2. Β., přehluboký. B. moře, propasť, hloubka.
— 3. B., nesytý, lakomý. B. člověk, lakomec,
žádosť. Jg. Jest bezedný. Č. Něčí b. hrdlo
plniti. Chč, 450.

Bezejmenný, nejmenovaný; neznámý. B
spisovatel. D. Nemající jména. Namenlos.

Bezelstně někomu něco raditi, povídati
(bez teti). Us. — 2. Nevyhnutelně. Pro nedo-
statek ryb trh roční bezelstně odložiti jsme
musili. Schön.

Bezelstnosť, i, f., bezelstivosť. V. Auf-
richtigkeit, Redlichkeit.

Bezelstný.Vz „Bez" (v složených slovech);
beze lsti, upřímně, aufrichtig, redlich. —
Z Bezelstných příčin. V. Pro b. příčiny nemohl
přijíti. Zlob. Léčby toho b. a slušné příčiny
ukázal. Ottersd. B. dědic, Zlob., úprimnosť. V.

Bezesnosť, i., f. — Bezesný, bdící, D.,
schlaflos.

Bezesponová časoslova. Vz Časoslovo.

Bezhlava, y, m., lépe: bezhlavec, D., Aqu.,
bezhlavý. Vš.

Bezhlavý == hloupý. Us.; Vš. - B., bez
představeného, ohne Oberhaupt. B. obec.

Bezhrdelní, -ný, k bezhrdli se vztahující.
B. pokuta, Háj., Lebensstrafe.

Bezhrdlí, í, n., dříve bezhrdlé = bezživotí,
smrť (gewaltsamer Tod). Hledal b, tvého.
Br. O b. knížete ukládal (V.), usiloval (Záv.),
stál (Har., Kom.). Na, b. seděti, auf Leben
und Tod sitzen. Jg. Úklady o b. nasnovati.
Sych.

Bezhříšný. D. — Bezhřivý kůň. —
Bezhubý; také = nemluvný. — Bezhvězdý,
-dný. B. noc, Ráj, nebe. — Bezchutný.
B. byliny. Jg.

Beziehung. V té stránce, příčině, v tom
(kuse), v té věci, na to. Na tom zlé mi činíš.
St. skl. Jak se na zdraví ma. Br. Jaká jedny
k druhým zření mají. Jak činnosti jedny
k druhým se vztahují. - - Mk.

Bezina, y, f. V již. Čechách: bzejna
(bzina, bzina). Kts. Vz Bez, u.
Bezinka, y, f., bzinka, na Mor. kozička,
Šp., jahůdka bezová, — Vz Bez, u.

Bezkázný, nekáraný. — Bezklasý, Us.
ährenlos.

Bezkonečný, nekonečný, endlos. B. pro-
vaz, řemen, Treib-, Laufriemen. Vys. B. radosť,
Pass., panováni. Měst. bož.

Bezkorunný. B. květ, Rostl., kronenlos.

Bezkostný, -ní. B. maso, knochenlos. Us.

Bezkrálí, n., interregnum.

Bezkrevný, Br., Blutlos.

Bezkřídlý. B. hmyz, semeno, Us., flügellos.

Bezladný, nepořádný, Měst. Bož., unge-
ordnet.

Bezlesý. Rostl. Waldlos.

Bezlidný. B. krajina, země, D., entvölkert,

Bezlidský, lépe: nelidský. Vz „Bez" (ve
složených slovech). Unmenschlich. Vz Bez-
lidný.

Bezlisták, u, m., Blattloser Baum. Sletěl
pták bezperák na náš stromek bezlisták,
přišlo na něj bezzubátko, sežralo to bezpe-
řátko (sníh a slunce. Bezperák a bezlisták
m. adjektiv). Er.

Bezlistý. V. B. bylina, blätterlos.

Bezlupenuý, blätterlos. D.

Bezmál, bezmála = skoro, málem, schier.
Dal., Pulk. Byl živ bezmála 90 let. Kram.

Bezmatečný, bez matky jsoucí. B. oul,
mutterlos. D.

Bezměsíčný. B. noc. Kom. Ohne Mond,
mondlos, finster.

Bezmírně. B. něčeho užívati; na něco
b. nakládati. Br. Masslos, unmässig.

Bezmírnosť, i, f. Unmässigkeit.

Bezmírný, bezměrný. B. propasť. Č.
Unmässig, unermessen.

Bezmizný, bezšťavný, saftlos. D.

Bezmluvný, Johanit., sprachlos, still.

Bezmocný, bez moci, machtlos. Hus.

Bezmraký. B. nebe.

Bezmravný, nemravný.

Beznadějnosť, i, f. Hoffnungslosigkeit.

Beznadějný, kdo nic nedoufá; ztracený,
Nt., hoffnungslos; verloren.

Bez něj, šp. m. bez něho; něj = jej jest
akkus., a bez pojí se s genitivem.

Beznohý. Němý hluchému pošeptal, aby
b. utíkal. Prov. D. Ohne Füsse, fusslos.

Beznosý, Háj., ohne Nase.

Bezoar, u, m., lék proti jedu, der Be-
zoar. B. (kámen) jed vyhání. Kom. B. anti-
monový, cínatý, německý, východní, západní,
prasečí, z Goy, železnatý. Kh. Vz Mz. 110.

Bezobalný, lépe: Bez obalu, Rk., ohne
Hülle.

Bezobranný, Bezochranný, schutzlos. D.

Bezocasý. B. kůň, D., opice, Tkad.,
schwanzlos.

Bezočivý = neprajný; nestydatý. Na Mor.
a na Slov.

Bezohlednosť, i, f., nešetrnosť. Rücksichts-
losigkeit.

Bezohledný, nešetrný, rücksichtslos.

Bezohništěk,,šťka, m., tulák. Z 14. stol.

Bezoký. B. Žižka. V. Augenlos, Blind.

Bezosobní, -ný, unversönlich.

Bezoví, n., mnoho bezu. Holunderstaude.

Bezový n. bzový (D., na Mor. chebzový).
B. květ, ker, strom, houba, Jg. Holunder-.

Bezpeč = bez péče. Chce bezpeč býti.
Št. V tom b. jsa, V. (Ohne Sorgen).

Bezpečení koho. Jel. — B. se něčím,
nač, na koho. Us.

Bezpečenství, n., = bezpečnosť. D. V b.
býti. Reš. Někoho bezpečenstvím šáliti. Ot-
tersd. — B. obdržeti, Geleitsbrief. Aqu.

Bezpečí, n., bezstarostnosť, 2. záruka; 3.
místo n. stav bezpečný. V b. býti; o své b.
se starati; b. hledati, Nt.; b. někde nalézti.
Měst. bož.

Bezpečiti, im, 3. pl.-čí, peč, peče(íc), il,
en, eni; bezpečíváti = péče zbaviti, jisto či-
niti, sicherstellen, sichern; těšiti, trösten; se
=spoléhati, sich verlassen, auf etwas rechnen,
Zuversicht auf etwas setzen. — koho, se čím.
Doufanlivě je tím bezpečí, že se to stane.
Br. B. se svobodou, jistotou. Eras. Nebez-
pečte se tím, že . . . Br. — co, koho, se
na čem. Na tvém vykoupení spasení své
bezpečím. Ojiř. Bezpeč se na jednom. Eras.
A na tom mne bezpečili, že. . . Arch. I. 132.
— koho před kým. Toho před tím bez-
pečí. V. — se na co, na koho. Na to se
bezpeč. Klat, Nebezpeč se na cestu hladkou.
Br. Na svou sílu se b. V.