Předchozí (59)  Strana:60  Další (61) |
|
|||
60
|
|||
|
|||
Jména s ,bez' složená znamenávají nedostatek,
úbytek, vadu. Jg. Chceme-li míti přídavné jméno složené s ,bez´, nesmíme ,bez' klásti k přídavnému j. již hotovému, tedy ne: bezpřítomný (m. nepřítomný). Vz Mkl. B. 358. Ale kde sedá ,bezí dobře připojiti k jménu podstatnému, tu se přídavné utvoří samo od sebe. Ku př. Strom bez listu = bezlistý; nebe Bez oblaku = bezoblaké. Ale to se dá dělati nejvíce jen z jmen podstatných, která mají široké koncovky jako: stromu, listu, hlavy, dna (strom-u, 'list-u, hlav-y, dn-a: bezstromý, bezlistý, bezhlavý, bezedný, beznohý, bezsuký); ale při těch, jichžto kon- covky jsou úzké samohlásky, řidčeji se to dělává: ct-i (česť), nečestný a nectný; bez- čestný, Ctib., bezectný, V.; bezpečný, bez- konečný, Pass., bezmocný. Hus. Dle Š. a Ž. — Bez m. ne, vz Ne, 8. Vz také Složený.
— Ροzn. Někdy nelze ,bez' za ,ne' položiti:
bezdědičný (bez dědiců), nedědičný (co se nededí). Jg. Bezbarevný, lépe bezbarvý; Jg. uvádí
obě slova bez dokladův; bezbarvý dokládá toliko Sedl. Farbenlos. Bezboh, a, m., Atheista, v 15. stol. Č.
Bezbolestný. D. B. stav, schmerzlos.
Bezbožně. Puch. Gottlos.
Bezbožník, a, m. V. Gottloser, Atheist.
Bezbožnosť, i, f., nevěření v Boha, Gott-
losigkeit ; 2. bezbožný skutek, Ruchlosigkeit. Nt., Reš. Bezbožný, bohaprázdný, gottlos. B. člo-
vek. — B., zlý, lasterhaft, B. nepřítel, Us., lotr, skutek. V. Bezbradý, bez vousů, unbärtig.
Bezbrannosť, i, f. Wehrlosigkeit.
Bezbranný, wehrlos.
Bezbydlé (bezbydlí), n., bezdomoví, vy-
hnanství. Acht, Verbannung. Z b. se vrá- titi. Št. Bezcennosť, i, f. Vz Bezcenný. D.
Bezcenný = předrahý, kostbar; 2. bez
ceny, werthlos. Bezcestí, n., bezcestné místo, Unweg. Bůh
v b. cestu najíti umí. — B., nepravá cesta. Blouditi po b. Br. Z b. na pravou cestu žene. Kom. Na. b. přijíti. Bezcestný. V. B. krajina (neschodná), Us.,
cesta. Toms. — Bezcestý. Reš. Bezcitelnosť, i, f. Jg. — Bezcitelný, ge-
fühllos. Jg. Bezcestný (lépe: nečestný. Vz Bez, 2.).
Ctib. Ehrlos, schimpflich. Bezčinný; bezčinen (této formy se ne-
užívá), bezčinna, o. Presl. Bezčíslný počet. Št. B. množství. V. Un-
zählbar. Bezčísný = neúrodný. Vyženu jej do
země b-né a pusté. Ctib. lnul. 18. Bezčmýrný, čmýři nemající. B. semeno,
Samen ohne Federkrone. Rostl. Bezděčtví, n., nevděk, Unwille, Tkadl.
Bezděč, i, f., bezděčí, n. = přinucenosť,
nevole, Unwille, Zwang. Přinutkay je i pod bezděcí. Št. Mysl lidská často spieše dá sě dobrotu k něčemu přivésti než pod bezděčí přitáhnuti. Št. Bezděčiti, ím, 3. pl. -čí, il, en, eni = nutiti,
|
zwingen. — koho k čemu: křesťany k modlám.
