Předchozí (50)  Strana:51  Další (52) |
|
|||
51
|
|||
|
|||
verweilen. — co: čas, chvíli. Jg. — co
s kým: čas se sestrou. L. — koho = zdr- žovati. L. — koho při kom, při čem: Učené při soBě Baviti a od nich se učiti.
L. — kde: V Sasích bavil několik let. L. 2. Potěšení někomu dělati, unterhalten,
beschäftigen. — koho čím: čtením. Us. Ucho lahodnou hudbou. Ráj. —3. se = a) zdržo- vati se, dlíti, verweilen; b) píliti něčeho, sich beschäftigen; c) rád obcovati, zacházeti, čas mile s někým krátiti, umgehen, sich unterhalten. — se na čem: na čerstvém povětří (= dlíti). Lys. — se čím (píliti něčeho): Co kdo umí, tím se rád baví. L. Hrou, Us., rozmluvou. Jab. 146. — se s kým: Mladý rád se baví s mladým. L., Us. — se kde, kdy po večeři v zahradě atd. Bavlna, y, f., z něm. Baum a čes. vlna.
Gl. Die Baumwolle. B. střelná, stříleci, Nz., koudelní n. pačesní, ku pletení, lněná. Kh. B. ku pletení: anglická, skotská, lesklá, tenká, silná, hrubá, jemná, dvou-, tří-, čtyř-, vícenitá; b-nu smotati, smodrchati, přetrhnouti, spojiti. Š. a Ž. Bavlnu česati, přísti, Kom., mrskati. Jg. Obvíjeti pravdu v bavlnu (ji skrývati). L. Vz Bavlněný. — B. na bylinách, dříve než kvetou. B. na ovoci. Kätzlein. Bavlnář, e, m. Baumwollhändler. —
Bavlnářství, n. Baumwollhandel. — Bavl- něnka, y, f., sukně bavlněná. Jg. Bavlněný, Baumwollen-. Tkanina bavl-
něná hladká, keprovaná, vzorkovaná, aksa- mitová. Bavlněná tkanina: katun, kaliko, nankin, nankinet, širtink, kambrik, tykyta, batist, žakonet, perkál, gingham, rips, mušelín, vapér, zefir, organdin, linon, til n. gaz, kroisé, merino, satin, barchent, damašek, pik, madras, manšestr, aksamit, S. N., poloplátno, mul, grádl, damašek. Š. a Ž. Bavlnictví, n., bavlnářství.
Bavlník, u, m., rostlina. Baunrwollpflanze.
B. obecný, indický, malokvětý, stromovitý, révolistý, chlupatý, bělokvětý. Presl. — Bavlnopřadec, dce, m. Baumwollspinner. Bavlnový. — B. strom, D., semeno. Har. Baumwoll-. Bavorov, a, m., Barau v Čech.
Bavory, gt. Bavor, pl., m. Vz Dolany.
Baiern. Do Bavor. Tudy k Bavorům jede. Us. Byl jsem v Bavořích. K Bavorům. — Bavorsko, a, n. — Bavor, Bavořík, Bavořan, a, m. Pl. Bavoři, V., Bavořané, Papr., také: Bavoři. Č. — Bavorka, Bavořanka, y, f. — Bavorský. Bairisch-. B. Dvůr, chmel, pivo, kůň, les; hořec (Enzian). Bayonnet, u, m., z fr., bodák, v obec.
mluvě: pagnet. Bazalka, bazalika, bazilika, basilika, z řec.
(]a6ilmov, Basilie, ocymum. Mz. 107. B. planá, veliká, prostřední, citrónová, malá n. hřebičková, kadeřavá. — Nejlepší jméno Dle řeckého jest: basilika; ale lid si udělal: bazalka n. bazalika. Proch. Bazar, u, m., turecky; = trh, kupecký
dvůr, kotce. Bázeň, bázně, f., podlé „Daň". B. n.
