Běhati. Vz Běžeti — Běhati se, vz Po-
jímati se.

Běhátka, pl., n., v zemi zapíchané obloučky
z vrbových prutů, k nimž se volavci na hu-
menci přivazují. Šp.

Behaupten. Udržeti se, ubrániti se, uhá-
jiti se v hradě. In der Burg sich b.

Běhavka, y, f., průjem, chvistačka, špr-
kalka, Šp., tracení, Lk., úplavice, bčhavice,
sračka, dřízdačka, na Mor. dříztačka, der
Bauchfluss, Durchfall. B-ku miti. Us. Dostal
b-ku od ustání i. e. když se kdo ujde a na-
pije. Lk. B. bílá, weisser Fluss. Čern.

Běhavý, hekající, těkavý, laufsüchtig.
Merkur byl posel b. Jel. — B., vrtkavý, un-
stät, unbeständig. B. mysl, Ros., život. Jel.
— B. nohy = běhací, Lauffüsse. Krok. —
B. = läufig. B. ženka, V., holka. Us.

Běhla, y, f. Běhlice, která se toulá; 2.
nevěstka.

Běhle = běžně, rychle. Aqu.

Běhlec, hlce, m. = poběhlec, Flüchtling.

Běhlosť, i, f., zkušenosť, obratnosť, Ge-
läufigkeit, Gewandtheit, Erfahrung, Fertig-
keit. B. v lidských věcech. Jel.

Běhlý = běhavý, běžný, rychlý, schnell.
B. pachole (hbité), Arch. III. 37., chrt, proud,
čas, L., oheň. Lauffeuer. D. — B.= zběhlý,
slušený, cvičený, geübt, erfahren, gewandt.
B. lékař. Krab. — v čem: Byl velmi Běhlý
v lidských věcech. Jel. —· B. = chlipný,
vilný, geil, läufig. B. kurva, ženka, V., ne-
věstka. Rváč. — B. = rychle psaný. B. spis.
To je obecné a běhlé, gang und gebe. Šm.

Běhna, y, f., Běhalka, zběhlice, randa,
běhlá ženská, Hure. D.

Běhoucí, starý tvar, vz Divoucí. Během
běhoucím běžeti. V.

Běhoun, a, m. B. rychlý (o člověku, o
koni atd.)_; Tento kůň jest dobrý b., běhák,
Läufer. Šp. B. po světě, Landstreicher =
tulák. V. Běhúnem byl miesta nemaje. Št. —
B. = vypovězený ze země. Exulant, V. —
B. = kdo za ženami běhá. Weibernarr. —
B. = mladý vůl. D. — B. = svrchní kámen.
ve mlýně. Oberstein, Läufer. — B. = točící
se brus. Lauf. — B. = rameno nůžek, jímž
se pohBbuje. Techn. — B. = osa, čep, na
kterém se co obrací. B. u vrat, u dveří.
Angel, Zapfen. Bern. — B. = druhý páteř
v šiji, osa, L. — B. = slabá sloj uhelná. Vys.
— B. v hornictví = purník, fedrovač = ná-
denník, který na puře (káře, něm. Hunt)
rudu n. kybře

odváži. Am. — B. na přezmenu,
der Läufer an der Schnellwage. Sedl.

Běhounek, nka, m., výrostek. Pacholík
druhý byl mladší, tomu jména nepomním,
než byl jest již b. Arch. I. 178.

Běhounský.B. střevíce, hůl. Bern. Läufer-.

Běhudlný = toulavý. B. žena, Št. Vdovy
dóm od domu b. Št. N. 32.

Běhutný, běhutý, běžící. B.kůň. Kr. — Č.

Bechyně, ě, f., v hornictví komora na
rudu, náčiní atd. Erzkammer. Am., Pam.
Kut, — 2. Mě. v Cechách, Bechin. Jg. —
Bechyňský, vz Slánský.

Bei. Na mou věru. Přisahám skrze meč
svůj. Pravím, králi, při mé víře. Fl. Chová
dobytek o suchém listí. V. Vždycky dobré

mysli (gt.) býti. - Mk. - Bei der Hand·

Po ruce býti. Něco na snadě míti. — Mk.

