diti s málem. Brt. — Beschränken etwas :
meze ukládati, vyznamenati, vyměřiti; v rae-
zech držeti; nedati, aby něco z mezí svých
vystoupilo, aby přes meze své sáhalo; ně-
čemu meze vytknouti. Mk.

Beseda, besédka, besídka, besídečka, y,
f. — B. = slovo, řeč, die Rede, das Gespräch.
Na Slov. — B.= nářečí, dialekt, Mundart.
Jistě i ty z nich jsi, neb i řeč (slav. bibl.
besěda) tvá známa tebe činí. Br. (V češtině
se tohoto slova v tomto smyslu neužívá.) —
B. = spolek, schůzka, posedění společné, krato-
chvíle. Unterhaltung, Gespräch. Jíti na Be-
sedu (návštěvou). Us. na Mor. Ženám sluší
v domě pobývati a ven na besedy nevybí-
hati. Rvač. Besed, tancův, her atd. sobě za-
povídati nedáme. Kom. Nebo zdaliž to není
znamení vážnosti, že anděl Páně s nebe přijda
k ní s poselstvím, ne někde na besedě aneb
po sousedech, ale doma ji nalezl. Br. — B.
= kvas, hodování, Banket, Schmaus. St. skl.,
Kom. — B. = místo, stavení při domě, v za-
hradách, kde se hovoří atd., chladník, altán,
Lusthaus, Gartenlaube. V. Zahrada ozdobena
bývá besedami. Kom. Besídka k jídlu. D.
Na b-dě se ukazuje dívka nebo ve dveřích
a okně. Žalan. Nic ctnostem škodlivějšího
není jako někde na b-dě seděti, po ženách
oči pásti. Lom. — B. vůbec místnosť k zábavám
ustanovená (v tomto smyslu slova tohoto nyní
nejhustěji užíváme), ressource (resurs). Býti
členem, údem besedy; do b-dy choditi; v b-dě
se baviti, v karty hráti, přednášeti, noviny
čísti, tančiti, se scházeti atd. — B. = zábava.
B. taneční, večerní. Rk. — B. = tržiště, ná-
městí, Marktplatz. Br. Na besedě n. po ulicích.
Jel.

Besedář, e, m. Lustgärtner; 2. Plauderer.

Besediště, ě, n., místo zábavy.

Besediti = mluviti St. Skl. — s kým
o čem. Rk.

Besední píseň, Jg., zpěv, Č., dům, ples
atd.

Besedník, a, m., společník, hodovník.

Besedovati, kvasiti, hodovati. — Tetřev
tam beseduje = se zdržuje. Šp.

Běseti, ím, 3. pl. -ejí, el, en, ení = vztěkati
se, Jg., rasend werden.

Besídka, y, f. Vz Beseda.

Běsiti, ím, 3. pl. běsí, běs, běse (ic) il, en,
ení; zběsiti = vzteklým činiti. — koho čím:
odporem (rasend machen).

Besitz. Na zboží, na statek, v statek,
v dům někoho zvésti. Mk. In den B. einführen.

Beskyd, a, m.; hora na hranici mezi dvěma
vyššími, přes kterou se chodí. Na Slov. Čásť
Tater. Obyčejně v pl. Beskydy. Jg.

Běsně si počínati, wüthend, rasend, wahn-
sinnig.

Běsněti, ěl, ění = běsným se stávati. Jg.

Běsnice, e, f., běsná žena. Pass.

Běsník, a, m., běsný člověk. Pass.

Běsniti, ím, il, ěn, ění. proti čemu. Běs-
nichu protiv mečem z hrada tesajúciem (=
lítě sekati). Rkk. 18.

Běsnosť, i. f., vzteklosť. Tys.

Běsnovati = běsněti. Br.

Běsný, běsem posedlý, vzteklý, Br., wü-
thend, rasend.