bojazni. od bojati se (báti se); kor. bi, ň jest přípona a z je vsuto. (Vz ň přípona.) Schl. Die Furcht. — B. boží (Boha = báni- se Boha), synovská, veliká. — B. o něco: |
O ztrátu něčeho. Us., Jg., Šm. — B. čeho
(lépe než: před čím): B. smrti. Br. Stud je bázeň zlé slávy. L. Bez bázně trestání (= trestu; ne: před trestem) něco činiti. Šm., Š. a Ž. Máme toho bázeň (z toho). Br. B. chudoby. Chč. 307. — B. za co: za život. Troj. Z toho b. na nich přílišná byla. Bart. L, 22. — U veliké bázni býti; bázní se kormoutiti, bouřiti; bázeň míti. V. Bázeň uvésti, pustiti na koho; bázně sprostiti, zbaviti někoho. V. Bázeň někomu odníti. Jg. Něčí b. roze- hnati, rozplašiti, rozptýliti. D. B. odložiti, odvrci, složiti. Ráj. B. na ně připadla. V. B. je podjala. Vrat. — Kde b., tu stud a kázeň. V. Kde kázeň, tu bázeň. Kdo roste bez kázně, sstará se bez bázně. Jaká kázeň, taková b. Malá kázeň, malá b. Kde není kázně, tam není bázně. Kde není bázně, tu není také poctivosť.Jg. B. boží počátek vši moudrosti a znamení Dobrého řádu a spra- vováni jest. Pr. Kde bázně není, tuť bývá rozpustilost'. Rb. Bazilišek, ška, m., basilisk, a, m., z řec.
βαοιλίό/.ος, der Basilisk, rod ještěrův. Vz Mz. 107. Vz více u Basilišok. Baziliškový n. Baziliškův, -ova, -ovo.
Vejce baziliškovo vyseděti = něco záhubného stropiti. Br. Hleděti na koho okem bazili- škovým. Auct. Vz Basilišek. Basilisken-. Bázlín, a, bázlínek, nka, m. = bázlivec.
Bázlivě, báznivě. B. se ohlížeti, si počí-
nati. B. si činiti. Biancof. — Bázlivec, vce, m. B-ců komu spílati.
Memme. Nt. Bázlivosť, i, f. =: bojácnosť. V. B. bab-
ská. Rk. Bázlivý; -zliv, a, o. B. = bojácný, malo-
myslný, strašlivý, strašivý, lekavý, choulo- stivý, nesmělý. Jg. Furchtsam, scheu, schüch- tern, zaghaft. Báznivý. Troj.,Rad. zv. Bázlivý voják, Us., b.mysl, Reš., srdce, V., pečlivost, Jel, báznivý strach. Troj. Příliš bázlivým býti. V. Nad zajíce nic bázlivějšího. Kom. B. jako zajíc. Pk. Bojazlivý ako zajác. Mt. S. B. mnoho nespraví. Š. a Ž. B. nemnoho spraví. Č. Je b-vý, utíkajícího dohoní. Č. Kdo bázliv, nelez pod koně. Š. a Ž. Vz,stran přísloví a pořekadel: Bojácnosť, Bosý, Ďábel, Hroziti, Hrdlo, Kohout, Králiček, Kulhavý, Osyka, Peklo, Přísti, Rohoží, Srdce, Srdna- tosť, Stín. — v čem: v službě boží (pově- rečný), Reš., v ohni (o myslivci, který vy- páliv zbraň oči zavírá neb se leká; též o psu rány se děsícím.) Šp. — čím: strachem. Lom. Báznivý. — z čeho: Herode nemilostivý,
z příští Krista proč jsi báznivý. Pis. 1529. Vz Bázlivý. Bažant, a, m., bažantek, tka, bažantík,
a, bažanteček, čka, bažantíček, čka, m., der Fasan, z řec. φαοιανός. Β. obecný, zlatý, stříbrný. Jhl. B. zadušený, zapeřený, zvrhlý. Šp. B. toká (balzet), strouhá (begattet sich), táhne křídla n. pláštiček, se přitlačil; bažanti se tlukou. Šp. Bažanti za lahůdky se mají. Kom. Bažant u bažantníků sluje pták; ba- žantice n. bažantka (die Fasanhenne); bažantě. Bažanta zapeřiti, hlídati, pásti, lapati. Šp. Honba, lov, na bažanty; hlídání, chováni bažantův. Šp. Bažanty někoho krmiti = dobře chovati. Jg. Jestli mu drozda dáš, |
||
|
|||
Předchozí (50)  Strana:51  Další (52) |