Předchozí (66)  Strana:67  Další (68) |
|
|||
67
|
|||
|
|||
dena, když adj. se substantivem jedním po-
jmem bylo: velik den = pascha, k velice noci, Št., na svat večer, na bíle dni. Z črna lesa vystupuje skála (Schwarzwald). — Pozn. Ve příčině té pozorujeme v češtině náchylnosť ke složeninám: veliká noc = velikonoce; Novy sady = Novosady; Črn vír = Černo- vír. Pk. Za hodinu. V tom čase. Po ten čas. Binnen. Všichni do roka n. během roku zemřeli. Jg. Do dvou neděl má dosti učiněno Býti. Vš. Za hodinu. V tom čase. Binom, u, m., z lat., dvoučlen. — Bino-
minalní = dvoučlenný. Rk. Binovačka, y, f., pomláska, die Ostergerte.
B. se čepejří, ať mně Liduška nevěří. Er. P. 63. Biografie, e, f., z řec, životopis, Biogra- phie. — Biografický = životopisný. Rk. B. spis. Bion, a, m., řecký filosof okolo 280. př. Kr. Bíra, y, f., ovce s krátkou vlnou, Koll.; ovce jalová, nedojná, Geltschaf. D. Birda, y, m. (zastaralé), pochop, biřic;
lépe než byrda, snad z vlas. birro, sbirro = pochop. Mz. 111. Scherge, Büttel. Birdovna, y, f., šatlava. D. Büttelei. Bireš, e, m. = ovčák. Na Slov. Schäfer. Biret, u, m. B., biryt, bireta, biryta, ze střlt, barretum, druh klobouku. Das Baret. Čapka za b. = Wurst wie Wurst. Rk. (Polsky). Biřic, e, m., vok. biřiče. B. = jméno pocestné úředního vyvolávače, Ausrufer, He- rold. Kom. Vždy poroučel b-ci volati. V. — Nyní s příhanou = šerha, pochop, holomek, Büttel, Scherge. Jg. Jest první po biřici (zrádce tajemství. Každému tajemství pro- zradí, Vz Klevetář). Jg., Lb. Tajný, jakoby biřici groš dal (rozvolá on, netřeba biřici platiti). Jg., Č. Komu pán Bůh, tomu všichni svati; komu Biřic, tomu všichni kati. Jg., Us. Biřický, Büttel-. Biřicovati, velmi křičeti (jako Biřic),
wie ein Büttel (sehr) schreien. — Biřicovna,
y, f. — Biřictví, n. — Biřici strkaní. Reš.
Bírka, vz Bíra.
Birkut, a, m., pták sokolí, Goldfalk.
Biřmovací, Firmungs-, Firm-. Vz Biř- mujecí. Biřmovanec, nce, m. Firmling. Biřmovatel, e, m. Firmbischof. Biřmovati, z lat. firmare, firmen. — koho kde: v kostele. — kdy: po důkladné pří- pravě. — B. koho také = biti. Us. Biřmujecí šp. místo biřmující. Ale liší
se od biřmovací. Biskup a) biřmovací = k biřmování ustanovený, Firm-; b) biřmující = ten, který pravě biřmuje, Der firmende Biřmovací cedule, jméno, kniha biřmovaných Šm., Š. a Ž. Birynček, čku, m., okovy na ruce. Hand-
fesseln. Na Slov. Bisati = strkati, stossen. — čím do čeho
Baiz. Biscay-a, e, f., v Španělsku; biscayský
záliv. S. N. Biscuit, u, m., fr. (biskyt), biškot. V. Vz.
