Bezpečlivosť, i, f. Sorglosigkeit, Sicher-
heit. Β. ho posedla. V. V b. upadnouti. Zav.

Bezpečlivý, nepečlivý, sorglos. D.

Bezpečně. Na obou uších spěte B. (Bez
strachu, sorglos). Háj. — B. = bez nebezpe-
čenství, ohne Gefahr. V. B. domů se dostali.
Sych. B. žiti, někomu něco svěřiti. Peníze
tam B. leží. Nt. — B. něco věděti (jistě,
sicher). Nt.

Bezpečněti, ím, 3. pl. -ějí, ěl, ení = bez-
pečným se stávati, sicher werden. Jg.

Bezpečnosť, i, f. = jistosť před zlým,
Sicherheit. B. míti (Troj.), komu činiti (Háj).
V Bezpečnosti Býti. V. Pro B. něco činiti.
Us. Něco v B. postaviti. V. B. smrti. VýB.
B. osoBy životem, zdravím, tělem; B. osobní
života, zdraví, těla; Úřad bezpečnosti; Opa-
tření v příčině Bezpečnosti, pro b.; Stráž
Bezpečnosti, Bezpeční; Prohlédajic k Bez-
pečnosti. J. tr. Svůj statek v b-sti postaviti.
V. — Vz Bezpečný. Stran přísloví vz: Oko,
Vrabec, Potopa, Bitva a hlavně: Jistota. Vz
také: Bezpečí. — B., stav bez péče, Furcht-,
Sorglosigkeit. B. z mysli někomu vyraziti.
Br. —

Bezpečný (čen, čna, čno). B. = bezsta-
rostný , bez nebezpečí, nepečlivý, nedbalý,
furchtlos, getrost; bez nebezpečenství, jistý,
sicher, ohne Gefahr. Jg. Bezpečna někoho činiti.
Proch. Na nebezpečné místo někoho přivésti.
D. Na Bezpečno se dostati (z neštěstí vyváz-
nouti). Kom. Na Bezpečnou; čepice pro n.
na Bezpečnou = na Bezpečnosť. Šm. Bůh nás
sobě na bezpečno vytrhuje. Kom. B. člověk,
průvod, zpráva (jistá), dlužník (spolehlivý),
život, oděv, místo atd. Jg. —čeho: škody,
Ráj., smrti. Us., Srn. — před kým: před
utrhači. Aby sebou b. byl před židy, tedy ...
Plac.; před ohněm, J. tr., před strachem. Čhč.
307. By hrdly svými před námi bezpečni
Byli. Arch. L, 26. Před nimi Hrdlem B. není.
Žer. — Kom., Háj., V., Br., D.— čím, kým:
Vítězstvím B. Býti. Troj. Životem Bezpečen
nebyl; ctí. Os. B. svými statky. Arch I.,
109. Buď tiem B. St. skl. IV. 307. — Anth. II.
354.; Hos. 130., Č,, Kom., Výb. II, 950.; V.,
Br., Zlob.,J.tr., Svěd.—od koho, od čeho:
Host od hospodáře není bezpečen. Kom. —
Mk. — na čem. Na mysli své bezpečen
jest. Mudr. — pod čím: Jsem pod jeho
ochranou b. Br. — že, aby. Jest bezpečen,
že s nim pokoje míti nebude. Troj. — Bez-
pečno jest, aby se měl na pozoru. Us. Vz
Potrebnu býti.

Bezpečství, bezpečstvo, a, n., bezpečen-
stvi, Sicherheit. St.

Bezpeněžný, geldlos. Reš.

Bezperák, a, m., ungefiedert, vz Bez-
listák.

Bezpeřátko, a, m., ungefiederter Vogel,
vz Bezlisták.

Bezplatný oběd, lépe : oběd zdarma (dá-
vaný). Šb.

Bezpočetný, unzählig. Měst. bož.

Bezpočtukrát, unzählige Mahle. Kom.

