Předchozí (54)  Strana:55  Další (56) |
|
|||
55
|
|||
|
|||
Běhati. Vz Běžeti — Běhati se, vz Po-
jímati se. Běhátka, pl., n., v zemi zapíchané obloučky
z vrbových prutů, k nimž se volavci na hu- menci přivazují. Šp. Behaupten. Udržeti se, ubrániti se, uhá-
jiti se v hradě. In der Burg sich b. Běhavka, y, f., průjem, chvistačka, špr-
kalka, Šp., tracení, Lk., úplavice, bčhavice, sračka, dřízdačka, na Mor. dříztačka, der Bauchfluss, Durchfall. B-ku miti. Us. Dostal b-ku od ustání i. e. když se kdo ujde a na- pije. Lk. B. bílá, weisser Fluss. Čern. Běhavý, hekající, těkavý, laufsüchtig.
Merkur byl posel b. Jel. — B., vrtkavý, un- stät, unbeständig. B. mysl, Ros., život. Jel. — B. nohy = běhací, Lauffüsse. Krok. — B. = läufig. B. ženka, V., holka. Us. Běhla, y, f. Běhlice, která se toulá; 2.
nevěstka. Běhle = běžně, rychle. Aqu.
Běhlec, hlce, m. = poběhlec, Flüchtling.
Běhlosť, i, f., zkušenosť, obratnosť, Ge-
läufigkeit, Gewandtheit, Erfahrung, Fertig- keit. B. v lidských věcech. Jel. Běhlý = běhavý, běžný, rychlý, schnell.
B. pachole (hbité), Arch. III. 37., chrt, proud, čas, L., oheň. Lauffeuer. D. — B.= zběhlý, slušený, cvičený, geübt, erfahren, gewandt. B. lékař. Krab. — v čem: Byl velmi Běhlý v lidských věcech. Jel. —· B. = chlipný, vilný, geil, läufig. B. kurva, ženka, V., ne- věstka. Rváč. — B. = rychle psaný. B. spis. To je obecné a běhlé, gang und gebe. Šm. Běhna, y, f., Běhalka, zběhlice, randa,
běhlá ženská, Hure. D. Běhoucí, starý tvar, vz Divoucí. Během
běhoucím běžeti. V. Běhoun, a, m. B. rychlý (o člověku, o
koni atd.); Tento kůň jest dobrý b., běhák, Läufer. Šp. B. po světě, Landstreicher = tulák. V. Běhúnem byl miesta nemaje. Št. — B. = vypovězený ze země. Exulant, V. — B. = kdo za ženami běhá. Weibernarr. — B. = mladý vůl. D. — B. = svrchní kámen. ve mlýně. Oberstein, Läufer. — B. = točící se brus. Lauf. — B. = rameno nůžek, jímž se pohBbuje. Techn. — B. = osa, čep, na kterém se co obrací. B. u vrat, u dveří. Angel, Zapfen. Bern. — B. = druhý páteř v šiji, osa, L. — B. = slabá sloj uhelná. Vys. — B. v hornictví = purník, fedrovač = ná- denník, který na puře (káře, něm. Hunt) rudu n. kybře odváži. Am. — B. na přezmenu,
der Läufer an der Schnellwage. Sedl. Běhounek, nka, m., výrostek. Pacholík
druhý byl mladší, tomu jména nepomním, než byl jest již b. Arch. I. 178. Běhounský.B. střevíce, hůl. Bern. Läufer-.
Běhudlný = toulavý. B. žena, Št. Vdovy
dóm od domu b. Št. N. 32. Běhutný, běhutý, běžící. B.kůň. Kr. — Č.
Bechyně, ě, f., v hornictví komora na
rudu, náčiní atd. Erzkammer. Am., Pam. Kut, — 2. Mě. v Cechách, Bechin. Jg. — Bechyňský, vz Slánský. Bei. Na mou věru. Přisahám skrze meč
svůj. Pravím, králi, při mé víře. Fl. Chová dobytek o suchém listí. V. Vždycky dobré |
mysli (gt.) býti. - Mk. - Bei der Hand·
Po ruce býti. Něco na snadě míti. — Mk.
