Předchozí (61)  Strana:62  Další (63) |
|
|||
62
|
|||
|
|||
Bezpečlivosť, i, f. Sorglosigkeit, Sicher-
heit. Β. ho posedla. V. V b. upadnouti. Zav. Bezpečlivý, nepečlivý, sorglos. D.
Bezpečně. Na obou uších spěte B. (Bez
strachu, sorglos). Háj. — B. = bez nebezpe- čenství, ohne Gefahr. V. B. domů se dostali. Sych. B. žiti, někomu něco svěřiti. Peníze tam B. leží. Nt. — B. něco věděti (jistě, sicher). Nt. Bezpečněti, ím, 3. pl. -ějí, ěl, ení = bez-
pečným se stávati, sicher werden. Jg. Bezpečnosť, i, f. = jistosť před zlým,
Sicherheit. B. míti (Troj.), komu činiti (Háj). V Bezpečnosti Býti. V. Pro B. něco činiti. Us. Něco v B. postaviti. V. B. smrti. VýB. B. osoBy životem, zdravím, tělem; B. osobní života, zdraví, těla; Úřad bezpečnosti; Opa- tření v příčině Bezpečnosti, pro b.; Stráž Bezpečnosti, Bezpeční; Prohlédajic k Bez- pečnosti. J. tr. Svůj statek v b-sti postaviti. V. — Vz Bezpečný. Stran přísloví vz: Oko, Vrabec, Potopa, Bitva a hlavně: Jistota. Vz také: Bezpečí. — B., stav bez péče, Furcht-, Sorglosigkeit. B. z mysli někomu vyraziti. Br. — Bezpečný (čen, čna, čno). B. = bezsta-
rostný , bez nebezpečí, nepečlivý, nedbalý, furchtlos, getrost; bez nebezpečenství, jistý, sicher, ohne Gefahr. Jg. Bezpečna někoho činiti. Proch. Na nebezpečné místo někoho přivésti. D. Na Bezpečno se dostati (z neštěstí vyváz- nouti). Kom. Na Bezpečnou; čepice pro n. na Bezpečnou = na Bezpečnosť. Šm. Bůh nás sobě na bezpečno vytrhuje. Kom. B. člověk, průvod, zpráva (jistá), dlužník (spolehlivý), život, oděv, místo atd. Jg. —čeho: škody, Ráj., smrti. Us., Srn. — před kým: před utrhači. Aby sebou b. byl před židy, tedy ... Plac.; před ohněm, J. tr., před strachem. Čhč. 307. By hrdly svými před námi bezpečni Byli. Arch. L, 26. Před nimi Hrdlem B. není. Žer. — Kom., Háj., V., Br., D.— čím, kým: Vítězstvím B. Býti. Troj. Životem Bezpečen nebyl; ctí. Os. B. svými statky. Arch I., 109. Buď tiem B. St. skl. IV. 307. — Anth. II. 354.; Hos. 130., Č,, Kom., Výb. II, 950.; V., Br., Zlob.,J.tr., Svěd.—od koho, od čeho: Host od hospodáře není bezpečen. Kom. — Mk. — na čem. Na mysli své bezpečen jest. Mudr. — pod čím: Jsem pod jeho ochranou b. Br. — že, aby. Jest bezpečen, že s nim pokoje míti nebude. Troj. — Bez- pečno jest, aby se měl na pozoru. Us. Vz Potrebnu býti. Bezpečství, bezpečstvo, a, n., bezpečen-
stvi, Sicherheit. St. Bezpeněžný, geldlos. Reš.
Bezperák, a, m., ungefiedert, vz Bez-
listák. Bezpeřátko, a, m., ungefiederter Vogel,
vz Bezlisták. Bezplatný oběd, lépe : oběd zdarma (dá-
vaný). Šb. Bezpočetný, unzählig. Měst. bož.
Bezpočtukrát, unzählige Mahle. Kom.
