z kosti hnátové (holena) a z kosti lýtkové.
Ssav. - B., vz Váhy vozové.

Berčí = výběrčí daní. Št. Steuerein-
nehtner.

Berdo, a, n. (z fr. Bordeaux ? Jg. či z: verre
ď eau?). Dáti si b. = opiti se, veselý den
si učiniti. Dal si b. = notně so napil. Us.

Berec, ree, m., berník, berní. Berci také
v tom hřeší, že úkol berú rovně, ale zámazné
beru těžce. St. Vz víc v GI.

Berenik-e, y, f., královna aegypt., známá
krásnými vlasy.

Berezina, y, f., rus. = Březina, řeka
v Rusích. Jg.

Bergamotka, y-, f., hruška; o původu vz
Μ z. 109.

Bergstein, ulice v Praze, Perštýn, Ka-
menec. Na Kamenci.

Berchati se = nesnadně jíti. schwerfällig
gehen. Jg. — Ten se berchá. V již. Čechách:
zberchat se, vyberchat se = pozdvihnouti
se, sebrati se. Kts.

Berkán, u, m., tkanina ze žíní, z chlupův
velbloudích, kozích, z vlny. O původu vz
Mz. 109.

Berko, a, m., kdo rád béře. Na Slov. Pk.

Berla, y, f.; špatně: berle, e, f., Brt.;
v již. Čechách: berdle. Kts. Stab. B. pa-
stýřská (hůl), Kom., biskupská, Br., královská,
V., hlasatelská, věštcův. Nt. Scepter. Berlu
královskou míti. V. Pod berlou krále hi-
spaňského. L. — B. = hůl podporná chro-
mých. Jg. Die Krücke. Choditi na berlách.
Ros. O berle choditi. D. Má se co chromý
na, berle. Ros., Č. (Vz Chudoba). B. jedno-
duchá, dvojitá, strojná. Cn. - B.= držadlo
u kosy, Us., na mizdřicím noži. I). Vz
Berlik. — B. = dlouhá hůl s křížem, na
které vycvičený dravec hvízdáním vábí;
také větev s rozsochou do země zaražená,
ku které výr přivázán jest. Šp. — Berlička
u špruhle větvička, která se podobá ber-
ličce. Šp.

Bergleder: hyzna. Am.

Berlík, u, m., držadlo u kosy. Rk. Vz
Berla,

Berlín, a, m. — Berlíňan, a, m., pl, -né;
Berliňanka, y, ť. — Berlínský (vz -ský). B.
modř; po Berlinsku.

Berlo-noš, e, m.; -vládce, -vládný Rk., L.

Berma, y, f., od bráti (Berme, slov. slovo).
Sloje mohutné těží se v stupňovitých pře-
stávkách (terassenförmig), jež dohromady slují
berma; jednotlivá = lava, lávka, lavice; a když
se strhuje, slove práce „strž" (Stross). Am.

Berna, y, f., město Bern ve Švýcařích;
2. berniční úřad, Steueramt.

Bernard, a, m., Bernhard.

Berně, ě, f. B. sloula v Čechách obecná
pomoc královi, pomoc pro obecné dobré. St.
Daň, plat, poplatek. Vz konec článku. Die
Steuer, Abgabe. B. zemská, z hlavy, nová,
ze živnosti, z nápoje (nápojní), pivní, po-
travní, domovní, z dědictví. Jg. Berni pla-
titi, D., lávati. Us. Lidi berněmi obtěžovati,
Háj., V., utiskovati, Us., vyssávati. Kom.
Nová b. na půl úroku svolena, V. K berni
dodávati. Jg. Dodavek k Berni. D. Úřed-
nici, kteří na berni sedie. Arch. I., 47. Vz
víc v Gl.6. — Berně se strany beroucího,

daň se strany dávajíciho, platíciho. Vz Daň.
Sp. — B. = bernični úřad, berna, Steuer-
amt. D., Ros.

Berné, ého, n., daň.

Berní, Steuer —. B. úřad, služebník,
úředník (výběrči), kniha, Jg., I). — Berní,
ího, m., výběrčí, Steuerbeamte.

Bernice, e, f., dům berničný. Steuerhaus.

Bernický. B. služba. Ros. Steueramts-
dienst.

Bernictví, n., služba bernická; 2. úřad
bernický (důstojnosť i misto). Br. Steueramt.

Berničný, Steuer-. B. písař, úřad, Jg., ulo-
ženi, úředník, okres, arch, kniha (k. po-
platni), pokladnice, ředitelství, obec, věc,
záležitosť, zlatý, rok (poplatní), čára, patent,
zadržalosť, list (poplatni), zřízení, lhůta, J.
tr., správa, správce, kontrolor, účet, de-
ficit, půjčka, náhrady, exekuce, fond, peníze,
dozorce, katastr, povinnosť. Šp.

Berník, a, m., důchodní, celník. V. Steuer-
einnehmer.

Bernosť, i, f. Habsucht. — B. peněz,
Gangbarkeit des Geldes. Jg.

Berňový. B. peníze = berničné. 1590.

Berný = ku braní náchylný, lakomý, V.,
eigennützig. Soudcové nemají býti berní.V. -
čeho. Úředník darův berný. V. — 2. Co se
bráti má, nehmbar. Berné peníze = běžné,
gangbar, landläufig. V. Něco za berným peníz
bráti, Etwas für bare Münze nehmen. Sm. B.
peníz = zloděj; neberný peníz = prosták. Č.

Beroun, a, m., mě. v Čechách, něm, Be-
raun, lat. Berona n. Berauna. Dříve slulo:
Slavošov. Má hochy z Drážďan, ale žádného
z Berouna. — Berouňan, a. m.; Berouňanka,
y, f. — Berounský. B. koláče. — 2. Bahren
u Olomouce. Jg.

Berounka, y, f., řeka v Čechách. Beraun-
rluss. Sluje Mže a u Berouna jméno své
mění. Jg.

Berounsko, a, n. Berauner Kreis, Gebiet.

Berounský, vz Beroun.

Beroušek, ška, m., beránek. Us. Laiupel,
Lämmlein.

Beru, vz Bráti.

Berunka, bedruňka, y, f., slunečko, pe-
lesa, beruška, B. tečkovaná. Sonncnkalbel.

Beruška, y, f., beránek, das Lämmlein.
— 2. B., Assel, Kellerassel. Kom. B. obecná:
prasátko n. sviňka n. ovečka. — 3. == be-
runka. — Jg.

Beryl, u (e, Br.), m. drahý kámen; je-li
bledě zelený, akvamarin. Kat. 972. Vz Sma-
ragd. — Berylový. B. barva, Beryll-,

Beryt-us, a, m., mě. ve Foenicii. — Be-
ryťan, a, m. — Berytský.

Běs, a, m. = zlý bůžek pohanský, zástupce
všeho zlého, jehož jméno v dobách křesťan-
ských přeneseno na ďábla, Jir. Ein böser
Geist; Teufel. Běsa míti (ďábelství, vzteklým
býti). Jg. Byl v ní b. Pass. Z někoho běsa
vyhnati, vypuditi. Pass. Ty vraže, běs v tě!
Rkk. 12. — B. polední, rána morová. Jir. —
Ji. u, m,, psí vzteklosť. Hundswuth. Na Slov.

Beschönigen: obaliti, omluviti, s obalem
říci, zastříti, barvu čemu dáti. Vz tato slova.

Beschränken sich, přestati na něčem ;
na Mor.: úzkobiti se. Člověk se musí všeli-
jak úzkobiti. Nemusí se tak ú. Též : obcho-