Jména s ,bez' složená znamenávají nedostatek,
úbytek, vadu. Jg. Chceme-li míti přídavné
jméno složené s ,bez´, nesmíme ,bez' klásti
k přídavnému j. již hotovému, tedy ne:
bezpřítomný (m. nepřítomný). Vz Mkl. B.
358. Ale kde sedá ,bez^í dobře připojiti k jménu
podstatnému, tu se přídavné utvoří samo
od sebe. Ku př. Strom bez listu = bezlistý;
nebe Bez oblaku = bezoblaké. Ale to se
dá dělati nejvíce jen z jmen podstatných,
která mají široké koncovky jako: stromu,
listu, hlavy, dna (strom-u, 'list-u, hlav-y,
dn-a: bezstromý, bezlistý, bezhlavý, bezedný,
beznohý, bezsuký); ale při těch, jichžto kon-
covky jsou úzké samohlásky, řidčeji se to
dělává: ct-i (česť), nečestný a nectný; bez-
čestný, Ctib., bezectný, V.; bezpečný, bez-
konečný, Pass., bezmocný. Hus. Dle Š. a Ž.

— Bez m. ne, vz Ne, 8. Vz také Složený.

— Ροzn. Někdy nelze ,bez' za ,ne' položiti:
bezdědičný (bez dědiců), nedědičný (co se
nededí). Jg.

Bezbarevný, lépe bezbarvý; Jg. uvádí
obě slova bez dokladův; bezbarvý dokládá
toliko Sedl. Farbenlos.

Bezboh, a, m., Atheista, v 15. stol. Č.

Bezbolestný. D. B. stav, schmerzlos.

Bezbožně. Puch. Gottlos.

Bezbožník, a, m. V. Gottloser, Atheist.

Bezbožnosť, i, f., nevěření v Boha, Gott-
losigkeit ; 2. bezbožný skutek, Ruchlosigkeit.
Nt., Reš.

Bezbožný, bohaprázdný, gottlos. B. člo-
vek. — B., zlý, lasterhaft, B. nepřítel, Us.,
lotr, skutek. V.

Bezbradý, bez vousů, unbärtig.

Bezbrannosť, i, f. Wehrlosigkeit.

Bezbranný, wehrlos.

Bezbydlé (bezbydlí), n., bezdomoví, vy-
hnanství. Acht, Verbannung. Z b. se vrá-
titi. Št.

Bezcennosť, i, f. Vz Bezcenný. D.

Bezcenný = předrahý, kostbar; 2. bez
ceny, werthlos.

Bezcestí, n., bezcestné místo, Unweg. Bůh
v b. cestu najíti umí. — B., nepravá cesta.
Blouditi po b. Br. Z b. na pravou cestu žene.
Kom. Na. b. přijíti.

Bezcestný. V. B. krajina (neschodná), Us.,
cesta. Toms. — Bezcestý. Reš.

Bezcitelnosť, i, f. Jg. — Bezcitelný, ge-
fühllos. Jg.

Bezcestný (lépe: nečestný. Vz Bez, 2.).
Ctib. Ehrlos, schimpflich.

Bezčinný; bezčinen (této formy se ne-
užívá), bezčinna, o. Presl.

Bezčíslný počet. Št. B. množství. V. Un-
zählbar.

Bezčísný = neúrodný. Vyženu jej do
země b-né a pusté. Ctib. lnul. 18.

Bezčmýrný, čmýři nemající. B. semeno,
Samen ohne Federkrone. Rostl.

Bezděčtví, n., nevděk, Unwille, Tkadl.

Bezděč, i, f., bezděčí, n. = přinucenosť,
nevole, Unwille, Zwang. Přinutkay je i pod
bezděcí. Št. Mysl lidská často spieše dá sě
dobrotu k něčemu přivésti než pod bezděčí
přitáhnuti. Št.

Bezděčiti, ím, 3. pl. -čí, il, en, eni = nutiti,

zwingen. — koho k čemu: křesťany k modlám.
Pass.

