verweilen. — co: čas, chvíli. Jg. — co
s kým: čas se sestrou. L. — koho = zdr-
žovati. L. — koho při kom, při čem:

Učené při soBě Baviti a od nich se učiti.
L. — kde: V Sasích bavil několik let. L.

2. Potěšení někomu dělati, unterhalten,
beschäftigen. — koho čím: čtením. Us. Ucho
lahodnou hudbou. Ráj. —3. se = a) zdržo-
vati se, dlíti, verweilen; b) píliti něčeho,
sich beschäftigen; c) rád obcovati, zacházeti,
čas mile s někým krátiti, umgehen, sich
unterhalten. — se na čem: na čerstvém
povětří (= dlíti). Lys. — se čím (píliti
něčeho): Co kdo umí, tím se rád baví. L.
Hrou, Us., rozmluvou. Jab. 146. — se s kým:
Mladý rád se baví s mladým. L., Us. — se
kde, kdy po večeři v zahradě atd.

Bavlna, y, f., z něm. Baum a čes. vlna.
Gl. Die Baumwolle. B. střelná, stříleci, Nz.,
koudelní n. pačesní, ku pletení, lněná. Kh.
B. ku pletení: anglická, skotská, lesklá,
tenká, silná, hrubá, jemná, dvou-, tří-, čtyř-,
vícenitá; b-nu smotati, smodrchati, přetrhnouti,
spojiti. Š. a Ž. Bavlnu česati, přísti, Kom.,
mrskati. Jg. Obvíjeti pravdu v bavlnu (ji
skrývati). L. Vz Bavlněný. — B. na bylinách,
dříve než kvetou. B. na ovoci. Kätzlein.

Bavlnář, e, m. Baumwollhändler. —
Bavlnářství, n. Baumwollhandel. — Bavl-
něnka, y, f., sukně bavlněná. Jg.

Bavlněný, Baumwollen-. Tkanina bavl-
něná hladká, keprovaná, vzorkovaná, aksa-
mitová. Bavlněná tkanina: katun, kaliko,
nankin, nankinet, širtink, kambrik, tykyta,
batist, žakonet, perkál, gingham, rips, mušelín,
vapér, zefir, organdin, linon, til n. gaz, kroisé,
merino, satin, barchent, damašek, pik, madras,
manšestr, aksamit, S. N., poloplátno, mul,
grádl, damašek. Š. a Ž.

Bavlnictví, n., bavlnářství.

Bavlník, u, m., rostlina. Baunrwollpflanze.
B. obecný, indický, malokvětý, stromovitý,
révolistý, chlupatý, bělokvětý. Presl. —
Bavlnopřadec, dce, m. Baumwollspinner.
Bavlnový. — B. strom, D., semeno. Har.
Baumwoll-.

Bavorov, a, m., Barau v Čech.

Bavory, gt. Bavor, pl., m. Vz Dolany.
Baiern. Do Bavor. Tudy k Bavorům jede.
Us. Byl jsem v Bavořích. K Bavorům. —
Bavorsko, a, n. — Bavor, Bavořík, Bavořan,
a, m. Pl. Bavoři, V., Bavořané, Papr., také:
Bavoři. Č. — Bavorka, Bavořanka, y, f. —
Bavorský. Bairisch-. B. Dvůr, chmel, pivo,
kůň, les; hořec (Enzian).

Bayonnet, u, m., z fr., bodák, v obec.
mluvě: pagnet.

Bazalka, bazalika, bazilika, basilika, z řec.
(]a6ilmov, Basilie, ocymum. Mz. 107. B.
planá, veliká, prostřední, citrónová, malá n.
hřebičková, kadeřavá. — Nejlepší jméno
Dle řeckého jest: basilika; ale lid si udělal:
bazalka n. bazalika. Proch.

Bazar, u, m., turecky; = trh, kupecký
dvůr, kotce.

