Bezradný, rady nemající, rathlos. V.

Bezřádný, bez řádu, ordnungs-, regellos. D.

Bezradostný. B-ný život tráviti. Lépe:
radosti prázdný. Rk.

Bezrodný, bezplodný, Zlob., unfruchtbar.

Bezrohý. Těžko Bezrohému s rohatým se
bůsti. Pk. (Cf. Chlap Bohatý, jak býk rohatýj.

Bezrozdílný, lepe: nerozdílný. Rk.

Bezrozumnosť, i, f.= nerozum, nerozum-
nosť, Unvernunft.

Bezrozumný, D., nerozumný, unver-
nünftig. Us.

Bezrozvážnosť, i, f., nerozváženi, Un-
überlegtheit. Troj.

Bezruký, ohne Hand. V.

Bezsoudný, soudu (rozsudku) nemající,
ohne Beurtheilung.

Bezsenný. Noc b., schlaflos. Č.

Bezsluchý, gehörlos. V.

Bezslunečný. Β. strana, sonnenlos. Us.

Bezsmírný, Zlob., unversöhnlich.

Bezsmyslný, beze smyslu, unsinnig, V .
— Β., pošetilý, sinnlos, widersinnig. B. cho-
vaní. D.

Bezspravedlivý = nespravedlivý, unge-
recht. Troj.

Bezstarostně žiti, sorglos. — Bezsta-
rostnosť, i, f., Sorglosigkeit. — Bezsta-
rostný, sorglos.

Bezstěnný, bez stěn, ohne Wände. L.

Bezstinný, schattenlos. D.

Bezstoudný, bezstudý, bezstudný = ne-
stydatý, schamlos. V.

Bezstřenek, nku, m., nůž bez střenek,
krně, Messer ohne Stiel. Us.

Bezstromý, Kr., baumlos.

Bezstydný, vz Bezstoudný, schamlos.

Bezsuký. B. rákosí, Kom.", knotenlos.

Bezsvědomí, n., nesvědomitosť, Gewissen-
losigkeit.

Bezsvětlý, bez světla, Ráj., lichtlos.

Bezškodný, schadlos, unbeschädigt, V.

Bezšťávnosť i,f. — Bezšťávný, saftlos.D.

Beztělesnosť, beztělnosť, i, f. — Bez-
tělesný, beztělný, körperlos. Scip.

Beztrestný, straflos.

Beztvárnosť, i. f.—Beztvárný. Hmota
b., gestaltlos. Ssav.

Bezúdný, gliederlos. Zlob.

Bezúhonnosť, i, f., zachovalosť, Untadel-
haftigkeit. — Bezúhonný, zachovalý, un-
tadelhaft, D., tadellos.

Bezuchý, D., Háj., ohrlos.

Bezumí, n., nerozum. Troj. Unverstand.

Bezúmyslný, absichtslos.

Bezústrojný, ústrojův nemající. B. tvor,
Ssav., nerost, organlos. Kr.

Bezuzdné, nevázaně, neskrocené, zügellos.
V. B. hříchy páchati. Br.

Bezuzdnosť, i, f. Zügellosigkeit.

Bezuzdný, bezuzdý, V., neskrocený, ne-
vázaný. B. kůň. Sych., Br., zügellos.

Bezužitečný, neužitečný, D., nutzlos,
unnütz.

Bezvadný, bez vady, tadellos, mackellos,
Měst. bož.; bezvadý. Mus. Cf. Bezbožný.

Bezvědomý, unbewnsst. Zlob.

Bezvemenný, Kr., euterlos.

Bezvěnný. B. dívka, ohne Mitgift. Us.

Bezvěří, n., nevěra. St. skl. Der Unglaube.

Bezvětří, n. Windstille. — Bezvětrný,
D., windstill, luftleer.

Bezvinný, schuldlos. D.

