Benatek. — Benátčan, a, m. (pl. -né). — Be-
nátčanka, y, f.

Benátský. B. moře, V., město, barva,
mýdlo. Jg. Venezianisch.

Benedikt, a, m., Beneš, Benda, Benata,
Beneda, Benák, Ben, Benek.

Benediktin, a, m., řeholník sv. Bene-
dikta. — Benediktinka, y, f. — Benedik-
tinský. B. klášter, řád, zákon. Us. Benediktiner.

Benehmen sich, míti se, chovati se, či-
niti se, vésti si, počíNAti si.

Beneš, e, m., vz Benedikt; 2. závistník.
Reš.

Benešov, a, m., Beneschau a Bensen v Če-
chách. Jg. — Benešovan, a, m. - Benešovský.

Benevent-um, a, n., mě. v Samniu.

Bengálský. B. oheň (64 částí ledku 23 č.
siry a 16 č. surmy, Spiessglanz. Vše se dobře
utluče a potom smíchá.) S. N.

Beňový. B. oko = závistivý, neidisch.

Benzoan, u, m. B. cinchoninný, drasel-
natý, ethylnatý, rtutičnatý, sodnatý. Kh. Ben-
zoesaueres Salz.

Beptati, vz Bebtati.

Bequem, něm. Pohodlně, příhodně, při-
ležitě. Pohodlní (volní) páni neradi se prací
přetrhnou. Hovi si; přejí si pohodlí; činí si po-
hodlí. Mnohý se rozhostí, aby si pohověl.
Šr. Uvelebil se na pohovce. Brt.

Bér, Bru n. Béru, m., rostlina, Fench. B.
přeslínkovitý, sivý, zelený, německý, vlaský.
Jáhly brové n. bérové. Brová n. bérová
kaše. D. Jest toho jako bru (mnoho). Má
vši jako bru. Us. Lepši proso nežli bér (lépe
prositi než po horách bráti, po cestách lou-
piti). Mus.

Beran, a, m., beránek, nka, beranec, nce,
beráneček, čka, m., beranče, ete, n. Beran,
pl. Berani, ne: Berané, vz é; ale: dřevěné
berany stojí v řece. Bs. — Beran (der
Widder): hřívnatý, stepný, chlumní, vlaský,
španělský, anglický, sedlský, mnohorohý,
široocasý, dobropředhorský, dlouhoocasý,
krutorohý, africký, guinejský, thebský; stadni,
chlipný, plodný, řezaný (skopec), zlatorouný.
Jg. Beran se zlatýma rohama. Er. P. 63. B.
po rounu poznán bývá. Rým. B-na po rounu
poznáš. Č., Lb., Pk. Maso z berana. Šp. Zdá
se býti co ovce, ale trkal by co beran. Č.
Dělá se beranem, ale trká co kozel. Jg. Z vlka
nebude b., ani ze psa ohař (slanina). Jg. B.
vlku kalí vodu (Zlý zlému škodiť hledí. Vz
Podobný). Lb., Jg. Jest na něho laskav, co
vlk na berana, kočka na myš. Jg. Milují se
jako vlk a b. Jg. Houserem berana vylouditi
(málem mnoho). V. Rádby b-a houserem vy-
loudil. Vz Vtipný. Lb. Poruč vlku berana. Jg.
B. se na své rohy spouští. Jg. Vůl berana
porodil. Jg. Tu počal (jak říkají Čechové)
b. trkati a lev řváti (zpěčovati se). Pam.
Kut. Těžko berana s vlkem smířiti. Č. B.
v něm sedí (Vz Svéhlavý). Č. Chodí jako
ovce a trká jako b. Č. Beránčí tvář a vlčí
srdce. Č. Naděláš se co beran v horku. Šp.
Mršť valachem berana, budem skákat do rána
(hraj smyčcem na struny). Vz Vůl. Č. Starý
beran tvrdý roh má. Mt. S. Beran bečí me,
když beránek mečí be (mladý se starým ne-
souhlasí). Lb. — Beran (s příhanou) = český
bratr, nekatolík. Us. — B. = dlouhé tlusté

