za bažanta tě požádá. Č. (Mdr. 52.). Lepši
b. na míse, než když létá po dvoře. Us. —
Vz Pták, Drozd. -

Bažantí. Fasan-. Β. vejce, pes, rám, bouda,
kouř, mazadlo, tenátka, rukávnik, důl, Šp.,
hnízdo. D.

Bažantice, c, f., bažantí slepice. Vz Bažant.

— Bažantnice, e, f., die Fasanerei, obora
na bažanty. — Bažantník, a, m., Fasan-
Jäger. — Bažantnictví, n. — Bažantový.
B. péro, trus. Us. Fasan-.

Bažení — po čem. Po vládě, Měst. Bož.,
po cizotě, po účinku. Rk. Vz Bažiti.

Bažihuba, y, m., baživý. Plk. Leckermaul.

Bažina m. bařina, y, f., ž jest změkčeno
z ř. Oboje dobré. Vz: Ž, Souhláska, Vz Bahno.
Sumpf. — Bažinatý, sumpfig. —

Bažitel, e, m., pl. -lé. Anstreber.

Bažiti, 3. pl. baží, baž, baže (íc), il, ení; baží-
vati = žádati, toužiti, chuť míti, verlangen,
sich gelüsten, sehnen, lüsten. — ο něco. Baží
o to. D. — na něco. Já na to málo bažím,
Ros., na sny. Scip. — Rk. — za čím. Na Slov.

— Rk. — po čem n. po kom. Bažím po
tom. D., Us., Ráj.; po mužských, po cti. Šm.
Kdo si mála neváží, po mnohu ať nebaží.
Prov. — se komu čeho. Baží se mi toho;
Baží se jí (těhotné) =. chce se jí toho. Na
Mor. a Sloven. — se na koho, zastr. Baž
se (= řiť se) na né strach. Z Jir.

Baživý, Bažný, sich sehnend, lüstern.
Baživé, zamilované oči. Jg. Bažná bába.

Bd, bď. Této skupiny souhláskové Slováci
neužívají kromě ve bdova m. vdova. Ht.

Bdělosť, i, f., bdění; 2. bedlivosť, starost-
livosť. Měst. bož.

Bdělý = bdící, D.; 2. bedlivý starostlivý.
Scip.

Bdění, n., nespání, das Wachen, die Wache.
Dlouhým bděním noc mařiti. Troj. Ustavičným
Bděním se trápiti. V. Noční b., jitřní. D.

V první noční bdění. V. — 2. Pomůcka,
ponocování, noční stráž, vigilia, die Nacht-
wache.

Bdětba, y, f. = Bdění, straž. Lex. vet.

Bdíti, bděti. m. buděti, sr. Buditi. Schl.
Ve východ. Čechách slyšeti: Bďeť. Jir.
Bdím, 3. pl. bdi n. bdějí, bdi, Bdě n. bděje,
bděl, bdění; bdívati = nespati, ponocovati,
auf sein, wachen, munter sein; bedlivým
býti, péči míti, píliti, wachsam sein. — jak
dlouho: celou noc, přes celou noc b., V.,
po celou noc, dlouho do noci. Us. — za koho.
Poručil mu, aby zaň bděl. Pref. 53. — u koho.
U nemocného. Jg. — nad čím. Vojsko Bdělo
nad městem. Flav. Nad pořádkem b. = k po-
řádku přihlížeti. Šb., Ś. a Ž. — v čem.

V modlitbě. Ojiř., J. tr. — ke komu.
K tobě bdi očí naše. Pešin. — o něco.
Troj., J. tr. — na čem. Na modlitbách.
Us. — s inft. Bděl po lani se hnáti. Plk.
— při čem. Při práci. Reš.

Bdivosť, i, ť. Světoz. Wachsamkeit.

Be. Ani be ani me (ani slova neříká). Vz
Mlčeti. Ros., Lb. Ani Be ani ce; Nezná ani
be ani ce. Č. (Vz Hloupý).

Bean, a, m. 1. Nováček na akademii. —
2. Nedouk, nemotorný, nejapný člověk. Z lat.
beanus., Jg., Mz. 107.