Bezvláda, y, f., Bewegungslosigkeit, J.;
Anarchie. Jg.

Bezvlasý, kahl. V.

Bezvodný. B. místa, wasserleer. Y.

Bezvousý, bartlos.

Bezvýmínečně. Plk. — Bezvýmínečný,
unbedingt. Krok.

Bezvýrazný, ausdruckslos.

Bezzákonný, gesetzlos; gottlos.

Bezzáslužný, ohne Verdienste.

Bezzdraví, n., neduh, Ras., die Kranheit.

Bezzemek, mku, m., grunt opuštěný (?).
Arch. III. 566. — Gl. — B., inka, m., ohne
Land.

Bezzrný. Obili b., kernlos. Puch.

Bezzubátko, a, n., zahnloses Wesen. Vz
Bezlisták. —

Bezzubý, zahnlos. B. stařena. Kom.

Bezženec, nce, m., neženatý, Hagestolz.
D. — Bezženný, unverheiratet. — Bez-
ženský, ehelos. B. stav. Kom. — Bezžen-
ství, i, -stvo, a, n. Ledigkeit. D.

Bezživotí, bezhrdlí, n., Leblosigkeit,
Tödtung, Entleibung. B. dítěte hledati. Mat.,
Br. O b. něčí státi. Žal. O b. něčí jednati
(Háj.), přemýšleti. Jg. Na b. něčí dáti. Yýb.
I. 278. Šlo mu na b. Dal. Bezživotím někomu
hroziti. Pass. Hledá b. mého. Br. — Státi,
ukládati, usilovati o b. něčí lepe než: o ži-
vot, chceme-li říci, že běží o cizí smrť. Os.
Jde ti na b. Us.

Bezživotný, leblos, unbelebt.

Běžec, vz Pták.

Běžele (dual), běžely. Kat. 2785.

Běžení, n. Běžením se přetrhnouti. Us.
Bycha, bys se běžením přetrhl, neuhoníš.
Prov. D. B. za něčím. Šm. Das Laufen.

Běžeti, im, 3. pl. běží, běž, běže (íc), el,
eni; běhati, běhávati = rychle jíti; utíkati;
pomíjeti; spěchati; sem tam běhati; čerstvě
se obraceti, hýbati; téci, plynouti; průchod
míti; vztahovati se, hleděti; běhati se = ho-
niti se; laufen; fliehen; etwas fliehen, mit
ihm nicht sein wollen; eilen; hin und her
laufen; sich schnell bewegen; fliessen, laufen;
Fortgang finden; Richtung haben, laufen,
liegen; läufig sein, rindern etc. — Běhati od
běgt. Schl. Běží: kůň, loď, řeka, čas, slunce,
voda, hodiny, peníze, pověst', mlýn, pila. Jg.,
Vys. Kdes běhal? Běží, jako by mu hlava
hořela, jakoby ho prutem švihal. C. Běžel,
jak běžel. Č. Běžel, jak by letěl. Er. P. 217.
Běží, jak skoku stačuje, jako švec s botami,
jako švec do trhu. Vz Spěch. Č. Běhá, jako
by houby sjed (Vz Lítati). Lb. Běhá jako
Ječmínek. Na Mor. Pk. (Vz povesť o Ječmín-
kovi v Km. I., 197.) Ty Ječmínku! (= běhá
jako Ječmínek). Běží jak zajíc. Pk. Behá.
jako zvetrelý — zpochabený, ako šialený.
Mt. S. Běží, jako by mu vydral (vybil), až
se nad ním práší, sotva dechu popadá. Brt.
— čeho, koho (gt.) = pomíjeti, fugere.
Lidé nás běži = opouštějí nás. Tkd. Toho
světa Běhaje zde bydlím. Pass. Jest k tomu
mluveno od nás, muož-li nám to od něho
opraveno býti, žeť my rovného a spravedli-
vého běhati, nebudeme. Arch. II, 45. —