stonata) = u Turkův bití holí, provazem neb
řemenem na, záda n. na zpod nohy. S. N.
Baštonovati, al, án, ání. — koho = bíti.
Šm. Vz Baštony.

Baštony, ův, pl., m., z it. bastone = hůl.
B. = barva v ital. kartách. S. N. Vz Barva,
v kartách. Bastoni.

Bat, u, m., hůl, kyj. Vz Batoh. — B.,
bití Batem. L.

Báťa, ě, m., staroč., bratr, Bruder. Stran
odvození vz Mz. L, 18. Hlavně na Slov. otec
n. kdo na místě otcově jest, jako starší bratr,
strýc atd. Výb. I. ,Báťo´ jest jemně řečeno
na místě: bratře. Výb. I. — B. = nemehlo,
blb, Tölpel. Us.

Bataille, fr. (batalje, v obec. mluvě : pa-
tálie), bitva, Rk.

Batallion, u. m. (Bataillon, fr.), prapor
vojska; oddělení pěšího vojska 400—1200
mužův silné. Rozpadá se na 4—8 setnin. S. N.

Batavové, vův, kmen germánský, bydleli
v nynějším Hollandsku. — Batavský.

Batek, tka, m., bratr z jedné matky, vlastní
bratr, zastr. Veleš.

Baterie, batterie (lépe), e, f., z fr. batterie,
v obec. mluvě patrie. 1. V fysice = sloup.
B. elektrická, galvanická, magnetická. S. N.

— B. elektrická, voltová (voltaická); kališná
(Becherapparat). Nz. — 2. Ve vojenství
= sestavení několika děl s příslušenstvím:
s muži, potahy, střelivem atd. V Rakousku
má b. osm děl (čtyř- n. osmilibernich taže-
ných předových, vz Dělo). Horská b. má
šest děl. Batterie: pěchotní, jezdecké, vozné
a jízdné, letavé, raketní, tříliberní horská,
čtyř- osmiliberní pěší, čtyřliberní jezdecké,
zásobní, kolonní pro střelivo. Rf. B. pěší;
dělové, houfní ční a raketní; brigadní, záložní,
postavní; moždířové, kasematní, oblehací,
demontující, rikochetni, brecheové (bourací).
S. N. Z baterií na nepřítele stříleti. Us. Vz
Dělostřelectvo. — 3. Místo, kde jsou děla
postavena.

Báti se. Bojím se, 3. os. pl. Bojí se, Boj se,
Boje (ic) se, Bál se. Bání se; Bávati se. —
2. Báti = Bájeti, vz toto. — Báti se (= něčeho
zlého očekávati) je staženo z: bojati se,
fürchten.— co. Jen to bojím (šp. m.toho se
Bojím), abych nestonal. Toms. — se čeho
(co s sebou nese škodu n. nebezpečenství,
n. co jím hrozí. Ondrák). Kdo se prachu
bojí, Do mlýna ať nechodí. D. Není se čeho
bati. Rk. Čiň Dobře a právě, neboj se císaře
ani krále. V. Báti se svého stínu. V. Nebojí
se jich za nic. Jich boje sě ptactvo i plachý
zvěř. Rkk. 15. Mnohých se b. musí, jehož
se mnozí bojí. Lb. Vz Zlý. Kolik se jich
tebe bojí, tolik jich o život tvůj stojí. Pk.
To pivo nic se nebojí plzeňského (=jest
tak dobré jako plzeňské). Us. na Mor., Brt.

— Br., Kom., Rkk., Flav., Alx. 1108. — se
za něco, za něhoho: za syna. Jel. Bál
jsem se za ženu. V. Bojím se za svůj život.
Mk. Vidúc to lidé počečhu se zaň b. Výb. I.
Má milá se za mě bojí. Er. P. 461. — Br.,
Lom., Troj. — o co: o život. Troj. Boj
se o svou hlavu. Mudr. — s infinit. Bojí
se tu věc ztratiti. Kom. Bojíme se osiřeti.
Sych. — Br. — se čeho do koho. Toho
se do tebe bojím. Výb. II, - se od něčeho.