Bezpodmětný. B. věta, vz Věta bezpod-
mětná,

Bezpodstatný, D., wesenlos, unwesentlich.

Bezpohlavý. B. květ, rostlina. Rostl.,
geschlechtslos.

Bezpochybně, jistě. V svědomí b. ujištěn
byl tím učením. V. B. se přehlídl. Sych.
Bezpochybný, jistý, V., unfehlbar.
Bezpochyby. Pán z b., unfehlbarer Herr

(sarkasticky). Šm.

Bezpokojí = nepokoj. Alx. 1104.

Bezpokojiti, il, en, ení = nepokojiti, be-
unruhigen. — koho čím. Us., Šm. — se o čem.

(rus.) Jg. —
Bezpoplatní statek, D., zinsfrei.
Bezpotřebně. B. v něco se zaplésti. V.

— Kom.

Bezpotřebný, unnöthig. B. věc, Kom.,
péče. V. — Bezprávě, unrecht. Šm., Troj.

Bezpravec, vce, m. = bezpráví činící.
Výb. I., Smíl., Ondř. z Dubé.

Bezpráví, n. Lépe snad: bezpráví, cf.,
chvála — pochvala, brána — obrana, krása

— okrasa. B. = stav, kdy práva nemáš n.
právo moci nemá, Unbefugniss. D.— B. = ne-
slušnost', křivda, Unrecht, Unfug. V. B. slove,
co mimo pořád se působí a děje. Pr. — B. ne-
míchej s ,křivdou'. Ono je brání práva,
tato zlehčování práva. Ono se týká více
jmění a statku, tato více osoby. Šm. B. ně-
komu činiti, V., robotami, Chč. 450.; b. pře-
trhnouti. Kram. Pro b. jemu učiněné. Br. B.
se mu děje. Ros. Přísné právo v b. se obrací.
Ros. B. mstíti, Troj., trpěti, snášeti. Us. B.
učiniti někomu na něčem. Jg. B. na někom
se dopustiti. Šm. B. ukliditi, odstraniti. Troj.
B. někomu hojně odpláceti. Troj. B. a moc
nepřítel práva. Pr. Holé, přísné právo holé
bezpráví. Pr. B. svému každý se braň; B.
a zneužívání práva násilím a mocí, vz Rb.
78.-79; vz ještě Rb. č. 146., 1061.—1095.,
3931., 3965. —

Bezprávně, bezprávně, neprávne, unrecht,
unbillig, widerrechtlich. B. ubližovati, na
někoho sáhnouti, učiniti, b. na smrť odsouditi.
V. B. něco držeti. Kom.

Bezprávní, bezprávní, -ný = práva ne-
mající, unbefugt. D. — B., ne podlé práva,
nepravý, widerrechtlich. Nic b-ního nepů-
sobil. V. B. hrození. Troj. B. nařízení. Koc.

— B., kromě práva, aussergerichtlich. B. dě-
dictví. Aqu.

Bezprávnosť, i, f., bezpráví. B. pře-
trhnouti. V.

Bezprávný. B. cesta (ne veřejná, již vlast-
ník zavřití smí. Kn. Rož. Vz Bezprávní.

Bezprdelka, y, m. kdo má malou p . . . .

Bezpříkladnosť, i, f.,Beispiellosigkeit. Jg.

Bezpříkladný, Beispiellos. Jg.

Bezpřímně = náramně, sehr, zastr. B.
prositi. Št. B. něco držeti (pevně), želeti
(velmi). Výb. I.

Bezpřímný. zastr. = úporný, upřený,
silný, náramný, sehr gross. B. žádost'. Št.
B. světlost'. Pass.

Bezpřítomný = nepřítomný. Vz Bez.

Bezprodlený = hned činěný, unverzüg-
lich. Jg.

Bezproměnný, unveränderlich, unwan-
delbar.

Bezprospěšný. B. usilování, fruchtlos.
Hlas.

Bezprostředně; Bezprostřední, un-
mittelbar.

Bezprstý, fingerlos.