Pass. Bezděčně, bez deky, nerad, chtěj n.
nechtěj, s nechuti, s nevolí, násilně, ne s ochotnou myslí, ungern, wider Willen. — Jen b. každý stojí, k čemu musí. Kom. Za- snoubena byla b. V. Aby židův b. žádný ke křtu nenutil. V. Bezděčnosť, i, f., přinucenosť, potřeba.
B. trhu nečiní. Vš. Notwendigkeit, Missfäl- ligkeit. Bezděčný, vz Bezděčně; opak: samoděčný.
Lk. Unwillig, widerwillig. V. B. práce, divák, tečení moče, služba, milosť, manželství. Jg. Práce bezděčná nebýva vzácna. Bezděčnými chrty řídko zajíce uštve. V. Bezděčné učení (dílo) nebývá zdárné. V. B. zpověď. Št. Vz Koza, Pilný, Rád. — 2. = nevděčný, nemilý, unlieb. Kom. B. král, Plác, hosť, práce. Jg. Té povahy je múdrosť, že nechce býti b-čna, Mudr. 1529., Živ., Jež. 14. Bezdědičný, bez dědice, D., erbenlos,
unbeerbt. Bezdechý, Č., athemlos.
Bezděk, bezděky, adv: = bezděčně, vz
toto. Bez-děky, od neužívaného děka = děk. B. něco činiti (s nevolí) D., jísti (Háj.), nésti (V.). Těžko osla bezděky (bezděk) na most hnáti. Prov. D. Co bezděk, to nevděk. Prov. Ros., C. — Od něho b. voda jde (moč). Bezdětectví, n. = bezdětnosť.
Bezdětek, tka, m. Kdo dětí nemá,Výb.
I. Je bohatý a bezdětek. Kinderlos. Št. — Bezdětkyně, ě, f. Měl ženu bezdětkyni. Byla b. Br. Jsúc jako bezdětkyně (žena neplodná). Št. Bezdětnosť, i, f. Kinderlosigkeit.
Bezdětný; bezděten, tna, tno. B. otec,
žena (Bezdětkyně). Bezdětství bezdčtinstvi, n., bezdetnosť,
neplodnosť. Pulk. Bezděz, e, n. i, f., hora Bösig v Bole-
slavsku. Bezdna, y, f. = propasť bezedná, na Slov.
Der Abgrund. — B., bezedna, bezedno, šp. m. bezedný, bezednosť. Jako ne: bezhlava, nýbrž bezhlavý i bezhlaví (bezhlavosť). Ale dobře: bezden, dna, dno n. bezedný. Vz Bez v slo- žených slovech. Š. a Ž. Bezdomý, ohne Haus, unangesessen. Jg.
Bezdrak, u, m., Achat, lépe: pestrák. Rk.
Bezduchý; bezduch, a, o, leblos. B. kov.
Jel. Spade bezduch mezi mrchy. Rkk. Bezdušník, a, m., bezbožník. Na Slov.
Bezdušnosť, i,f. Leb-, Scelenlosigkeit, I).
Bezdušný, -šní, neživý. Věci b. Br. —
B. = mrtvý. V. B. tělo. Kom. Seelenlos; todt. Bezdůvodně. Nehody válečné b. připisuji
se vojsku. Lépe: Nehody vál. bez příčiny přičítají se vojsku. Bezectnosť, i, f., nepoctivosť, hanebnosť.
Ehrlosigkeit. V. Bezectný, beze cti, nectný, zlopověstný,
na cti zmařilý, zhaněný, občanských práv zbavený. V., Kom.; 2. ohavný, nešlechetný. B. skutek, žena, V. Bezední, n., bezednosť, i, f. D.. Boden-
losigkeit. Bezedný. Vz Bezdna, B., dna nemající.
B. konev. B-dné kádě se nedoliješ. Pk. — |
||
|
|||
Předchozí (59)  Strana:60  Další (61) |