Bázeň, bázně, f., podlé „Daň". B. n.
bojazni. od bojati se (báti se); kor. bi, ň
jest přípona a z je vsuto. (Vz ň přípona.)
Schl. Die Furcht. — B. boží (Boha = báni-
se Boha), synovská, veliká. — B. o něco:

O ztrátu něčeho. Us., Jg., Šm. — B. čeho
(lépe než: před čím): B. smrti. Br. Stud je
bázeň zlé slávy. L. Bez bázně trestání (= trestu;
ne: před trestem) něco činiti. Šm., Š. a Ž.
Máme toho bázeň (z toho). Br. B. chudoby.
Chč. 307. — B. za co: za život. Troj. Z toho
b. na nich přílišná byla. Bart. L, 22. —
U veliké bázni býti; bázní se kormoutiti,
bouřiti; bázeň míti. V. Bázeň uvésti, pustiti
na koho; bázně sprostiti, zbaviti někoho.
V. Bázeň někomu odníti. Jg. Něčí b. roze-
hnati, rozplašiti, rozptýliti. D. B. odložiti,
odvrci, složiti. Ráj. B. na ně připadla. V.
B. je podjala. Vrat. — Kde b., tu stud
a kázeň. V. Kde kázeň, tu bázeň. Kdo roste
bez kázně, sstará se bez bázně. Jaká kázeň,
taková b. Malá kázeň, malá b. Kde není
kázně, tam není bázně. Kde není bázně, tu
není také poctivosť.Jg. B. boží počátek vši
moudrosti a znamení Dobrého řádu a spra-
vováni jest. Pr. Kde bázně není, tuť bývá
rozpustilost'. Rb.

Bazilišek, ška, m., basilisk, a, m., z řec.
βαοιλίό/.ος, der Basilisk, rod ještěrův. Vz
Mz. 107. Vz více u Basilišok.

Baziliškový n. Baziliškův, -ova, -ovo.
Vejce baziliškovo vyseděti = něco záhubného
stropiti. Br. Hleděti na koho okem bazili-
škovým. Auct. Vz Basilišek. Basilisken-.

Bázlín, a, bázlínek, nka, m. = bázlivec.

Bázlivě, báznivě. B. se ohlížeti, si počí-
nati. B. si činiti. Biancof. —

Bázlivec, vce, m. B-ců komu spílati.
Memme. Nt.

Bázlivosť, i, f. =: bojácnosť. V. B. bab-
ská. Rk.

Bázlivý; -zliv, a, o. B. = bojácný, malo-
myslný, strašlivý, strašivý, lekavý, choulo-
stivý, nesmělý. Jg. Furchtsam, scheu, schüch-
tern, zaghaft. Báznivý. Troj.,Rad. zv. Bázlivý
voják, Us., b.mysl, Reš., srdce, V., pečlivost,
Jel, báznivý strach. Troj. Příliš bázlivým
býti. V. Nad zajíce nic bázlivějšího. Kom.
B. jako zajíc. Pk. Bojazlivý ako zajác. Mt.
S. B. mnoho nespraví. Š. a Ž. B. nemnoho
spraví. Č. Je b-vý, utíkajícího dohoní. Č.
Kdo bázliv, nelez pod koně. Š. a Ž. Vz,stran
přísloví a pořekadel: Bojácnosť, Bosý, Ďábel,
Hroziti, Hrdlo, Kohout, Králiček, Kulhavý,
Osyka, Peklo, Přísti, Rohoží, Srdce, Srdna-
tosť, Stín. — v čem: v službě boží (pově-
rečný), Reš., v ohni (o myslivci, který vy-
páliv zbraň oči zavírá neb se leká; též o psu
rány se děsícím.) Šp. — čím: strachem. Lom.

Báznivý. — z čeho: Herode nemilostivý,
z příští Krista proč jsi báznivý. Pis. 1529.
Vz Bázlivý.

Bažant, a, m., bažantek, tka, bažantík,
a, bažanteček, čka, bažantíček, čka, m., der
Fasan, z řec. φαοιανός. Β. obecný, zlatý,
stříbrný. Jhl. B. zadušený, zapeřený, zvrhlý.
Šp. B. toká (balzet), strouhá (begattet sich),
táhne křídla n. pláštiček, se přitlačil; bažanti
se tlukou. Šp. Bažanti za lahůdky se mají.
Kom. Bažant u bažantníků sluje pták; ba-
žantice n. bažantka (die Fasanhenne); bažantě.
Bažanta zapeřiti, hlídati, pásti, lapati. Šp.
Honba, lov, na bažanty; hlídání, chováni
bažantův. Šp. Bažanty někoho krmiti =
dobře chovati. Jg. Jestli mu drozda dáš,