koho brousiti = na někoho se strojiti. Sm.
B. = stehno, der Schenkel. Br. — Β.= lome-
nice, hlaviny, průčelí, svisle, štít, Der Schild
am Hause. D., Jg.

Bedruňka, y, f., slunečko, Marien-,
Sonnenkäfer. Jg. Vz Berunka,

Beduinové, kočovní Arabové v Arabii. Rk.

Beefsteak (bifsték, ang.) u, m., řízek ho-
vězího masa utlučený, okořeněný a upe-
čený. Rk.

Begnügen sich, přestati na čem: na jedné
krmi. Mk. Vz Přestati, Dosti míti, Spokojiti se.

Begriff. Něm. ,im Begriffe sein, wollen,
nahe Daran sein,' vynáší se zvl. tvary slo-
vesa. Sestra z domu odcházejíc plakala. Měl
dceru jedinou a ta umírala. Br. Sen pak jej,
když slunce zapadalo, pojal. Br. A naplnili
obě lodi tak, že se téměř pohřižovali/. Br.
Dítě se již dávalo do pláče, ana přišla matka.
Vz Hodlati, Chtíti, Chystati se.

Běh, u, m., (v již. Čech. bíh a to ve všech
pádech, gt. bíhu atd. Kts.) — B. = běžení,
prudké jití, der Lauf. B. rychlý, Us., slabý,
Troj., honoucí, V., běhoucí (vz Běhoucí), Ros.,
ustavičný, prudký, spěšný. Zpátkem b. obrá-
titi. V. Život jest ustavičný běh k smrti. B.
dokonati, D., plniti. Troj. Rychlým během
se vrátiti. Zák. sv. Ben. Přímým během jsme
tam přišli. Skut. Během strhnouti, vyraziti,
poraziti, dohoniti. D. Pojď během. Us. Pusťte
nás tam během. Sš. Pís. 427. V běhu býti. D.
— Během = skokem, ochotně, im Lauf, schnell,
im Sprung. Honoucím během. V. Během bě-
houcím. Ros. Během chvátati (k cíli). Kom.
Před smrtí během utíkati. Rad. zv. Během
běžeti. Aesop. — V běhu = na rychlosť.
Flugs. Bez meškání byli v tom běhu hotovi
koňové. Troj. — B. koňský, das Pferderen-
nen. V plném běhu (koně) do sedla vysko-
čiti. Vrat. B. koní o závod. — Na běh =
na krátko. Byl u nás jen na Běh. Šm. —
B. řeky, tok, der Lauf des Flusses. B. po-
toku. Voda jest v běhu. D. B. vyšní, vrchní,
Oberlauf, nižní, dolní, dolejší, Unterlauf. —
B. života, der Lebenslauf. B. života konati.
Br. Vyplniv běhu života svého sto let. Solf.
Vykonav běh tělesný. Solf. — B. hvězd, nebe,
planet, světa, času. B. nebeský spatřuje, zpy-
tuje hvězdář; z běhu světel nebeských něco
předpovídati; z Běhu planet a hvězd hádati.
V. Hvězdář Běh hvězd rozvažuje. Kom. ABy
hvězdy během časů pořádek rozměřovaly.
Kom. Běh sluneční očima měřila. Troj. Bůh
B. světa řídí. Us. — B. školní, Semester. B.
roční, zimní, letní, polouletní. — B. = směr,
die Richtung. B. hadovitý, klikatý, klikatici
(při tělocviku), Tš., hořejší, střední, dolejší
(v zeměpisu). Nz. — B. hudební, Us.; melo-
dické Běhy. Hd. — B. věcí, das Schicksal.
B. světa, der Weltlauf. Křesťanův obecný B.
jest protivenství snášeti. Kom. B. světa ří-
diti. Br. — B. přirození, přirozený, der Lauf
der Natur. Měsíc proti přirozenému Běhu
šel. Troj. Nemůžeme Během přirozeným po-
znati. Lom. Proti Běhu přirozenému. Lk. —
B. = obyčej , způsob, postup, jakým se co
děje. Der Lauf, der Hergang ' einer Sache,
Art. Rovným během (měrou); podlé obec-
ného Běhu; tyranským Během (tyransky);
starým během jíti; šťastným a veselým bě-