Besteck: nářadí stolní, ranhojičské. Rk.
Rusky: příbor.

Bestehen, skládati se, složenu býti z čeho,
sestávati z čeho; zavírati, obsahovati, držeti
v sobě něco. Mk. Šp.: záležeti z něčeho.

Bestianský chlapče! — Bestialita, y, f.,
= zhovadilost'. Rk.

Bestie, e, f., z lat., šelma, divoké zvíře;
zhovadilý, rozpustilý člověk. To je b.! Ty
b., ty šelmo! Us.

Běta, y, f. B. povie Bete a táto to roz-
nesie po celom svete: Kde sú Betky tam
klebetky. Mt. S. B., Bětka, Bětulinka, Bě-
tunka, Bětuška = Alžběta,

Betlém, a n. ě, m., mě. v Palaestině. Z Be-
thlemě, v Bethlémi. St. skl. K Bethlemu.
St. skl.

Betlémská kaple n. kaple sv. nemluvňátek
(v Praze), v níž mistr J. Hus kázával.

Betov, a, m., lat. Paetovium, Pettau
v Štýrsku. V.

Betrag, vz Částka.

Betragen. Dlouhosť svatyně byla dvacíti
(dvacet) loket. Br. Co jest toho dluhu? -
Mk. Ten dluh činí 20 zl. Vz Obnášeti.

Betreff. In B. unserer Vorladung, dass

.....Jakož jsme obesláni, abychom zprávu

dali . . . Svěd. Vz Beziehung, Rücksicht. —
Mk.

Betreffend, ten který, každý ten. Mk.

Bewältigen. Býti s co.

Bewegung. In. B. setzen. Často: Loď,
vůz rozjede se; člověk, kůň, rozejde, roz-
běhne se; něco se roztočí atd. Pk.

Bewenden lassen bei etwas, přestati na
čem, nechati při čem, nechati čeho tak. Mk.

Bez, u n. bzu, m., bezek, zku, m., Holunder.
B. chebd, ehebdi, b. nízký, Attich, V.; černý
(bez, bzina, bezoví, chebz); červený (horní,
lesní, Traubenholunder); pýřitý; španělský
(modrý, bílý); vlaský bílý, wilder Jasmin ;
růžový, Schneeballenbaum. Když květe bez,
ať i víno květe. Er. P. 72. — B. = jahůdky
bezové, bezinky. Holunderbeere, Schiebchen.

Jg.

Bez, beze, předložka, slov.

ec. «->*-.>,

lat. sine, něm. ohne, ausser; opak jest cum,
s, mit. Řídí genitiv. Užívá se o osobách a
věcech a znamená: a) odloučenosť od čeho,
vzdálenosť od čeho: ohne, fern, getrennt von.
Jeden bez druhého státi nemůže. Flaš. Bůh
je bez počátku. Št. Žádný bez práce nejí
koláče. Prov. Umřel bez dědice. V. — b) Zna-
mená, že se co bez působení, bez přičinění,
bez pomoci děje. Beze mne nic dobrého uči-
niti nemůžete. Br. — c) Když od čeho co od-
čítáme = méně. Byli u mne bez některé
neděle půl léta. Svěd. Sedm bez dvou jest
pět. — Zk. Jeden za 18, druhý beze dvou
za dvacet (= oba stejní, oba nestojí za níc).
Us. Vz Mkl. S. 512. — Pozn. Bez s in-
strumentalem ve Slezsku. Bez málem byl
bych do vody upadl. — 2. Bez ve slože-
ných slovech, něm. — los. Jména předlož-
kou ,bez' tvořená označují nepřítomnosť toho,
co druhý člen (jméno) znamená. Jsou to a)
adjektiva: bezbožný, — bradý, — edný, —
duchý, — nohý atd.; b) subst.: bezbradec,

— bydli, — cestí, — dětek, — děč, — hrdli,

— pečí, — pečenství, — práví. Mkl, B. 404.