Basantiti, il, ění = řáditi, hausen, lär-
men; kliti, fluchen. Us.

Basař, e, m. Bassgeiger.

Báseň, sně, báseňka, básnička, y, f. Bá-
seň, basnb z koř. ba (v Ba-ji, báti), přípony
ni; s se vsulo. Schl. — B., smyšlená věc,
básnivá věc, smyšlenka, eine Fabel, Erdich-
tung, ein Maehrchen, fabula. To není žádná
Báseň, ale opravdivá historie. V. Když se
věc stalá povídá, historia jest; když smy-
šlená, Bajka (báseň). Kom. Básně mluviti, V.,
někomu vypravovati; všady známá B. Bern.

— B. = daremné, marné, neužitečné řeči,
klevety, bajky, pletky, Läpereien, Fabeln. V.

— B. Aesopova; Aesopská b. (taková, jaké
dělal Aesop). — Vlk v básni, lupus in fabula.
Bern. Cf. Vlk se zmíní a on v síni. Brt.

— B. vyneseni citů pěkných, obrazotvornou
mocí a slovy k tomu přiměřenými, (vynešení
citův řečí vázanou, Nt.), ein Gedicht, poëma.
B. pastýřská či Bukolická (selanka, Schäfer-
gedicht), hanlivá či potupná (Schand-, Spott-
gedicht), chvalná (Lobg.), oplzlá či plzská
(schlüpfriges G.), výstražná (Warng.), o lásce,
zamilovaná (LieBesg.), žalostná (Trauerg.),
žertovná (Scherzg.), b. o hrdinách, o reku,
o recích (Heldeng.), o smrti, Jg., naučná
(Lehrg.), příležitá (Gelegenheitsg.), z hotova,
z patra, Bez námyslu (improvisovaná), Nz.,
nárubná (Travestie). Dch. Básně skládati. D.

Basetl, u, m., basové housle. Der Bassetl,
das Violoncell.

Basetlista, y, m., D. Bassetlist.

Basile-a, e, f., Basilej, e, V., mě. Basel
ve Švýcarsku. Přitáhl k městu Basilei. V.
U Basile-y. Reš. (tedy dle: ,Žena')·; lépe dle:
,Růže'. — Basilejský.

Basilika, y, f., velkolepý, hlavní chrám.
Rk. B. chrám zvl. nádherou, výstavnosti a
prostorou vynikající, jako chrám sv. Petra
v Římě atd.

Basilišek, ška, m. B., báječná potvora
s kohouti hlavou, hřebenem, hadím krkem,
dračími křídly, ještěřím ocasem a ptačími
drápy. Basilisk. Rk.

Bas-is, e, f., z řec. βά6ις, die Basis, zá-
sada, základ; v lučbě: zásada; v metrice:
předstopi; pata, podkladek sloupu; opora
ve vojenství. Rk., Mk., Ml. — B. těkavá,
združená, organická či ústrojná (v lučbě).
Prvek basotvorný (zásadotvorný). Nz.

Basista, y, m.; pl. nom. a vok.: basisti,
basisté a basistové. Jg. Vz -sta, A (skloňo-
vání mužských jmen.). Der Bassist.

Básnický = básníkovi náležitý, dichte-
risch, Dichter-. B. mluva, řeč, věc, zvůle,
zvolnosť, volnost' (svoboda). Nz. — B., vy-
myšlený. B. řeči. Mudr.

Básnictví, n., Dichtkunst. B. epické, při-
rozené, původní. Nz.

Básnička, vz Báseň.

Básník, a, m.; básníř, e, m. der Dichter.
B. tragický; starých Švédův, der Skalde;
starých Němcův, Barde; špatný (der Bänkel-
sänger), Jg.; přirozený, původní, Nz.; sati-
rický, dithyrambický, Iliady. Nt.

Básnil, a, m.,básnílek, lka, špatný básník.
Mus.

