Předchozí (58)  Strana:59  Další (60) |
|
|||||
59
|
|||||
|
|||||
diti s málem. Brt. — Beschränken etwas :
meze ukládati, vyznamenati, vyměřiti; v rae- zech držeti; nedati, aby něco z mezí svých vystoupilo, aby přes meze své sáhalo; ně- čemu meze vytknouti. Mk. Beseda, besédka, besídka, besídečka, y,
f. — B. = slovo, řeč, die Rede, das Gespräch. Na Slov. — B.= nářečí, dialekt, Mundart. Jistě i ty z nich jsi, neb i řeč (slav. bibl. besěda) tvá známa tebe činí. Br. (V češtině se tohoto slova v tomto smyslu neužívá.) — B. = spolek, schůzka, posedění společné, krato- chvíle. Unterhaltung, Gespräch. Jíti na Be- sedu (návštěvou). Us. na Mor. Ženám sluší v domě pobývati a ven na besedy nevybí- hati. Rvač. Besed, tancův, her atd. sobě za- povídati nedáme. Kom. Nebo zdaliž to není znamení vážnosti, že anděl Páně s nebe přijda k ní s poselstvím, ne někde na besedě aneb po sousedech, ale doma ji nalezl. Br. — B. = kvas, hodování, Banket, Schmaus. St. skl., Kom. — B. = místo, stavení při domě, v za- hradách, kde se hovoří atd., chladník, altán, Lusthaus, Gartenlaube. V. Zahrada ozdobena bývá besedami. Kom. Besídka k jídlu. D. Na b-dě se ukazuje dívka nebo ve dveřích a okně. Žalan. Nic ctnostem škodlivějšího není jako někde na b-dě seděti, po ženách oči pásti. Lom. — B. vůbec místnosť k zábavám ustanovená (v tomto smyslu slova tohoto nyní nejhustěji užíváme), ressource (resurs). Býti členem, údem besedy; do b-dy choditi; v b-dě se baviti, v karty hráti, přednášeti, noviny čísti, tančiti, se scházeti atd. — B. = zábava. B. taneční, večerní. Rk. — B. = tržiště, ná- městí, Marktplatz. Br. Na besedě n. po ulicích. Jel. Besedář, e, m. Lustgärtner; 2. Plauderer.
Besediště, ě, n., místo zábavy.
Besediti = mluviti St. Skl. — s kým
o čem. Rk. Besední píseň, Jg., zpěv, Č., dům, ples
atd. Besedník, a, m., společník, hodovník.
Besedovati, kvasiti, hodovati. — Tetřev
tam beseduje = se zdržuje. Šp. Běseti, ím, 3. pl. -ejí, el, en, ení = vztěkati
se, Jg., rasend werden. Besídka, y, f. Vz Beseda.
Běsiti, ím, 3. pl. běsí, běs, běse (ic) il, en,
ení; zběsiti = vzteklým činiti. — koho čím: odporem (rasend machen). Besitz. Na zboží, na statek, v statek,
v dům někoho zvésti. Mk. In den B. einführen. Beskyd, a, m.; hora na hranici mezi dvěma
vyššími, přes kterou se chodí. Na Slov. Čásť Tater. Obyčejně v pl. Beskydy. Jg. Běsně si počínati, wüthend, rasend, wahn-
sinnig. Běsněti, ěl, ění = běsným se stávati. Jg.
Běsnice, e, f., běsná žena. Pass.
Běsník, a, m., běsný člověk. Pass.
Běsniti, ím, il, ěn, ění. proti čemu. Běs-
nichu protiv mečem z hrada tesajúciem (= lítě sekati). Rkk. 18. Běsnosť, i. f., vzteklosť. Tys.
Běsnovati = běsněti. Br.
Běsný, běsem posedlý, vzteklý, Br., wü-
thend, rasend. |
Besteck: nářadí stolní, ranhojičské. Rk.