Kon. B. se od zlých zrad. St. skl. -- se
před kým. Boji se před nimi. Tur. kron.
(Germanismus; lépe: jich).

že. Bojím se,, že někdy mluvíš víc z svého
mozku než z božího poručení. Solf.

že by. Bojí se, žeby ho vzal za ruku.
Proch. — Solf.

aby ne. Bál se, aby ho nezradili. Jg. —
Br., Har., Troj. — Že, aby ne, že ne. Bojím
se, že otec přijde (=: přeji si, aby nepřišel,
ale bojím se, že se to stane). Bojím se, aby
otec nepřišel (taktéž = přeji si, aby nepřišel).
Bojím se, že otec nepřijde (= přeji si, aby
otec přišel, ale bojím se, že se to nestane).

— Ζ toho patrno, kdy se má ,že n. aby ne'
a kdy ,že ne' klásti; o přání kladném totiž:
že ne, o negativném: že, aby ne. — Pozn. ,že,
aby ne=lat. ne, řec. μ ή: ,že ne' _= lat. ut,
ne non, řec. μη ov. — abs. Neboj se Us.
Kdo se sstaral neboje se, ten živ bývá nestydě
se. Lb. Boji se jako zajíc. Us. — se koho na
čem. Nic bych se tebe na tom nebál. Tkad.

Batík, a, m., bratřík. Mus.

Ratina, v, f., bití rukou ploskou na záda.
Us. Schlag.

Batist, u, m. B., kment, plátno z nejtenčí
příze utkané. B. indický (nejpěknější). S. N.

— Batistový šátek. Rk.

Baťkati, někoho nač = lichotivým pře-
mlouváním naváděti. — aby. Bafkal ho, aby
s ním šel do města. Na Mor., Brt.

Batoh, u, m., batožek = bat, kyj, hůl.
Prügel, Knittel. Batohy až Do smrti ho ubili.
Novot. — Batohy, ův, pl., m. = biti batohem,
Schläge. — 2. Uzel n. nůše trávy, šatův atd.
D. (na Slovensku). Co neseš v batohu? Poď
mi zdvíhat batoh trávy. Pis. sloven. — B.,
provaz na holi n. na batu. Každý bič ten
tři b-hy skruté vlášením jmějieše. Kat. 2253.
Tamtéž 2263.

Batolek, lka, m., kdo se batolí. Batolka, y, f.

Batoliti, ím, tol, tole (íc), il, en, ení;
batolívati = kutiti, obírati se, etwas thun,
worin wühlen, tändeln. — Co ty děti tam
batolí? Ros. — se = v batle choditi (batla
= oděv dětský s křídly, danda. Jg.) — se po
čem: Děti po světnici se batolí. — Us. se
v čem: v pismách (probírati je). Plk. — se
ke komu (jiti; o malém dítěti).

Batolka, y, f. = kulaté děvče. Holka b.,
má batolko ! Rk., Šm.

Batorný = opatrný. Na Slov.
Baťoulati s čím: s vlasy = si hráti,
Šm., spielen.

Batožný, od Batohu pocházející. Kat.
2347. Prügel-.

Batterie, vz Baterie.

Bauc-is, idy, f., manželka Filemonova.

Baumgarten u Prahy: sad stromový,
Stromovka. Rk.
Bautzen: Budišín, a, m.

Bávati se = báti se.

Bavidlo, a, n., zábava. Koll. Tändelei,
Zeitvertreib.

Bavitel, e, m. Unterhalter, Ergötzer.

Baviti, vím, bav, oni baví, bavě (ic), il,
en, eni; Bavívati. — Od „By" (v bý-ti),
y se stupňovalo v „av". Mk. 1. = býti,
zdržovati, meškati, zdržovati se kde,
aufhalten, zubringen; sich wo authalten,