Biškot. Biser, u, m., perla. Us — B., biserka, y,
f., konvalinka. Na Slov. Biserec, rce, m. Zeolith. Rk. Biskup, a, m., z řec. έπίόχοπος = dozorce. Bischof. Β. světicí, titularní, římskokatolický, |
lutrianský (D.), nejvyšší (papež), levitský,
Jg., S. N.; arcibiskup n. metropolita (jiní v též zemi jsoucí: poradní, suffragani). Někteří arcibiskupové větších měst slují: patriarchové, exarchové, primasové. Věrným biskupem býti. V. Kápě nedělá mnicha, ani ornat b-a, Pk. Za b-pa někoho vyzdvihnouti. Háj. B-pa světiti. B. jest dohledačem celého biskupství. Kom. — O titulu vz: Excellenci, Milosť. — B. = řiť ptačí: huza, trtač, trtol, zachule,
cahejl, košťál. Šp. Der Stoss, Steiss am Federvieh. Biskupi = biskupský. B. čepice, klobouk.
Lex. vet. (Č.). Biskupotravec,vce, m. Břez. Rožm. 214.
Vergifter eines Bischofs. Biskupský. Bischofs-, bischöflich. B. berla,
hůl (pedum), čepice (infula), soustava, insignie (pontifikalie), zřízení, S. N., klobouk (mitra), V., úřad, stolice, osada (dioecese). Jg., D., Ros. B. oběd strojiti. Svěd. 1569. Biskupství, n. = důstojnosť biskupská.
Bischofswürde. Na b. někoho světiti. Háj., Dal. — B. = úřad biskupský. B. přijati. Br. — B = osada biskupova, das Bisthum. Kom.
B. vyzdvihnouti. D. — Jg. Biškot, u, m., vz Biscuit. It. biscotto,
biscottino. Dvakrát pečený a cukrem zadělaný chléb. S. N. Bit, u, m., bití. B. žíly. Na Slov. Der Puls-
schlag. — 2. Bit = díl. Theil. Hus. Odtud: rozbitovati = rozděliti, rozmarniti. Us. na Mor. Bitec, tce, m. = bitý. Ros. — B., práč,
rváč, bijce, bojovník. Streiter, Kämpfer, Schläger. V., Kom. — B., kdo koho zabil. Mörder. Reš. — B. peněz. Der Praeger. Zlob. — Jg. Bitecký. Ohrada b. (bitcův). Kampf-.
Měst. bož. Bitečník, a, m., Streiter. Na Slov.
Bitečnosť, i, ť. = bitka; bitečný = zá-
pasní, Kampf-, Fecht-. Na Slov. Bitedlný, bitevný. Reš. Kampflustig.
Bitevní, k bitvě náležející. B. lomoz,
Us., šik, V., křik, Jg., hra. Jel. Kriegs-, Schlacht-. Bitevnosť, i, f. Pont. o stat. Kampfsucht,
Streitbarkeit. Bitevný, bojovný. B. dráb. Jel. Streitbar,
tapfer, kriegerisch. Bythyni-a, e, f., krajina v Malé Asii. —
Bythyňan; Bythynský (-ští). Bíti, biji, 3. pl. bijí, bij, bije (íc), il, it, ití;
bíjeti, bívati, bíjívati, bívávati. Vzorec první třídy časoslov, jichž kmen ukončen jest samohláskou. Bíti. Kmen: bi. Přítomný čas: a) způsob oznamovací: bi-j-i, (v obecné mluvě: biju, v Opavsku také: bím), bi-j-e-š, bi-j-e, bi-j-e-me, bi-j-e-te, bi-j-í (v obec. mluvě: ou); b) zp. rozkazovací: bi-j, bi-j-me, bi-j-te; c) přechodník: bi-j-e, bi-j-íc, bi-j-íc, bi-j-íce;
d) zp. neurčitý: bí-ti; e) konditional: bil, a,
o bych, bys, by; bili, y, a Bychom (bychme, bysme), byste, by. — Minulý čas: a) zp. oznam, bil, a, o jsem; b) konditional: byl, a, o bych bil, a, o; c) přechod,: Biv, bivši, bivši, bivše; d) příčestí «) činné: bi-1, la, lο; β) trpné: bi-t, ta, to. — Budoucí čas opsaný: Budu (Budeš atd.) biti. Supinum: bit, — Pozn. V rozkazovacím způs. přetvo- |
||
|
|||
Předchozí (66)  Strana:67  Další (68) |