Beilegen. Roztržky spokojiti, různice po-
kojiti a smlouvati, spokojiti a porovnati, rovnati. — Mk. Bej, e, m., u Turkův. Der Bei.
Bejhelceť, bejhelčiť = kulhati. Vz Kulhati.
Bek, u, m. On v bek (dal se do pláče).
L. B. kozí (bečeni). Das Blöken. Bekati, ám, kej, kaje (íc), al, ání; ble-
kati, bekávati, blekávati, beknouti, nu, knul n. kl., knuv n. bek (bekši), uti, blöken. Β. = be někomu říkati, anblöken. Jelen, srnec beká = bečí. Šp. — na koho: Co ty na mne bekáš? Ros. — komu: Co ty mi bekáš? Ros. — se (o jeleních): Jeleni se bekají = se běhají, Šm., Rk., sind in der Brunst. Bekenner sein, přihlašovati se k čemu.Mk.
Bekot, u, m., bekaní ovcí. Das Blöken.
Bekriegen. Bojem někoho podstoupiti,
podejíti. Dal. Válčiti, válku vésti s kým. Bekyně, ě, f. Polternonne. B. = ženy a
panny, klášterní život vedoucí, avšak nejsouce vázány sliby; sestry šedé, milosrdné; ženské jisté sekty. Z střlat. Beguina, beghina, Mz. 108. — B. = panna do starosti. Rokyc, — Jg. Běl, e, m., běl., i, ť. Běl obilná, eine Art
Weitzen (pšeničné obilí); přední (nejpěknější bílá mouka), Mundmehl, V., pšeničná (tak- též). Jg. B. pšeničná (mouka); B. a med a olej jídala jsi; B. a olej i med kladlas před nimi; Desátý díl běli smíšené s olejem. Br. — B. olovná, Weissblei, kremská, antimo- nová, barytová, jelení, královská, mineralní, nerostová, nová, surmíková, vídeňská, zin- ková, základní, Kh., ševcovská, Federweiss. Rk. — B. = blána, dříví ve pni nejmladší. Rostl. — Na Mor. srdéčko u rostlin (hlavatice). D. — B. = slanina, jelení, srnčí, dančí lůj a sádlo černé zvěři. Das Weiss. Šp. — B. = bělmo. Us. B. = ryba jistá. Weissfisch. — B. dobrá, druh vína, Heunischgelb. Vz Víno. Us. (Šk.) Běla, y, ť. (Rk. píše: Bělá, é, f.), mě.
v Boleslavsku. Weisswasser. Jg. V obec. mluvě : V Bělým. Vz A. — B., potok v Lito- měřicku. — B., jméno bílé krávy. — B., bílá houska. Na Mor.— Jg. Bělácrkev, Weisskirchen. Nové Kostely.
Bělák, a, m., Villach; 2. alpský zajíc, Alpen-
hase. — B., u, m., rostl. B. hořký (kříšť, prašivec, houba), Bitterlin; bílý hrách. Jg. Bělaseti = modrati; bělasiti = modřiti.
Na Slov. Belasý, bělavý, světlý, modrý. Bern.
Bělati se (běleti). — kde čím. Co se
tam na hoře bělá? C. — Les v dolině sněhem se bělá, glänzt weiss. — Bělavý. weisslich. B. mléko, vlasy. Us.
Vz Víno. Bělboh, a, m. = bůh světla u pohanů
slovanských. Jg. Běle barviti. Jg.
Bělehrad, u, m., Bělohrad, Bělhrad. B.
arnautský v Albanii; bavorský, Weissenburg ; chorvatský, Stari Zadar; český, v Bydžovsku; karlovský či sedmihradský (Karlsburg); krá- lovský či stolný (Stühlweissenburg, v Uhřích); pomořský (Belgrad, v Pomořanech); srbský |
||
|
|||
Předchozí (54)  Strana:55  Další (56) |