dena, když adj. se substantivem jedním po-
jmem bylo: velik den = pascha, k velice
noci, Št., na svat večer, na bíle dni. Z črna
lesa vystupuje skála (Schwarzwald). — Pozn.
Ve příčině té pozorujeme v češtině náchylnosť
ke složeninám: veliká noc = velikonoce;
Novy sady = Novosady; Črn vír = Černo-
vír. Pk. Za hodinu. V tom čase. Po ten čas.
Binnen. Všichni do roka n. během roku
zemřeli. Jg. Do dvou neděl má dosti učiněno
Býti. Vš. Za hodinu. V tom čase.

Binom, u, m., z lat., dvoučlen. — Bino-
minalní = dvoučlenný. Rk.

Binovačka, y, f., pomláska, die Ostergerte.
B. se čepejří, ať mně Liduška nevěří. Er. P. 63.
Biografie, e, f., z řec, životopis, Biogra-
phie. — Biografický = životopisný. Rk. B. spis.
Bion, a, m., řecký filosof okolo 280. př. Kr.
Bíra, y, f., ovce s krátkou vlnou, Koll.;
ovce jalová, nedojná, Geltschaf. D.

Birda, y, m. (zastaralé), pochop, biřic;
lépe než byrda, snad z vlas. birro, sbirro
= pochop. Mz. 111. Scherge, Büttel.
Birdovna, y, f., šatlava. D. Büttelei.
Bireš, e, m. = ovčák. Na Slov. Schäfer.
Biret, u, m. B., biryt, bireta, biryta,
ze střlt, barretum, druh klobouku. Das Baret.
Čapka za b. = Wurst wie Wurst. Rk. (Polsky).
Biřic, e, m., vok. biřiče. B. = jméno
pocestné úředního vyvolávače, Ausrufer, He-
rold. Kom. Vždy poroučel b-ci volati. V.
— Nyní s příhanou = šerha, pochop, holomek,
Büttel, Scherge. Jg. Jest první po biřici
(zrádce tajemství. Každému tajemství pro-
zradí, Vz Klevetář). Jg., Lb. Tajný, jakoby
biřici groš dal (rozvolá on, netřeba biřici
platiti). Jg., Č. Komu pán Bůh, tomu všichni
svati; komu Biřic, tomu všichni kati. Jg.,
Us. Biřický, Büttel-.

Biřicovati, velmi křičeti (jako Biřic),

wie ein Büttel (sehr) schreien. — Biřicovna,

y, f. — Biřictví, n. — Biřici strkaní. Reš.

Bírka, vz Bíra.

Birkut, a, m., pták sokolí, Goldfalk.
Biřmovací, Firmungs-, Firm-. Vz Biř-
mujecí.
Biřmovanec, nce, m. Firmling.
Biřmovatel, e, m. Firmbischof.
Biřmovati, z lat. firmare, firmen. — koho
kde: v kostele. — kdy: po důkladné pří-
pravě. — B. koho také = biti. Us.

Biřmujecí šp. místo biřmující. Ale liší
se od biřmovací. Biskup a) biřmovací =
k biřmování ustanovený, Firm-; b) biřmující
= ten, který pravě biřmuje, Der firmende
Biřmovací cedule, jméno, kniha biřmovaných
Šm., Š. a Ž.

Birynček, čku, m., okovy na ruce. Hand-
fesseln. Na Slov.

Bisati = strkati, stossen. — čím do čeho
Baiz.

Biscay-a, e, f., v Španělsku; biscayský
záliv. S. N.

Biscuit, u, m., fr. (biskyt), biškot. V. Vz.
Biškot.

Biser, u, m., perla. Us — B., biserka, y,
f., konvalinka. Na Slov.
Biserec, rce, m. Zeolith. Rk.
Biskup, a, m., z řec. έπίόχοπος = dozorce.
Bischof. Β. světicí, titularní, římskokatolický,

lutrianský (D.), nejvyšší (papež), levitský,
Jg., S. N.; arcibiskup n. metropolita (jiní
v též zemi jsoucí: poradní, suffragani). Někteří
arcibiskupové větších měst slují: patriarchové,
exarchové, primasové. Věrným biskupem
býti. V. Kápě nedělá mnicha, ani ornat b-a,
Pk. Za b-pa někoho vyzdvihnouti. Háj. B-pa
světiti. B. jest dohledačem celého biskupství.
Kom. — O titulu vz: Excellenci, Milosť.