hem. V. Během válečným (válkou). Slušněj-
ším během to způsobil. Jel. Tímto během
všecko hyne. Jel. Jestliže nemůž zbuzen
býti nižádným během. Ras. Běhu svého ne-
měniti. Jel. Během válečným něčeho dobyti.
Solf. Jakž b. vojenský dopustí. Troj. Poláci
během ukrutným hubili království uherské.
Let. 128. Přátelským během aby vše Bylo
vyrovnáno. Bs. Kterýmkoliv během. O. z D.
Ale pohnaný, když na žalobě kterýmkoli bě-
hem ztratí, buďto neohrazením práva neb
odpovědi bez řádu neb jiným kterýmkoliv
během, vždy při, v niž jest pohnán, ztratí;
Potom já tě všech těch běhóv široce a ro-
zumně zpravim. O. z D. (Ond. z Dubé). — Pr.
B. zemský (Landesbrauch in Sitte und Recht.)
Ukázal list hlavní zemským během učiněný.
Půh. Tedy JMt. své běhy s vaší radú chce
jednati a pósobiti ve všech věcech; Ježto se
v tom zavírá páně Jiříkuow běh. Arch. II.
30. Na který běh a zpuosob mělby nám
král Ladislav vydán býti. Arch II. 211 — B.
soudný, b. práva = řád práva, der Rechts-
zug. Léčby půhon slušný strany odporné a
skutečný soud slušným během došli. Pr. kut.
V běhu řízení, pře líčení. J. tr. — Běh, běhy
= událost', děj, příběh, případ, Geschichte, Be-
gebenheit, Ereigniss. Běhy země vypisovati.
Jel. O bězích židovských. Bel. Běhy řecké.
Troj. Což jest ve dskách shledáno v tako-
vých bězích. O. z D. V každém jiném běhu
(případě) pomoc slibujeme. List. Ty znáš
naše položenie, rci nám něco k našemu běhu.
Št. — B. peněžný, Geldkurs. Peníze jsou
v běhu. D. Vzíti peníze z běhu; bráti peníze
vedlé běhu (co platí). Us. — B. = útěk, die
Flucht. Na běh se oddati, Solf.; na běh se
s někým (s pannou) dáti. Háj. Na běhu je
jali. Dal. Dali se na běh k městu. Troj. —
B. stroje, kola, pily atd. B. kola, pily zmír-
niti. Vys. — B. ženský = měsíčné, čmýra,
menstruum, Weiberzeit. Přestal jí běh žen-
ský. Bib. — B. = noha (u zvěři). B. zaječí,
jelení. Us. Nač mám běhy (nohy) trmáceti?
Puchm. — B. = hlaveň, der Lauf am Ge-
wehre. D. — B. = hon, stadium 125 krokův.
Tur. Kr. — Také: zápasiště, die Lauf-, Renn-
bahn. Troj. — B. = Kunststück. Slíbil do-
vésti některakého běhu v alchimii a toho
nedovedl. Záp. měst. 1451.

Běhací, Lauf- : stolice, kolo, stroj, Šp., Jg.,
noha D.

Běhač, e. m. Dělník, jenž na kolečku
vozí ku př. uhlí v dolech. Vys., Šp. — B.,
závodník.

Běháček, čka, m., pták, Baumhacker. Us.

Behačka, y, f., která běhá. Us. Na Mor.
běhule. — 2. Kráva pořád se běhající. Us. —
3. Hra. — 4. Běhanice. — 5. Běhavka, úpla-
vice. Jád. — Jg.

Běhák, a, m., Läufer. — Běháky (b.,
u, m.) = běhy, nohy zvěři divoké. Us. B. je-
lení. Läufe. Boč. Polsky: skoky.

Behalten. Neporušené víno v barvě trvá
(behält seine Farbe). Mk.

Běhání, n. Dnes mám mnoho b. Us. —
B., B. -se = pojímání se (o dobytku, o psech).
D. — Jg. — Běhanice, e, f. Lauferei.

Běhař, e. m. = běhoun. B. panský. Výb. I.

Běháše, zastr. = běhal.