Předchozí (57)  Strana:58  Další (59) |
|
|||
58
|
|||
|
|||
z kosti hnátové (holena) a z kosti lýtkové.
Ssav. - B., vz Váhy vozové. Berčí = výběrčí daní. Št. Steuerein-
nehtner. Berdo, a, n. (z fr. Bordeaux ? Jg. či z: verre
ď eau?). Dáti si b. = opiti se, veselý den si učiniti. Dal si b. = notně so napil. Us. Berec, ree, m., berník, berní. Berci také
v tom hřeší, že úkol berú rovně, ale zámazné beru těžce. St. Vz víc v GI. Berenik-e, y, f., královna aegypt., známá
krásnými vlasy. Berezina, y, f., rus. = Březina, řeka
v Rusích. Jg. Bergamotka, y-, f., hruška; o původu vz
Μ z. 109. Bergstein, ulice v Praze, Perštýn, Ka-
menec. Na Kamenci. Berchati se = nesnadně jíti. schwerfällig
gehen. Jg. — Ten se berchá. V již. Čechách: zberchat se, vyberchat se = pozdvihnouti se, sebrati se. Kts. Berkán, u, m., tkanina ze žíní, z chlupův
velbloudích, kozích, z vlny. O původu vz Mz. 109. Berko, a, m., kdo rád béře. Na Slov. Pk.
Berla, y, f.; špatně: berle, e, f., Brt.;
v již. Čechách: berdle. Kts. Stab. B. pa- stýřská (hůl), Kom., biskupská, Br., královská, V., hlasatelská, věštcův. Nt. Scepter. Berlu královskou míti. V. Pod berlou krále hi- spaňského. L. — B. = hůl podporná chro- mých. Jg. Die Krücke. Choditi na berlách. Ros. O berle choditi. D. Má se co chromý na, berle. Ros., Č. (Vz Chudoba). B. jedno- duchá, dvojitá, strojná. Cn. - B.= držadlo u kosy, Us., na mizdřicím noži. I). Vz Berlik. — B. = dlouhá hůl s křížem, na které vycvičený dravec hvízdáním vábí; také větev s rozsochou do země zaražená, ku které výr přivázán jest. Šp. — Berlička u špruhle větvička, která se podobá ber- ličce. Šp. Bergleder: hyzna. Am.
Berlík, u, m., držadlo u kosy. Rk. Vz
Berla, Berlín, a, m. — Berlíňan, a, m., pl, -né;
Berliňanka, y, ť. — Berlínský (vz -ský). B. modř; po Berlinsku. Berlo-noš, e, m.; -vládce, -vládný Rk., L.
Berma, y, f., od bráti (Berme, slov. slovo).
Sloje mohutné těží se v stupňovitých pře- stávkách (terassenförmig), jež dohromady slují berma; jednotlivá = lava, lávka, lavice; a když se strhuje, slove práce „strž" (Stross). Am. Berna, y, f., město Bern ve Švýcařích;
2. berniční úřad, Steueramt. Bernard, a, m., Bernhard.
Berně, ě, f. B. sloula v Čechách obecná
pomoc královi, pomoc pro obecné dobré. St. Daň, plat, poplatek. Vz konec článku. Die Steuer, Abgabe. B. zemská, z hlavy, nová, ze živnosti, z nápoje (nápojní), pivní, po- travní, domovní, z dědictví. Jg. Berni pla- titi, D., lávati. Us. Lidi berněmi obtěžovati, Háj., V., utiskovati, Us., vyssávati. Kom. Nová b. na půl úroku svolena, V. K berni dodávati. Jg. Dodavek k Berni. D. Úřed- nici, kteří na berni sedie. Arch. I., 47. Vz víc v Gl.6. — Berně se strany beroucího, |
daň se strany dávajíciho, platíciho. Vz Daň.
Sp. — B. = bernični úřad, berna, Steuer- amt. D., Ros. Berné, ého, n., daň.
Berní, Steuer —. B. úřad, služebník,
úředník (výběrči), kniha, Jg., I). — Berní, ího, m., výběrčí, Steuerbeamte. Bernice, e, f., dům berničný. Steuerhaus.
Bernický. B. služba. Ros. Steueramts-
dienst. Bernictví, n., služba bernická; 2. úřad
bernický (důstojnosť i misto). Br. Steueramt. Berničný, Steuer-. B. písař, úřad, Jg., ulo-
ženi, úředník, okres, arch, kniha (k. po- platni), pokladnice, ředitelství, obec, věc, záležitosť, zlatý, rok (poplatní), čára, patent, zadržalosť, list (poplatni), zřízení, lhůta, J. tr., správa, správce, kontrolor, účet, de- ficit, půjčka, náhrady, exekuce, fond, peníze, dozorce, katastr, povinnosť. Šp. Berník, a, m., důchodní, celník. V. Steuer-
einnehmer. Bernosť, i, f. Habsucht. — B. peněz,
Gangbarkeit des Geldes. Jg. Berňový. B. peníze = berničné. 1590.
Berný = ku braní náchylný, lakomý, V.,
eigennützig. Soudcové nemají býti berní.V. - čeho. Úředník darův berný. V. — 2. Co se bráti má, nehmbar. Berné peníze = běžné, gangbar, landläufig. V. Něco za berným peníz bráti, Etwas für bare Münze nehmen. Sm. B. peníz = zloděj; neberný peníz = prosták. Č. Beroun, a, m., mě. v Čechách, něm, Be-
raun, lat. Berona n. Berauna. Dříve slulo: Slavošov. Má hochy z Drážďan, ale žádného z Berouna. — Berouňan, a. m.; Berouňanka, y, f. — Berounský. B. koláče. — 2. Bahren u Olomouce. Jg. Berounka, y, f., řeka v Čechách. Beraun-
rluss. Sluje Mže a u Berouna jméno své mění. Jg. Berounsko, a, n. Berauner Kreis, Gebiet.
Berounský, vz Beroun.
Beroušek, ška, m., beránek. Us. Laiupel,
Lämmlein. Beru, vz Bráti.
Berunka, bedruňka, y, f., slunečko, pe-
lesa, beruška, B. tečkovaná. Sonncnkalbel. Beruška, y, f., beránek, das Lämmlein.
— 2. B., Assel, Kellerassel. Kom. B. obecná: prasátko n. sviňka n. ovečka. — 3. == be- runka. — Jg. Beryl, u (e, Br.), m. drahý kámen; je-li
bledě zelený, akvamarin. Kat. 972. Vz Sma- ragd. — Berylový. B. barva, Beryll-, Beryt-us, a, m., mě. ve Foenicii. — Be-
ryťan, a, m. — Berytský. Běs, a, m. = zlý bůžek pohanský, zástupce
všeho zlého, jehož jméno v dobách křesťan- ských přeneseno na ďábla, Jir. Ein böser Geist; Teufel. Běsa míti (ďábelství, vzteklým býti). Jg. Byl v ní b. Pass. Z někoho běsa vyhnati, vypuditi. Pass. Ty vraže, běs v tě! Rkk. 12. — B. polední, rána morová. Jir. — Ji. u, m,, psí vzteklosť. Hundswuth. Na Slov. Beschönigen: obaliti, omluviti, s obalem
říci, zastříti, barvu čemu dáti. Vz tato slova. Beschränken sich, přestati na něčem ;
na Mor.: úzkobiti se. Člověk se musí všeli- jak úzkobiti. Nemusí se tak ú. Též : obcho- |
||
|
|||
Předchozí (57)  Strana:58  Další (59) |