— B. = řiť ptačí: huza, trtač, trtol, zachule,
cahejl, košťál. Šp. Der Stoss, Steiss am
Federvieh.

Biskupi = biskupský. B. čepice, klobouk.
Lex. vet. (Č.).

Biskupotravec,vce, m. Břez. Rožm. 214.
Vergifter eines Bischofs.

Biskupský. Bischofs-, bischöflich. B. berla,
hůl (pedum), čepice (infula), soustava, insignie
(pontifikalie), zřízení, S. N., klobouk (mitra),
V., úřad, stolice, osada (dioecese). Jg., D., Ros.
B. oběd strojiti. Svěd. 1569.

Biskupství, n. = důstojnosť biskupská.
Bischofswürde. Na b. někoho světiti. Háj.,
Dal. — B. = úřad biskupský. B. přijati. Br.

— B = osada biskupova, das Bisthum. Kom.
B. vyzdvihnouti. D. — Jg.

Biškot, u, m., vz Biscuit. It. biscotto,
biscottino. Dvakrát pečený a cukrem zadělaný
chléb. S. N.

Bit, u, m., bití. B. žíly. Na Slov. Der Puls-
schlag. — 2. Bit = díl. Theil. Hus. Odtud:
rozbitovati = rozděliti, rozmarniti. Us. na Mor.

Bitec, tce, m. = bitý. Ros. — B., práč,
rváč, bijce, bojovník. Streiter, Kämpfer,
Schläger. V., Kom. — B., kdo koho zabil.
Mörder. Reš. — B. peněz. Der Praeger.
Zlob. — Jg.

Bitecký. Ohrada b. (bitcův). Kampf-.
Měst. bož.

Bitečník, a, m., Streiter. Na Slov.

Bitečnosť, i, ť. = bitka; bitečný = zá-
pasní, Kampf-, Fecht-. Na Slov.

Bitedlný, bitevný. Reš. Kampflustig.

Bitevní, k bitvě náležející. B. lomoz,
Us., šik, V., křik, Jg., hra. Jel. Kriegs-,
Schlacht-.

Bitevnosť, i, f. Pont. o stat. Kampfsucht,
Streitbarkeit.

Bitevný, bojovný. B. dráb. Jel. Streitbar,
tapfer, kriegerisch.

Bythyni-a, e, f., krajina v Malé Asii. —
Bythyňan; Bythynský (-ští).

Bíti, biji, 3. pl. bijí, bij, bije (íc), il, it, ití;
bíjeti, bívati, bíjívati, bívávati. Vzorec první
třídy časoslov, jichž kmen ukončen jest
samohláskou. Bíti. Kmen: bi. Přítomný čas:
a) způsob oznamovací: bi-j-i, (v obecné mluvě:
biju, v Opavsku také: bím), bi-j-e-š, bi-j-e,
bi-j-e-me, bi-j-e-te, bi-j-í (v obec. mluvě:
ou); b) zp. rozkazovací: bi-j, bi-j-me, bi-j-te;

c) přechodník: bi-j-e, bi-j-íc, bi-j-íc, bi-j-íce;

d) zp. neurčitý: bí-ti; e) konditional: bil, a,
o bych, bys, by; bili, y, a Bychom (bychme,
bysme), byste, by. — Minulý čas: a) zp.
oznam, bil, a, o jsem; b) konditional: byl,
a, o bych bil, a, o; c) přechod,: Biv, bivši,
bivši, bivše; d) příčestí «) činné: bi-1,
la, lο; β) trpné: bi-t, ta, to. — Budoucí
čas opsaný: Budu (Budeš atd.) biti. Supinum:
bit, — Pozn. V rozkazovacím způs. přetvo-