Bie, strč. = Byl, a, o. Bie u hrada tvrda.
Rkk.

Biechu, strč., Byli, -y, -a. Vz Bichu. Kat.

Biele, strč. (dual) = Bílé (ruce). Kat.

Biesta, (dual, strč.) = byli, -y, -a. Kat. 643.

Bieše, strč., byl, -a, -o (jsi, jest). Kat.

Biflovati, z něm. büffeln, lépe: učením
(z paměti) se mezkovati, dříti. — Biflant,

a, m. — dříč. Šr.
Bifsték, vz Beefsteak.

Bigamie, e, f., z řec, dvojženství, dvoj-
manželství. Rk.

Bigotní = tupověrec, věřílek, svatoušek,
pobožnůstkář. Nz. — Bigotism-us, u, m.,
pobožnůstkářství.

Bihovolný = hloupý?, zastr. Já b. a
k múdrosti nesnadný. Ms. modl. z 14. stol. (C.)

Bích, biech, strč., (já) byl, -a, -o. Kat.

Bíchu, strč., byli, -y, -a. Kat. 216.

Biják, a, m., bitec, bijce. — B. u, m.,
čim se bije, mlátí, všeliké náčiní.

Bijce, bijec, jce, m., bitec, biják, bojovník.
Br. Schläger, Streiter. B. peněz.

Bilance, e, f.,fr. = účetní rozvaha. B. bezel-
stně sestavená; B. jmění při početí živnosti;
B. Z hruba, hrubá (rozvaha). Šp. — Bilan-
covati.

Bilár, biliár, biliard, nejlépe: billard, u,
m., z fr. Billard, kulečník. Jíti na b., hráti
B. Jg.

Bíle, běle, komp. bíleji, běleji; běloučce,
bělounce, weiss. Kom. B. kvésti. D.

Bíleč, vz Bílič.

Bílečný, -ční = bílkový, Eierweiss-.

Bíledně, bilodně, v bíledni, v bílodni,
Beim helllichten Tage = v bílém dni. Hvězdy
v Bíledni -spatřiti (za světla). V. — D., Br.
Vz Na bíle dni, Bílý (na konci).

Bílední, n., den, denní světlo, Taglicht. Plk.
Slovo toto zajisté špatné jest. Vz Bílý (ku
konci).

Bílek, lku, m. Eierweiss. B. vaječný;

b. oka, pod nehty, das Weisse im Auge, unter
den Nägeln (Die Blüthe). — B. = bělmo.
L. — B. = částka jádra. Jádro skládá se
z bílku, děloh, kle a žloutku. Rostl.

Bílení, n. Das Weissen. Lešení pro b.;
vápno, štětka na b. Šp. Vz Bíliti.
Bílený, geweisst, gebleicht. B. plátno.

— čím: sluncem.
Bíleti, vz Běleti.

Bilet, billet, u, m., biletka, bileta, y, f., z fr.
billet (biljé). Ein Billet. B. = lístek. B. mi-
lostný. — B. = poukázka, směnka. Rk.

Bílí, n. (na Slov. podbílek; na Mor. pod-
bíl), podběl, devěsil, koňské kopyto, podkova,
(rostlina). D. Huflattich. - B. = doba, v které
jeleni nejtučnější jsou i. e. po žních. Die
Hirschfeiste. Boč., Šp.

Bílicí (ne: Bílící, vz -cí, -i). B. vápno,
tekutina, prášek. Tünch-, Bleich-.

Bílící = kdo Bílí.

Bílič, bělič, e, m., Weisser, Tüncher.

Bílidlo, bělidlo, a, n., běličky. D. Bleiche.

Bílina, y, f., mě. v Litoměřicku, Bilin.

Bílinský. B. voda. Biliner-.

Bilion, u, m., Billion.

Bíliti, ím, 3. pl. -li, bíle (íc), il, en, eni;
bílivati = bitým činiti, na Mor. líčiti, weissen.