Beilegen. Roztržky spokojiti, různice po-
kojiti a smlouvati, spokojiti a porovnati,
rovnati. — Mk.

Bej, e, m., u Turkův. Der Bei.

Bejhelceť, bejhelčiť = kulhati. Vz Kulhati.

Bek, u, m. On v bek (dal se do pláče).
L. B. kozí (bečeni). Das Blöken.

Bekati, ám, kej, kaje (íc), al, ání; ble-
kati, bekávati, blekávati, beknouti, nu, knul
n. kl., knuv n. bek (bekši), uti, blöken. Β.
= be někomu říkati, anblöken. Jelen, srnec
beká = bečí. Šp. — na koho: Co ty na
mne bekáš? Ros. — komu: Co ty mi bekáš?
Ros. — se (o jeleních): Jeleni se bekají =
se běhají, Šm., Rk., sind in der Brunst.

Bekenner sein, přihlašovati se k čemu.Mk.

Bekot, u, m., bekaní ovcí. Das Blöken.

Bekriegen. Bojem někoho podstoupiti,
podejíti. Dal. Válčiti, válku vésti s kým.

Bekyně, ě, f. Polternonne. B. = ženy a
panny, klášterní život vedoucí, avšak nejsouce
vázány sliby; sestry šedé, milosrdné; ženské
jisté sekty. Z střlat. Beguina, beghina, Mz.
108. — B. = panna do starosti. Rokyc, — Jg.

Běl, e, m., běl., i, ť. Běl obilná, eine Art
Weitzen (pšeničné obilí); přední (nejpěknější
bílá mouka), Mundmehl, V., pšeničná (tak-
též). Jg. B. pšeničná (mouka); B. a med a
olej jídala jsi; B. a olej i med kladlas před
nimi; Desátý díl běli smíšené s olejem. Br.
— B. olovná, Weissblei, kremská, antimo-
nová, barytová, jelení, královská, mineralní,
nerostová, nová, surmíková, vídeňská, zin-
ková, základní, Kh., ševcovská, Federweiss.
Rk. — B. = blána, dříví ve pni nejmladší.
Rostl. — Na Mor. srdéčko u rostlin (hlavatice).
D. — B. = slanina, jelení, srnčí, dančí lůj
a sádlo černé zvěři. Das Weiss. Šp. — B. =
bělmo. Us. B. = ryba jistá. Weissfisch. —
B. dobrá, druh vína, Heunischgelb. Vz
Víno. Us. (Šk.)

Běla, y, ť. (Rk. píše: Bělá, é, f.), mě.
v Boleslavsku. Weisswasser. Jg. V obec.
mluvě : V Bělým. Vz A. — B., potok v Lito-
měřicku. — B., jméno bílé krávy. — B., bílá
houska. Na Mor.— Jg.

Bělácrkev, Weisskirchen. Nové Kostely.

Bělák, a, m., Villach; 2. alpský zajíc, Alpen-
hase. — B., u, m., rostl. B. hořký (kříšť,
prašivec, houba), Bitterlin; bílý hrách. Jg.

Bělaseti = modrati; bělasiti = modřiti.
Na Slov.

Belasý, bělavý, světlý, modrý. Bern.

Bělati se (běleti). — kde čím. Co se
tam na hoře bělá? C. — Les v dolině sněhem
se bělá, glänzt weiss. —

Bělavý. weisslich. B. mléko, vlasy. Us.
Vz Víno.

Bělboh, a, m. = bůh světla u pohanů
slovanských. Jg.

Běle barviti. Jg.

Bělehrad, u, m., Bělohrad, Bělhrad. B.
arnautský v Albanii; bavorský, Weissenburg ;
chorvatský, Stari Zadar; český, v Bydžovsku;
karlovský či sedmihradský (Karlsburg); krá-
lovský či stolný (Stühlweissenburg, v Uhřích);
pomořský (Belgrad, v Pomořanech); srbský