Předchozí (49)  Strana:50  Další (51) |
|
|||
50
|
|||
|
|||
stonata) = u Turkův bití holí, provazem neb
řemenem na, záda n. na zpod nohy. S. N. Baštonovati, al, án, ání. — koho = bíti. Šm. Vz Baštony. Baštony, ův, pl., m., z it. bastone = hůl.
B. = barva v ital. kartách. S. N. Vz Barva, v kartách. Bastoni. Bat, u, m., hůl, kyj. Vz Batoh. — B.,
bití Batem. L. Báťa, ě, m., staroč., bratr, Bruder. Stran
odvození vz Mz. L, 18. Hlavně na Slov. otec n. kdo na místě otcově jest, jako starší bratr, strýc atd. Výb. I. ,Báťo´ jest jemně řečeno na místě: bratře. Výb. I. — B. = nemehlo, blb, Tölpel. Us. Bataille, fr. (batalje, v obec. mluvě : pa-
tálie), bitva, Rk. Batallion, u. m. (Bataillon, fr.), prapor
vojska; oddělení pěšího vojska 400—1200 mužův silné. Rozpadá se na 4—8 setnin. S. N. Batavové, vův, kmen germánský, bydleli
v nynějším Hollandsku. — Batavský. Batek, tka, m., bratr z jedné matky, vlastní
bratr, zastr. Veleš. Baterie, batterie (lépe), e, f., z fr. batterie,
v obec. mluvě patrie. 1. V fysice = sloup. B. elektrická, galvanická, magnetická. S. N. — B. elektrická, voltová (voltaická); kališná
(Becherapparat). Nz. — 2. Ve vojenství = sestavení několika děl s příslušenstvím: s muži, potahy, střelivem atd. V Rakousku má b. osm děl (čtyř- n. osmilibernich taže- ných předových, vz Dělo). Horská b. má šest děl. Batterie: pěchotní, jezdecké, vozné a jízdné, letavé, raketní, tříliberní horská, čtyř- osmiliberní pěší, čtyřliberní jezdecké, zásobní, kolonní pro střelivo. Rf. B. pěší; dělové, houfní ční a raketní; brigadní, záložní, postavní; moždířové, kasematní, oblehací, demontující, rikochetni, brecheové (bourací). S. N. Z baterií na nepřítele stříleti. Us. Vz Dělostřelectvo. — 3. Místo, kde jsou děla postavena. Báti se. Bojím se, 3. os. pl. Bojí se, Boj se,
Boje (ic) se, Bál se. Bání se; Bávati se. — 2. Báti = Bájeti, vz toto. — Báti se (= něčeho zlého očekávati) je staženo z: bojati se, fürchten.— co. Jen to bojím (šp. m.toho se Bojím), abych nestonal. Toms. — se čeho (co s sebou nese škodu n. nebezpečenství, n. co jím hrozí. Ondrák). Kdo se prachu bojí, Do mlýna ať nechodí. D. Není se čeho bati. Rk. Čiň Dobře a právě, neboj se císaře ani krále. V. Báti se svého stínu. V. Nebojí se jich za nic. Jich boje sě ptactvo i plachý zvěř. Rkk. 15. Mnohých se b. musí, jehož se mnozí bojí. Lb. Vz Zlý. Kolik se jich tebe bojí, tolik jich o život tvůj stojí. Pk. To pivo nic se nebojí plzeňského (=jest tak dobré jako plzeňské). Us. na Mor., Brt. — Br., Kom., Rkk., Flav., Alx. 1108. — se
za něco, za něhoho: za syna. Jel. Bál jsem se za ženu. V. Bojím se za svůj život. Mk. Vidúc to lidé počečhu se zaň b. Výb. I. Má milá se za mě bojí. Er. P. 461. — Br., Lom., Troj. — o co: o život. Troj. Boj se o svou hlavu. Mudr. — s infinit. Bojí se tu věc ztratiti. Kom. Bojíme se osiřeti. Sych. — Br. — se čeho do koho. Toho se do tebe bojím. Výb. II, - se od něčeho. |
Kon. B. se od zlých zrad. St. skl. -- se
před kým. Boji se před nimi. Tur. kron. (Germanismus; lépe: jich). že. Bojím se,, že někdy mluvíš víc z svého
mozku než z božího poručení. Solf. že by. Bojí se, žeby ho vzal za ruku.