— co, koho (čím): Zeď vápnem, nádobí

cínem (cínovati), Jg.; B. něco vzduchem a
světlem, kyselinou siřičitou. S. N. B. mou-
řenína, V., vosk, Us., plátno. Kom. — kde, na
čem: Plátno, vosk na slunci, V., na trá-
vníku. S. N. — se = 1. Bělosti nabývati,
weiss werden, sich Bleichen. To plátno pěkně
se bílí. Us. — 2. Sich weiss machen, ent-
schuldigen, vymlouvati se. Proč se tak bilíš?
Č. Vz Výmluva. — 3. Stavěti se, sich stellen.
Bílil se, jakoby nemocen byl. Aesop. Vz
Dělati se.

Bílka, y, f., bílení plátna, příze, die Bleiche.

Bílkovati = bílkem zadělati, potříti. —
co: moučná jídla.

Bílkovina, y, f., Rostl. Eiweissstoff.

Bílkový, Eierweiss-.

Bill, angl, úřední spis, návrh zákona. Rk.

Billard, vz Bilár.

Billet, vz Bilet.

Billeteur, fr. (Biljetér), přijímač lístkův
(v divadle). Rk.

Bílo, a, n. Stříbro na bilo vařiti, vypá-
liti, D., barviti na b. Us. Na bilo (= na
oko) se hněvati. Mus. Vz Bílý.

Bilsk, a, m., Bilsko, a, n., Bělsk, něm.
Bielitz, v Slezsku.

Bílý, (běl, a, o; bílo), komp. bělejší;
běloučký, bělounký, běloulinký = bílé barvy
(weiss); čistý (weiss, rein); nevinný (rein,
unschuldig); jasný (hellicht). — B. hora
(u Prahy), paní, moře (Marmora-Meer), mlá-
denec (schmuck), olovo, arsenik, peníz (groš),
cesta (Milchstrasse), pivo (V.), pleť, den,
ráno (jasné), neděle (provodní), sobota (též
svatá, veliká), plech, zelí, chléb, ruka, sníh,
barva (rusá, popelatá, bledá, mlíčná, šedivá),
mramor, košile, prádlo (čisté), vino, hlava
(šedivá), kůň (vz Bělouš), lilie, topol, tok,
(nemoc ženská). B. věž (vězení na hradě
pražském, kde se vězili šlechticové). Gl.
B. peníz, 1/₇ groše. Gl. Cihlu mýti, aby byla
bílá. Vzíti bílou (čistou) košili. Us. Černé na
bílém (na papíře, písemně). — Žena věrná,
milá, jest divná co vrána bílá. Také černá
kráva bílé mléko dává. Kolik vran bílých,
tolik macech dobrých. Bílý jako sníh. Rkk.
Bílý jako havran. (Č.) B., jakoby v peci
líhal (vz Ušpiněný); Ani bílé ani černé; B.
jako jabloň (ve květu = šedivý). Lb. Co by
za pět bílých stálo (vz Nepatrný). Lb. Den
se bílý ukazuje. V. Udělá z lejna muškát,
z ničehož svádu, z černého bílé a z bílého
černé. Jg. — Škoda psu bílého chleba, Bílé
co mramor, co křída, jako mléko, jako slo-
nová kosť. V. Když ruka ruku myje, obě
bílé budou (D.). Černé za bílé a bílé za
černé prodávati (udávati); černé v bílé obra-
ceti (L.). Jen na bílo (na oko) se zarmoutiti.
L., Br. Na bilo (na oko) se smířiti. Kom.
Hněvají se na bílo. Čas. mus. Má již hlavu
bílou jako jabloň (šedivou). Us. Do bílého
(jasného) dne spáti. D. — čím: Tváří byl
běl. Leg. Kohout peřím b. Na Slov. Ht. —
Na bíle dni (jest skloňování jmenné; bíle,
lok. adj. běl, a, o.); tato frase naskytá se
jen v lokale. Ku. př. Hvězdy v bíle Dni spa-
třeny při zatmění. V. Tedy šp.: Jak roz-
umně jednal, vyšlo na bíle dni m. na bílý
den, na jevo. Vz Bíledně. Dle Mš. — Mkl. S.
148. učí, že neurčitá forma adjektiva kla-