Bezděčně, bez deky, nerad, chtěj n.
nechtěj, s nechuti, s nevolí, násilně, ne
s ochotnou myslí, ungern, wider Willen. —
Jen b. každý stojí, k čemu musí. Kom. Za-
snoubena byla b. V. Aby židův b. žádný
ke křtu nenutil. V.

Bezděčnosť, i, f., přinucenosť, potřeba.
B. trhu nečiní. Vš. Notwendigkeit, Missfäl-
ligkeit.

Bezděčný, vz Bezděčně; opak: samoděčný.
Lk. Unwillig, widerwillig. V. B. práce, divák,
tečení moče, služba, milosť, manželství. Jg.
Práce bezděčná nebýva vzácna. Bezděčnými
chrty řídko zajíce uštve. V. Bezděčné učení
(dílo) nebývá zdárné. V. B. zpověď. Št. Vz
Koza, Pilný, Rád. — 2. = nevděčný, nemilý,
unlieb. Kom. B. král, Plác, hosť, práce.
Jg. Té povahy je múdrosť, že nechce býti
b-čna, Mudr. 1529., Živ., Jež. 14.

Bezdědičný, bez dědice, D., erbenlos,
unbeerbt.

Bezdechý, Č., athemlos.

Bezděk, bezděky, adv: = bezděčně, vz
toto. Bez-děky, od neužívaného děka = děk.
B. něco činiti (s nevolí) D., jísti (Háj.), nésti
(V.). Těžko osla bezděky (bezděk) na most
hnáti. Prov. D. Co bezděk, to nevděk. Prov.
Ros., C. — Od něho b. voda jde (moč).

Bezdětectví, n. = bezdětnosť.

Bezdětek, tka, m. Kdo dětí nemá,Výb.
I. Je bohatý a bezdětek. Kinderlos. Št. —
Bezdětkyně, ě, f. Měl ženu bezdětkyni. Byla b.
Br. Jsúc jako bezdětkyně (žena neplodná). Št.

Bezdětnosť, i, f. Kinderlosigkeit.

Bezdětný; bezděten, tna, tno. B. otec,
žena (Bezdětkyně).

Bezdětství bezdčtinstvi, n., bezdetnosť,
neplodnosť. Pulk.

Bezděz, e, n. i, f., hora Bösig v Bole-
slavsku.

Bezdna, y, f. = propasť bezedná, na Slov.
Der Abgrund. — B., bezedna, bezedno, šp. m.
bezedný, bezednosť. Jako ne: bezhlava, nýbrž
bezhlavý i bezhlaví (bezhlavosť). Ale dobře:
bezden, dna, dno n. bezedný. Vz Bez v slo-
žených slovech. Š. a Ž.

Bezdomý, ohne Haus, unangesessen. Jg.

Bezdrak, u, m., Achat, lépe: pestrák. Rk.

Bezduchý; bezduch, a, o, leblos. B. kov.
Jel. Spade bezduch mezi mrchy. Rkk.

Bezdušník, a, m., bezbožník. Na Slov.

Bezdušnosť, i,f. Leb-, Scelenlosigkeit, I).

Bezdušný, -šní, neživý. Věci b. Br. —
B. = mrtvý. V. B. tělo. Kom. Seelenlos;
todt.

Bezdůvodně. Nehody válečné b. připisuji
se vojsku. Lépe: Nehody vál. bez příčiny
přičítají se vojsku.

Bezectnosť, i, f., nepoctivosť, hanebnosť.
Ehrlosigkeit. V.

Bezectný, beze cti, nectný, zlopověstný,
na cti zmařilý, zhaněný, občanských práv
zbavený. V., Kom.; 2. ohavný, nešlechetný.
B. skutek, žena, V.

Bezední, n., bezednosť, i, f. D.. Boden-
losigkeit.

Bezedný. Vz Bezdna, B., dna nemající.
B. konev. B-dné kádě se nedoliješ. Pk. —