Bebci = beptám. Výb. I,

Bebe, bebi, Bibi, n. (bolesť). B. míti
(u děti). Us.

Bebečka, y, f. = puchr. Na Slov.

Bebelka, y. ť. = veš. Us.

Beblati, beblám a bebli, beptám, bepci,
bebtám, bebci, al, án, ani; bebtávati atd.
= breptati, koktati, stammeln, stottern. Mus.

— co. Rk.

Beblavosť, i, f., koktavost'. Das Stottern,
Stammeln.

Beblavý, bebtavý, beptavý, koktavý,
zajikavý, breptavý, stammelnd, stotternd.

Bebta, y, m., bebtavý. Stammler, Stotterer.

Bebtavec, vce, m. == bebta.

Bebtavosť, i, f., beblavosť.

Bečán, a, m., bečák, plaček, kdo často
pláče. Koupil si bečany a ceníky. Us. Plärr-
maul.

Bečár, u, m. = soudeček. Na Slov., Plk.

Bečeti, im, 3. pl. bečí, beč, beče (íc), el,
ení; bečívati. Ovce, beran, jehně, kozel,
koza bečí, blökt. Us. Hloupý, až Bečí (n. div
neBečí). Us. To dítě pořád Bečí (= pláče).
I). Však ti žáci jen Bečí (špatně zpívají).
Ros. Kdo za koho ručí, ten i Bečí (Běduje).
Jg. — po kom, za kým. Jehňata po ovcích,
za ovcemi Bečí. — s kým. Ovce s ovcemi
Bečí. — čím. Na ceremonii svatou celou
hubou bečel. L.

Bečidlo, a, n., bečán, a, m., beček, čka,
m., kdo bečí, pláče. Heularsch, Plärrmaul.

Bečivý. B. kluk (plačtivý).

Bečka, y, f., bečice, bečička = sud, Tonne,
Fass. B. máselná, solní, smolni; na máslo,
na sůl. Bečka soli, bramborův, másla, sýra,
plev; b. na víno, jablka atd. Us. Prázdnou
bečku obraceti = čas mařiti. Jg. V bečku
bez dna líti (Vz Marný. Lb.). Jg. Celá b.
plev (špatný dar). Z jiné bečky počínejme
(o jiném mluvme). Za bečku stojí = za nic.
Hřmí prázdná b., plná ticho stojí. Jg., Č.
Bečce dno vyraziti (průchod učiniti. Vz Ná-
silný. Lb.). B. prázdná největší zvuk vydává
(vz Pýcha).— B. — tlustý. Ty jsi jako b. Us.

Bečková sůl = drobná v bečkách. Vys.
Duhy bečkové. Bečkový filosof =- Diogenes.
Jg., L.

Bečov, a, m., mě. Petschau v Loketsku. Jg.

Bečoní, od bečvy. Fass-. — B. ího, n.,
posudní,povárné. 1546. Bier-, Braugeld.

Bečva, y, f. 1. =, bečka. — 2. Řeka na
Moravě.

Bečvář či bednář, e, m. Vz Bednář.

Bečvárna, y, f. Die Böttcherei.

Bečvářský. B. nůž, řemeslo, dlo. Jg.

Böttcher-. Vz Bednářský.

Bečvářství, n. Die Böttcherei, Das Binder-
handwerk. Jg.

Běda, y, ť. = bída, Elend, Noth. Na bědu
naříkati. Jg. Běda bylo (m. byla; ο tom vz
Věta bezpodmětná, ku konci). Ňa bědu křičeli.
1637. Gl. Uvadieše bědu na lud. Rkk. Ale
s ženou běda, za tu žádnej nedá deset krej-
carů. Er. P. 354. — B. interj., Hlas pohrůžky
a bolesti, Wehe! — komu. Běda mně nešťast-
nému. V. — Kom., Troj., D. — na co, na
koho. Běda na ty, jenž dary berou. V. — Rváč.

— čeho. I vece Cech, ach běda skutka
mého. Dal. — komu čeho. Běda nám tebe.
Leg. — Pass. B. mně šedin otce mého. D.