Basníř, e, m., básník, Dichter.

Básnířka, y, f., básnice, básnička, na Slov.
basňárka, Dichterin.

Básniti, im, 3. pl. -sní, básně (íc), il, ěn,
ěni; básnivati = bájeti; zpěvy skládati, zpí-
vati, dichten, singen. — co: písně. Us. —
s čím: s nadšením. — o čem. Rk.

Básnivě, Bůh b. smyšlený. V. B. o kom
rozprávěti. Troj.

Básnivosť, i, f. Ros. — báječnosť, Fabel-
haftigkeit.

Básnivý, báječný, smyšlený, fabelhaft.
B. věc, řeč (báseň), zámysl, V., vyčítáni, Reš.
(mythologie), přetvařování. Troj.

Basovní: nota, klausule. Bass-.

Basový. B. hlas, struna, Jg. Vz Bas, Basa.
Bass-.

Basrelief, u, m., fr., vypuklá práce so-
chařská, Rk., vypuklá řezba. Šp.

Bassin (basen, fr.), u, m. 1. Vodojem,
dolík n. jezero, do něhož vody se sbíhají;

2. celé území přítokův jisté řeky: úvodí;

3. nádržka, která průplavy, vodotrysky atd.
vodou opatřuje. S. N.

Bass-us, a, m., příjmí římské.

Basta, it. = dost již toho. Us.
Bastant, a, m., od basta; bastanta dělati

(člověka, jenž k něčemu dostatečen jest;

pána). Jg. V již. Čechách: řádný chlapík,

kubik. Kts.

Bastard, a, m. Od sas. bas = nizký a
steord = pošlý; it. bastardo. 1. Smíšenec
pocházející od rodičův dvou rozličných, ale
sobě blízkých druhův živočiších n. rostlin-
ných, ku př. od koně a osla (mezek), vlka
a psa. — 2. Zvrhlec, nepodařilec mezi zvířaty
a rostlinami. — 3. Dítě nemanželské, levo-
boček; s příhanou: panchart. S. N.

Bastarnové, nův; před časy národ mezi
Vislou a ústím Dunaje.

Bastonada, vz Baštonada.

Bastviti, ím, il, en, eni — někomu něco
namluviti, anplauschen. Kollár. Krok.

Baša, e, (vz Bača), m. nebo baše, ete,
n., vladař města n. krajiny u Turkův. Lépe:
paša n. paše. Jg·. — Po bašovsku = jako
baša, Šm. Třibunčuzný baše = ein Bascha
von drei Rossschweifen. D.

Bašta, y, f. B. z lat. bastia: věž, val,
násyp nebo z vlas. bastia. Mz. 106. — 1. B. =
časť hradby vybíhající, z pravidla pětihrαná.
Die Bastei, das Bollwerk. B. plná, dutá,
odloučená. Bur. Bašty město ohrazují. Kom.
— 2. B. = ohrada, zeď, hradba, násyp,
střílnice. Baštami město ohraditi, opatřiti.
Reš., Y. Bašty stavěti, dělati. Jg. Jíti na
bašty. Po baštách běhati, se procházeti. Dnes
hrajou na baštách v aréně. Bašty sbořiti. — 3.
Bouda kryjící cep u rybníka (barbora, bar-
borka). Rk., Šp., S. N. — 4. Věž pohnutelná,
vojenská. Jel. — 5. Z bašty mu hází =
smrdí mu z úst, (Vz Tělo). Prov. Č. — 6.
= ochrana, obrana, štít, záštita. Budiž mu
bašta a spomocník. Ojíř. — Zav. — 7. Na
baštách (v Praze). Zlob.

Baštíř, e, m. Starší lovec stojící při lo-
vení ryb na loďce a pečující o udržení řá-
dného směru sháňky. Šp. — B., hlídač sádek
rybních. Us.

Bastonada n. bastonada, y, f. (fr., it. Ba-