modrá jako modř berlínská, zelená jako
smaragd, žlutá jako citron, červená jako
karmin, hnědá jako kaštan. Bř. Vz Nerost.

— Věc Barvu poušti. Us. B. vyšla, pustila. Jg.
B. drží. Jg. Barvu vzíti, vytáhnouti D. Jsou
též barvy (= stejní. Vz Stejnost'). Č. Po b-ě
něco poznati. Tkad. B-u podržeti, pouštěti;
b-y dobře se liší, různí. Šf. v barvě se
měniti, barvu měniti, porušiti. Reš. Barva
se kloní do černá šp. m. mění se do černá,
Pk. Nebe má modrou b-u. Barvy jedné,
jednostejné. Slepý soudí o barvách ( = zle).
Mluví jako slepý o barvách. Vz Tlachal.
Č. — B. tváři, pleť. Mění barvu (tvář).
Nemocný ztratil svou barvu. Dostal opět
svou barvu. Us. — B. zapýŕení, zardění.
B-y červené komu přidati (zahanbiti jej).
V. Přidal mu b-y. Ros. Po čem barva (když
se někdo zardí)? Ros. Odkud barva? (proč
jsi se začervenal)? Ros. Barvu měniti =
zapýřiti se. Us. — Barva = barvicí látka.
B. zemní, šťavová, Erd-, Saftf., malířská,
knihařská (tiskařská, Drukerf.), olejna, vodní,
suchá (tužka Barevná), mokrá, Jg., chladná,
teplá, sytá, Šp., natěrači, okrová, cementová,
Kh., základní, laková. Nz. Β. z rostlin na
vlasy. Barvami lazované květiny. Nz. B-y
tříti, míchati, spojiti; barev si natříti; barva
se plaví (trati); b. se odprýskala od dřeva;
barvu chytiti. D. B-ou napouštěti, pomazati,
v barvě omáčeti; b-ami vynášeti, vynésti
(malovati). V. Malíř obraz navrhuje a pen-
zlikem (štětcem) různými barvami potahuje.
Kom. B., kterou se ženy líčí (líčidlo). B-y
nakládati (tlustě, mastně malovati), rozmý-
vati. Nz.B. klásti. Šf. Malovati bez barvy
= lháti. Č. — B. = způsob, kterak co barvami
malováno, Farbe, Colorit. Živé, temné, měkké,
tvrdé barvy. Živými barvami něco malovati.

— B., barvička = zámysl, záminka, zástěra,
způsob, plášť, oko, Farbe, Anstrich, Schein,
Vorwand, Mantel, Bemäntlung, praetextus.
Dal tomu barvičku. V. Pěknou barvou
mrzkost' hříchu zastíral. Kom. Jakouž takouž
barvu k výmluvě vymysliti. Br. Postřehl barvy
(znamenal lesť). L., Č. Pod všelikou barvou
někoho podváděti. Ml. Vice barvy nežli
pravdy. Ros. Pod všelijakou barvou (zámin-
kou). Nz. Jednáni pod barvou (na oko, na
pohled, pod zástěrou, s obmyslem, na bělo).
J. tr. Dával tomu tu barvu = rozum, výklad.
Jg. Pod barvou dobrotivosti. Ottersd. Něco
pod barvou říci (verblümt etwas sagen). D.

— 2. Ve hře: Barvu vydati, nésti, přiznati,
zapříti, Jg., clíti (přiznati). Š. a Z. — Dlouho
nechtěl s barvou ven. Hned s barvou ven!
Us. — 3. B. = krev, u myslivcův. Pes na
barvu. Schweisshund. D. Pes barvu líže,
žere. Na barvu štváti. Šp. — 4. Šaty slou-
žících: Něčí barvu nositi. Dvorská barva.
Jg. — 5. Čmýra. Us.

Barvář, e, m. Techn. - Barvářský. —
Barvářství, n. Techn. Vz Barviř atd.

Barvení na pevno.
Barveník, a, m.= barviř. na Slov.
Barvený. — čím. atd. Vz barviti. Gefärbt.
Barvicí (vz-ci): břečka, lázeň, Nz., hmoty,
Jg., tužka. Färbe-.

