Předchozí (52)  Strana:53  Další (54)
53
Bědácký. Β. postava, Rk., elend.
Bědák, a, bědař, e, m., ein Elender.
Bědákati = bědovati, wehklagen.
Bědavý, lépe : bídný. Jg.
Bederní bolesť, Lenden-.
Bedienen. Wenn ich mich des Wortes be-
dienen kann. Smim-li se tak vyjádřiti. Mk.
Bedingen, pocházeti z čeho, Držeti se
v čem. Ctnosť a moudrost' jedna z druhé
pochází. Tím drží se v Běhu život duchovní,
jako závažím hodiny v běhu se udržují. Zk.
- Mk.
Běditi n. bíditi, ím, bídě n. bědě, 3. pl.
bědí,il, ěn.ení = bědovati; toto je obyčejnější.
Vz. Bědovati. — se. Puch. — se s kým
o co
. Karthago dlouho se s Římem o pano-
vání bědila. L. — se čím, Rk., sich quälen,
seine Noth haben.
Bedlec, dlce, m., Baumlaufer, pták šplha-
vec. B. obecný (běhal, brhlík, datlík, datel
malý, drvolezka, myška, strkáček), zední (zed-
ník). Presl. —
Bedliti, ím, 3. pl. bedlí, bedli, bedle (ic),
il, ení; bedlívati = bdíti, wachen. — kdy,
jak dlouho? Do dlouhé noci b. Jg. V noci
b. Bern. — na co. Na vyplnění nařízení.
Storch.
Bedlivě čísti, něco konati, studovati, se
rozmysliti, poslouchati, uvážiti, V., pracovati,
navštěvovati etc. Jg., feissig, aufmerksam.
Bedlivec, vce, m., bedlivý člověk, em-
siger Mensch. Mus.
Bedlivění. Lépe: bdění. Jg.
Bedlivěti, ěl, ění == bedlivým počínám
býti. Jg.
Bedlivosť, i, f., .dbalosť, pilnosť, snažnost',
pečlivost', opravdovost', Wachsamkeit, Emsig-
keit, Fleiss. Velikou b. o něco míti. Klat.,
Solf., V., J. tr., Nz. Nad dítkami b. míti
Klat. S největší bedlivostí. V. S obzvláštní
pilností a bedlivostí. V. B. na něco míti. V.,
Er., J. tr. B. něčeho míti. Nz. B. k něčemu
přiložiti. V. Žádné bedlivosti nelitovati. V.
Bedlivý (bedliv, a, o) = bdící, nespící,
wach, wachsam. Tu celou noc bedliví byli.
Háj. B. strážný (nespící). Kom. — B. = dbalý,
pilný, pozorný, snažný, opatrný, čilý, hbitý,
pracovitý, nelenivý, ochotný, pečlivý, V.,
wachsam, fleissig, betriebsam, emsig. Jg. V b.
soud něco vzíti. Br. B. posluchač Br. B.
pozor míti. Kom. — čeho: svého hospo-
dářství a na své cti. V. — nad čím: nad
stádem, Kom., nad žáky. T. — Háj. — s in-
finit. Bedliv byl jeho rozkaz vykonávati. Br.
při čem : při skoumání nějaké věci. Byl.
Bedlně = bedlivě. Výb. I. 911.
Bedlný = bedlivý. Č.
Bedlství, n., bedlivosť, bdění. B. na mo-
dlitbách. Živ. Jež. 14.
Bedna, y, f. Mus. Do beden něco ulo-
žiti. Us. Kiste.