dřevo s železnou hlavou, kterým zdi bořívali.
Der Sturmbock, Mauerbrecher. Udeřiti v zeď
beranem. B. bořicí. V. - B. = těžký kus
železa n. dřevo s hrubou hlavou a držadly,
železem okované ku vbíjení kolů do země.
Die Ramme, der Rammbock, Rammklotz, Jg.,
Rammaschine, beranidlo, stroj beranicí, stroj
beranový, jehlovadlo. Nz. Beranem kolí, jehly
zarážeti. Kleště drží berana za ucho. Vys. —
Dále pak i stroj, v kterém dotčený beran
provazem nahoru se tahá a na kůl n. jehlu
spouští, aby do země lezla. Vys. — B. =
trám na hořejší straně otvoru do parny, ko-
byla, Doucha. — B. dlaždici (k rovnáni
dlažby), pavouk, Pflasterramme. Vys.- B.
znamení nebeské. — B., beránek: kožich n.
podšívka beraní n. obložky. Beránkem pod-
šitý kabát. Jg. Po beranu ho skropil (kožich
mu vyklepal, vybil mu). Jg. Na berana koho
vzíti = na záda. L. — Po beranu, lézti =
čtvermo. D. — B., částka stavu tkadlcov-
ského. Klinke. Us. — B., trám podkrovní
celý krov nesoucí. Us.

Berančí maso, Hlas., krotkosť mírnosť,
kůže. Lamm-.

Berančina, y, f., berančí kůže. Lammfell.

Beranec, nce, m., beránek; 2. bylina, be-
raní jazyk, celník, Jg.; 3. horní kolečko. Světoz.

Beránek, nka, m., das Lamm. B. neod-
sazený, pozdní, tichý. Jg. Chodí za nim jako
b. za ovcí. Vz Nohsleda, Prov. Jg., Lb. B.
bečí. Kom. Milosť lva v beránka proměnila.
Jg. Liška chytrá beránkem pokryta, Jg. Ty
b-ku! (tichý jako b.). Pk. — Jest to b. =
licoměrník. Nevinný jako aegyptský beránek,
který hryze. L. - B. boží 1. Kristus, 2. po-
svěcená hostie. Šm., Jg. Beránku boží, jenž
snímáš hříchy světa, Us. — B. velikonoční,
das Osterlamm. — Beránky = kůže beraní.
Jg. Oděv beránky podšitý. Us. Muž s ro-
hami chodi a žena v beránku. L. — B. na
rostlinách, kočičky. Jg. — B. = beran k be-
ranění. Vz Beran, Handrammel.

Beraněti, ěl, ění, beranem se stávati. —
Těsto beraní (dobře kyne). Us.

Beraní, beranový, beránčí, Widder-, Ham-
mel-, Schafs-. B. nožky, kožich, kůže, maso,
rohy, mlýn (větrný, jenž na beranu stojí),
jazyk (rostlina). Jg. - B. hlava = hloupá. Jg.

Beranice, e, f., kalhoty, čepice (z beraní
kůže). Jg.

Beranicí, beranový stroj, vz Beran.

Beranidlo, a, n. B. s kleštěmi, strojové.
Vz Beran. Nz.

Beraník, u, m., zaražený kůl; b., a, m.,
kdo kůl beraní, Pfahlschläger.

Beranina, y, f., skopovina, Ros., Lämmer-,
Schöpsenfleisch.

Beraniti, ím, raň, 3. pl. -ní, il, ěn, ění; be-
ranívati = beranem zatloukati, rammen, ram-
meln. — co: jez, kul, dlažbu. Us. — co
čím: dlažbu beranem. - do koho = mlu-
viti komu do duše, an nechce rozuměti nebo
poslechnouti. Brt. - co, kde, kdy: u jezu,
za dne. atd.

Beránkový. B. maso (beranči). V.

Beranový. B. rohy, Us.; stroj, beranidlo.

Berce, e, m. = bráč, B. berní královských.
Výb. I. Cuzieho zbožie b. (krádce). St, skl.

Bérce, e, n., holeň, Schienbein. B, složeno