Proch. — Solf. aby ne. Bál se, aby ho nezradili. Jg. —
Br., Har., Troj. — Že, aby ne, že ne. Bojím se, že otec přijde (=: přeji si, aby nepřišel, ale bojím se, že se to stane). Bojím se, aby otec nepřišel (taktéž = přeji si, aby nepřišel). Bojím se, že otec nepřijde (= přeji si, aby otec přišel, ale bojím se, že se to nestane). — Ζ toho patrno, kdy se má ,že n. aby ne'
a kdy ,že ne' klásti; o přání kladném totiž: že ne, o negativném: že, aby ne. — Pozn. ,že, aby ne=lat. ne, řec. μ ή: ,že ne' _= lat. ut, ne non, řec. μη ov. — abs. Neboj se Us. Kdo se sstaral neboje se, ten živ bývá nestydě se. Lb. Boji se jako zajíc. Us. — se koho na čem. Nic bych se tebe na tom nebál. Tkad. Batík, a, m., bratřík. Mus.
Ratina, v, f., bití rukou ploskou na záda.
Us. Schlag. Batist, u, m. B., kment, plátno z nejtenčí
příze utkané. B. indický (nejpěknější). S. N. — Batistový šátek. Rk.
Baťkati, někoho nač = lichotivým pře-
mlouváním naváděti. — aby. Bafkal ho, aby s ním šel do města. Na Mor., Brt. Batoh, u, m., batožek = bat, kyj, hůl.
Prügel, Knittel. Batohy až Do smrti ho ubili. Novot. — Batohy, ův, pl., m. = biti batohem, Schläge. — 2. Uzel n. nůše trávy, šatův atd. D. (na Slovensku). Co neseš v batohu? Poď mi zdvíhat batoh trávy. Pis. sloven. — B., provaz na holi n. na batu. Každý bič ten tři b-hy skruté vlášením jmějieše. Kat. 2253. Tamtéž 2263. Batolek, lka, m., kdo se batolí. Batolka, y, f.
Batoliti, ím, tol, tole (íc), il, en, ení;
batolívati = kutiti, obírati se, etwas thun, worin wühlen, tändeln. — Co ty děti tam batolí? Ros. — se = v batle choditi (batla = oděv dětský s křídly, danda. Jg.) — se po čem: Děti po světnici se batolí. — Us. se v čem: v pismách (probírati je). Plk. — se ke komu (jiti; o malém dítěti). Batolka, y, f. = kulaté děvče. Holka b.,
má batolko ! Rk., Šm. Batorný = opatrný. Na Slov.
Baťoulati s čím: s vlasy = si hráti, Šm., spielen. Batožný, od Batohu pocházející. Kat.
2347. Prügel-. Batterie, vz Baterie.
Bauc-is, idy, f., manželka Filemonova.
Baumgarten u Prahy: sad stromový,
Stromovka. Rk. Bautzen: Budišín, a, m. Bávati se = báti se.
Bavidlo, a, n., zábava. Koll. Tändelei,
Zeitvertreib. Bavitel, e, m. Unterhalter, Ergötzer.
Baviti, vím, bav, oni baví, bavě (ic), il,
en, eni; Bavívati. — Od „By" (v bý-ti), y se stupňovalo v „av". Mk. 1. = býti, zdržovati, meškati, zdržovati se kde, aufhalten, zubringen; sich wo authalten, |
||
|
|||
Předchozí (49)  Strana:50  Další (51) |