Bednář, bečvář, e, m., der Böttcher, Fass-
binder. B. dělá z prutův březových a lísko-
vých na vlku (pořeznici, osní stolici, strýčku,
dědku, kozlu) osníkem (pořizem, stroužkem)
obruče (pružiny) a ze dřeva sudoviny (duhy,
dužiny, desky). V nich dělá útorníkem (vtě-
rákem; vz Útorník, Vtěrak) útory, dává do
nich dna a dělá kádě, bečky, škopíky, dřezy
(střezy), žbery, putny, vědra, sudy, štoudve,
konve atd. Obruče spíná sekáčem (bečvář-
ským nožem) a, vrbovým proutím a pobíjí
kyjankou (pobíječkou) a klínem Pt. 88. —
Bednářské hoblíky: obřeznice, macek
(ležák), zejkovec, střihovač, uběrák, hladík,
klopkář, hlavník, cídič (h. dutý), příčníkář,
beránek (uběrací, hladicí, s klopkou, hlavní-
kový, cídicí), karbovnik, nádobkář, sro-
vnavač, drabovník, věnečník, dražnik, vý-
žlabník. Jiné nádobí kromě již jmeno-
vaného: kladiva, stahovák, potahlík, kru-
židlo, sekáč, skoble, hemerejz, znamenář,
páka na zátky, přitahlík, hlavičkář, průra-
zec, nytkovací kladivo, vtěrák (vz Vtěrák),
hmoždinkář, čepnik, tužlik, řezák, sudoměr,
venhák, sedlik, perlík. Šp.-- Vz Vrtice.
Bednářka, y, f. — Bednařiti, il, eni.
—   Bednárna, y, f., dílna bednářova. —
Bednářský. Vz Bednář. — Bednářství, n.
B. provozovati. B-ím se živiti. B. se učiti.
Binderhandwerk. Bötcherei.
Bedniti, im, 3. pl. bední, bedni, bedně (íc),
il, ěn, ění; bednívati. — co: sudy (dno do
nich dávati, spunden)., V., kamna (stavěti),
Šm., kolo (ausschalen). Vys. — co čím: vrata
prkny (zabíjeti, vermachen), Us., rakev hře-
bíky. Sych. — se kde před kým: v po-
koji před nepřátely (zatarasiti se). Hlas. —
co do čeho: zboží do sudu.
Bědnosť, bědný, vz Bídnosť, Bídný. Jg.
Bědota, y, ť. Lépe: bída. Jg.
Bědovánky, pl. f., bědování. Kamar.
Bědovati., duji, duj, duje, al, ání; bědo-
vávati = bídným činiti, nuziti, elend machen,
kränken, quälen; stěžovati si, naříkati, weh-
klagen, jammern; se = bíditi se, nuzovati
se, Noth leiden; trápiti se, sich plagen, quä-
len. Jg. Vz Běditi. — co, koho: poddané
(bídnými činiti), Br., zemi, Br.; nohy ho bě-
dují. Kat. Žer. — Kom., Trip., Har., L. —
koho čím: těžkými pracemi. Br. — koho
(gt.): lidi (=týrati). Rk. Lépe akkus. lidi. —
na koho: Bědují na matky své. Sych. —
komu: Biskupu bědoval. Háj. — kde: Jere
miáš bědoval na zříceninách Jerusaléma. Ml.
—  nad kým, nad čím. Br. — se kde, se
s čím:
Běduje se na tom dvoře, s tím
dvorem. Ros. — Sych. (= bídně žíti, trápiti
se). Už mnohá léta se s ním běduji. Ml.
Ve světě se bědujeme. V. — Bs. — se čím:
Ustavičným strachem a prací se běduje.
Zav. —
Bědovitý = bídný. Měst. bož.
Bedrník, u, m., B., pimpinella, Biber-
nelle, Pimpinelle. B. lomikámen, veliký, vla-
ský. Jg. Pívej pivo s bedrníkem, jídej úkrop
s česněkem, budeš dlouho živ. Č. Šli jsme
mimo krámy, kde cukr prodávají, zval nás
Blažek cukrář, dal nám po kusu hedrníku.
Svěd. 1569. Píme pivo s bobkem, jezme b.
Er. P. 367.
Bedro, a, n., bedra, y, f. (zastr.), bedérko,
die Lende, V., čásť hřbetu naproti břichu.
Přepásati bedra svá. Ros. Kdo krosnu dlouho
nosí, toho bedra bolejí. Us. Bedra jelení, te-
lecí, zaječí. Jg., Bern. — Z tvých beder jsem
pošel. Nebo ještě v bedrách otce byl (nebyl
zplozen). Hebr. Na bedrách. Vz -ách. Do-
stal se ti na bedro (pomstil se, sbil tě). C.
j Vz Msta, Trest, Výprask. Bedra si na ně-
Předchozí (52)  Strana:53  Další (54)