Barvič, e, m. Färber.

Barvička, y, f, barva; hra v karty. Us.

— Barvidlo, a, n., Färbestoff.
Barvina, y, f., látka barvicí. Rostl. =

barvidlo. B. černá v oku, Färbestoff. —

Barvínek, nku, m., z lat. pervinca, zimo-
stráz. Um. les. — Kom. — Vinca minor, Sinn-,
Ingrün. — 2. Clematis, Waldrebe. — 3. Vi-
ticella Jg. — Mz. I. 18.

Barvíř, e, m., Färber. B. na červeno, V.,
na černo, D., na krásno, na pěkno, na šarlat.
Reš. B. vlny, příze, sukna. D. B. v kotle
barvi. Kom. — 2. = barbír. Vz toto. — 3.
= ranhojič. Kom.

Barvírna, y, ť. Färbestofffabrik.
Barvířský, Färbe-. B. lučba, Nz., kotel,
umění, příprava, koření. Jg. — 2. Barvířské
nůžky = holičské, bradýřské. Kom. Vz Bar-
bír, Barvíř. — B. ranhojický. B. byliny. Kom.
Barvířství, n. Ros. Färberei, Färbekunst.

— Barviště, ě, n. Vz Barvírna. — Barvi-
telný, farbig. Reš.

Barviti, ím, barvi, 3. os. pl. -vi, barvě
(ic), il, en, ení; barvívati, färben. — abs. Jelen
barví (krvácí). Us. Barvíř barví. — co. Sukno,
vlnu, přízi, Jg., tvář, V., hřích. Kom. — co
na co: na bílo, na černo atd. Jg. Něco na
zeleno b. Kom. Lab. 42. — co, koho na
co: na černo (zle popisovati, černiti). Č. Vz
Kleveta. — co v čem: sukno v kotlích.
Kom. — co komu: vlasy. Us. — co po
čem dle čeho. D.., Sm. — co čím: Ačkoliv
to jménem božím barvíte (líčíte). Br. Sukno
černou barvou b. Us. B. se čím. Koll. —
co před kým. Kom. — se. D. — s adv.:
černě, bíle, žlutě. Jg. —

Barvitost, i, f., rozličnosť barev, Colorit.
Živá barva slohu. Jg. — Barvitý = barevný,
colorirt, farbig. B. věnec. Č.

Barvivo, a, n. Farbenmaterial. B. přídavné,
samostatné. Nz. — Vice o Barvivu, barviřstvi,
barveni, chceš-li, vz v S. N. I. str. 508 a násl.

Barvo-lesk, u, m.; — měnec, nce, m.
(zvíře, Chamaeleon); -měr, u, m.; -tisk, u,
m.; -třeč; -vý, Farben-. Rk.

Baryt, u, m. B. n. merotec (Schwerspath)
obsahuje kyselinu sirkovou a kysličník bar-
natý (jenž se skládá z kyslíku a z kovu
baria). B. zrnitý, lupenitý, roubikovitý, celi-
stvý, zemitý. Vz Těživec. Bř. — Barytový.
B. sůl, voda.

Baryton, u, m. Vysoký hlas mužský
zpěvní. Rk.

Bas, u, m., der Bass, die Bassstimme. B.
jest nejhlubší hlas ve zpěvu n. v harmonii.
Bas jest základ tonův v hudbě. V. — B.
generální, očíslovaný, Rk., vysoký. Bas zpí-
vati. — Začíti od basu a skončiti na kvintě
= povoliti. Vz Opačný. Lb. Šm. Odpovídá
z basu (úporné, nadutě).

Basa, y, f. n. bas, u, m. Die Bassgeige,
Violon, der Bass. Český lid nazývá basu:
baru, kaču. Na basu hráti. Us. Basa má ko-
líky a cimbál hřebíky! (Žertovné napodobení
zvuku jakési maďarské kletby). Č. Vz Vý-
křik. Pozdrav tě ruka páně, co na basu
hrává. Us. Basa tvrdí musiku. S. N. — Os.
Hezká, útlá — proti houslím jako basa (o tlu-
stých). Č. Vz tlustý, Tělo. Povídali, že mu
hráli — na basu (vz Lhář). Lb.