Bezpodmětný. B. věta, vz Věta bezpod-
mětná, Bezpodstatný, D., wesenlos, unwesentlich.
Bezpohlavý. B. květ, rostlina. Rostl.,
geschlechtslos. |
Bezpochybně, jistě. V svědomí b. ujištěn
byl tím učením. V. B. se přehlídl. Sych. Bezpochybný, jistý, V., unfehlbar. Bezpochyby. Pán z b., unfehlbarer Herr (sarkasticky). Šm.
Bezpokojí = nepokoj. Alx. 1104.
Bezpokojiti, il, en, ení = nepokojiti, be-
unruhigen. — koho čím. Us., Šm. — se o čem. (rus.) Jg. —
Bezpoplatní statek, D., zinsfrei. Bezpotřebně. B. v něco se zaplésti. V. — Kom.
Bezpotřebný, unnöthig. B. věc, Kom.,
péče. V. — Bezprávě, unrecht. Šm., Troj. Bezpravec, vce, m. = bezpráví činící.
Výb. I., Smíl., Ondř. z Dubé. Bezpráví, n. Lépe snad: bezpráví, cf.,
chvála — pochvala, brána — obrana, krása — okrasa. B. = stav, kdy práva nemáš n.
právo moci nemá, Unbefugniss. D.— B. = ne- slušnost', křivda, Unrecht, Unfug. V. B. slove, co mimo pořád se působí a děje. Pr. — B. ne- míchej s ,křivdou'. Ono je brání práva, tato zlehčování práva. Ono se týká více jmění a statku, tato více osoby. Šm. B. ně- komu činiti, V., robotami, Chč. 450.; b. pře- trhnouti. Kram. Pro b. jemu učiněné. Br. B. se mu děje. Ros. Přísné právo v b. se obrací. Ros. B. mstíti, Troj., trpěti, snášeti. Us. B. učiniti někomu na něčem. Jg. B. na někom se dopustiti. Šm. B. ukliditi, odstraniti. Troj. B. někomu hojně odpláceti. Troj. B. a moc nepřítel práva. Pr. Holé, přísné právo holé bezpráví. Pr. B. svému každý se braň; B. a zneužívání práva násilím a mocí, vz Rb. 78.-79; vz ještě Rb. č. 146., 1061.—1095., 3931., 3965. — Bezprávně, bezprávně, neprávne, unrecht,
unbillig, widerrechtlich. B. ubližovati, na někoho sáhnouti, učiniti, b. na smrť odsouditi. V. B. něco držeti. Kom. Bezprávní, bezprávní, -ný = práva ne-
mající, unbefugt. D. — B., ne podlé práva, nepravý, widerrechtlich. Nic b-ního nepů- sobil. V. B. hrození. Troj. B. nařízení. Koc. — B., kromě práva, aussergerichtlich. B. dě-
dictví. Aqu. Bezprávnosť, i, f., bezpráví. B. pře-
trhnouti. V. Bezprávný. B. cesta (ne veřejná, již vlast-
ník zavřití smí. Kn. Rož. Vz Bezprávní. Bezprdelka, y, m. kdo má malou p . . . .
Bezpříkladnosť, i, f.,Beispiellosigkeit. Jg.
Bezpříkladný, Beispiellos. Jg.
Bezpřímně = náramně, sehr, zastr. B.
prositi. Št. B. něco držeti (pevně), želeti (velmi). Výb. I. Bezpřímný. zastr. = úporný, upřený,
silný, náramný, sehr gross. B. žádost'. Št. B. světlost'. Pass. Bezpřítomný = nepřítomný. Vz Bez.
Bezprodlený = hned činěný, unverzüg-
lich. Jg. Bezproměnný, unveränderlich, unwan-
delbar. Bezprospěšný. B. usilování, fruchtlos.
Hlas. Bezprostředně; Bezprostřední, un-
mittelbar. Bezprstý, fingerlos.
|
||
|
|||
Předchozí (61)  Strana:62  Další (63) |