Rusky: příbor. Bestehen, skládati se, složenu býti z čeho,
sestávati z čeho; zavírati, obsahovati, držeti v sobě něco. Mk. Šp.: záležeti z něčeho. Bestianský chlapče! — Bestialita, y, f.,
= zhovadilost'. Rk. Bestie, e, f., z lat., šelma, divoké zvíře;
zhovadilý, rozpustilý člověk. To je b.! Ty b., ty šelmo! Us. Běta, y, f. B. povie Bete a táto to roz-
nesie po celom svete: Kde sú Betky tam klebetky. Mt. S. B., Bětka, Bětulinka, Bě- tunka, Bětuška = Alžběta, Betlém, a n. ě, m., mě. v Palaestině. Z Be-
thlemě, v Bethlémi. St. skl. K Bethlemu. St. skl. Betlémská kaple n. kaple sv. nemluvňátek
(v Praze), v níž mistr J. Hus kázával. Betov, a, m., lat. Paetovium, Pettau
v Štýrsku. V. Betrag, vz Částka.
Betragen. Dlouhosť svatyně byla dvacíti
(dvacet) loket. Br. Co jest toho dluhu? - Mk. Ten dluh činí 20 zl. Vz Obnášeti. Betreff. In B. unserer Vorladung, dass
.....Jakož jsme obesláni, abychom zprávu
dali . . . Svěd. Vz Beziehung, Rücksicht. —
Mk. Betreffend, ten který, každý ten. Mk.
Bewältigen. Býti s co.
Bewegung. In. B. setzen. Často: Loď,
vůz rozjede se; člověk, kůň, rozejde, roz- běhne se; něco se roztočí atd. Pk. Bewenden lassen bei etwas, přestati na
čem, nechati při čem, nechati čeho tak. Mk. Bez, u n. bzu, m., bezek, zku, m., Holunder.
B. chebd, ehebdi, b. nízký, Attich, V.; černý (bez, bzina, bezoví, chebz); červený (horní, lesní, Traubenholunder); pýřitý; španělský (modrý, bílý); vlaský bílý, wilder Jasmin ; růžový, Schneeballenbaum. Když květe bez, ať i víno květe. Er. P. 72. — B. = jahůdky bezové, bezinky. Holunderbeere, Schiebchen. Jg.
|
||||
Bez, beze, předložka, slov.
|
|
ec. «->*-.>,
|
|||
lat. sine, něm. ohne, ausser; opak jest cum,
s, mit. Řídí genitiv. Užívá se o osobách a věcech a znamená: a) odloučenosť od čeho, vzdálenosť od čeho: ohne, fern, getrennt von. Jeden bez druhého státi nemůže. Flaš. Bůh je bez počátku. Št. Žádný bez práce nejí koláče. Prov. Umřel bez dědice. V. — b) Zna- mená, že se co bez působení, bez přičinění, bez pomoci děje. Beze mne nic dobrého uči- niti nemůžete. Br. — c) Když od čeho co od- čítáme = méně. Byli u mne bez některé neděle půl léta. Svěd. Sedm bez dvou jest pět. — Zk. Jeden za 18, druhý beze dvou za dvacet (= oba stejní, oba nestojí za níc). Us. Vz Mkl. S. 512. — Pozn. Bez s in- strumentalem ve Slezsku. Bez málem byl bych do vody upadl. — 2. Bez ve slože- ných slovech, něm. — los. Jména předlož- kou ,bez' tvořená označují nepřítomnosť toho, co druhý člen (jméno) znamená. Jsou to a) adjektiva: bezbožný, — bradý, — edný, — duchý, — nohý atd.; b) subst.: bezbradec, — bydli, — cestí, — dětek, — děč, — hrdli,
— pečí, — pečenství, — práví. Mkl, B. 404.
|
|||||
|
|||||
Předchozí (58)  Strana:59  Další (60) |