barvami něco malovati. — B., barvička = zámysl, záminka, zástěra,
způsob, plášť, oko, Farbe, Anstrich, Schein, Vorwand, Mantel, Bemäntlung, praetextus. Dal tomu barvičku. V. Pěknou barvou mrzkost' hříchu zastíral. Kom. Jakouž takouž barvu k výmluvě vymysliti. Br. Postřehl barvy (znamenal lesť). L., Č. Pod všelikou barvou někoho podváděti. Ml. Vice barvy nežli pravdy. Ros. Pod všelijakou barvou (zámin- kou). Nz. Jednáni pod barvou (na oko, na pohled, pod zástěrou, s obmyslem, na bělo). J. tr. Dával tomu tu barvu = rozum, výklad. Jg. Pod barvou dobrotivosti. Ottersd. Něco pod barvou říci (verblümt etwas sagen). D. — 2. Ve hře: Barvu vydati, nésti, přiznati,
zapříti, Jg., clíti (přiznati). Š. a Z. — Dlouho nechtěl s barvou ven. Hned s barvou ven! Us. — 3. B. = krev, u myslivcův. Pes na barvu. Schweisshund. D. Pes barvu líže, žere. Na barvu štváti. Šp. — 4. Šaty slou- žících: Něčí barvu nositi. Dvorská barva. Jg. — 5. Čmýra. Us. Barvář, e, m. Techn. - Barvářský. —
Barvářství, n. Techn. Vz Barviř atd. Barvení na pevno.
Barveník, a, m.= barviř. na Slov. Barvený. — čím. atd. Vz barviti. Gefärbt. Barvicí (vz-ci): břečka, lázeň, Nz., hmoty, Jg., tužka. Färbe-. Barvič, e, m. Färber.
|
Barvička, y, f, barva; hra v karty. Us.
— Barvidlo, a, n., Färbestoff.
Barvina, y, f., látka barvicí. Rostl. = barvidlo. B. černá v oku, Färbestoff. —
Barvínek, nku, m., z lat. pervinca, zimo-
stráz. Um. les. — Kom. — Vinca minor, Sinn-, Ingrün. — 2. Clematis, Waldrebe. — 3. Vi- ticella Jg. — Mz. I. 18. Barvíř, e, m., Färber. B. na červeno, V.,
na černo, D., na krásno, na pěkno, na šarlat. Reš. B. vlny, příze, sukna. D. B. v kotle barvi. Kom. — 2. = barbír. Vz toto. — 3. = ranhojič. Kom. Barvírna, y, ť. Färbestofffabrik.
Barvířský, Färbe-. B. lučba, Nz., kotel, umění, příprava, koření. Jg. — 2. Barvířské nůžky = holičské, bradýřské. Kom. Vz Bar- bír, Barvíř. — B. ranhojický. B. byliny. Kom. Barvířství, n. Ros. Färberei, Färbekunst. — Barviště, ě, n. Vz Barvírna. — Barvi-
telný, farbig. Reš. Barviti, ím, barvi, 3. os. pl. -vi, barvě
(ic), il, en, ení; barvívati, färben. — abs. Jelen barví (krvácí). Us. Barvíř barví. — co. Sukno, vlnu, přízi, Jg., tvář, V., hřích. Kom. — co na co: na bílo, na černo atd. Jg. Něco na zeleno b. Kom. Lab. 42. — co, koho na co: na černo (zle popisovati, černiti). Č. Vz Kleveta. — co v čem: sukno v kotlích. Kom. — co komu: vlasy. Us. — co po čem dle čeho. D.., Sm. — co čím: Ačkoliv to jménem božím barvíte (líčíte). Br. Sukno černou barvou b. Us. B. se čím. Koll. — co před kým. Kom. — se. D. — s adv.: černě, bíle, žlutě. Jg. — Barvitost, i, f., rozličnosť barev, Colorit.
Živá barva slohu. Jg. — Barvitý = barevný, colorirt, farbig. B. věnec. Č. Barvivo, a, n. Farbenmaterial. B. přídavné,
samostatné. Nz. — Vice o Barvivu, barviřstvi, barveni, chceš-li, vz v S. N. I. str. 508 a násl. Barvo-lesk, u, m.; — měnec, nce, m.
(zvíře, Chamaeleon); -měr, u, m.; -tisk, u, m.; -třeč; -vý, Farben-. Rk. Baryt, u, m. B. n. merotec (Schwerspath)
obsahuje kyselinu sirkovou a kysličník bar- natý (jenž se skládá z kyslíku a z kovu baria). B. zrnitý, lupenitý, roubikovitý, celi- stvý, zemitý. Vz Těživec. Bř. — Barytový. B. sůl, voda. Baryton, u, m. Vysoký hlas mužský
zpěvní. Rk. Bas, u, m., der Bass, die Bassstimme. B.
jest nejhlubší hlas ve zpěvu n. v harmonii. Bas jest základ tonův v hudbě. V. — B. generální, očíslovaný, Rk., vysoký. Bas zpí- vati. — Začíti od basu a skončiti na kvintě = povoliti. Vz Opačný. Lb. Šm. Odpovídá z basu (úporné, nadutě). Basa, y, f. n. bas, u, m. Die Bassgeige,
Violon, der Bass. Český lid nazývá basu: baru, kaču. Na basu hráti. Us. Basa má ko- líky a cimbál hřebíky! (Žertovné napodobení zvuku jakési maďarské kletby). Č. Vz Vý- křik. Pozdrav tě ruka páně, co na basu hrává. Us. Basa tvrdí musiku. S. N. — Os. Hezká, útlá — proti houslím jako basa (o tlu- stých). Č. Vz tlustý, Tělo. Povídali, že mu hráli — na basu (vz Lhář). Lb. |
||
|
|||
Předchozí (47)  Strana:48  Další (49) |