Narr. Bláznu výra poručiti (Vz Chybováni).
0. Blázni byli, kordy měli, jitrnicemi se se-
kali. Č. Blázni byli, kordy měli, samým
stříbrem pozlacené. Blázni byli, kordy měli,
vařečkami fechtovali. Vz Lhář. Lb. B. ihned
ukazuje hněv svůj. Ros. S bláznem neměj
rady, nebo nebude moci zatajiti slova.
S moudrými se rad' a s bláznem se o pa-
lici nevaď. Moudrý s bláznem nežertuj.
U blázna kord, u ženy pláč, u psa moc,
u koně lejno, to když chtí, jest hned ho-
tovo. Na Slov. Srdce blázna v ústech jeho.
Červinka. Je hotový, učiněný blázen. Šm.
Do vrchu hlavy b. býti. Šm. Nejspíše b. a
dítě pravdu poví. Jg. Také b. někdy pravdu
mluví. Jg., Lb. Blázna mlčením nejlépe od-
Budeš. Č. Jeden b. více můž otázek nadě-
lati, než mu deset moudrých stačí odpovídati.
Č. Jeden blázen hodí kámen v vodu, ale
Deset moudrých ho nevytáhne. B. píská, b.
hrá, a kdo se naň divá, sám rozumu nemá.
Mrzí se b. na rozumného a opilec na střízli-
vého. Bláto bez břehův a b. bez ohrady.
Cizí b. smích a svůj styd. Na moudrých
lidech svět stojí a na bláznech tma. Pk. B.
kdyby uměl mlčeti, při moudrých by mohl
seděti. Č, Pk. Na rozcestí nemáš b-a vésti
(Vz Hloupý). Dej b-u paruku, přec doktorem
není. Ač co s b-em kdy uhoníš, radosť bývá,
že s ním rovně nerozdělíš. Když b-na uperou,
teprv sobě rozumí. Kdo je b„ ať je bit. Kyj
přísluší na hřbet blázna; Bič sluší na koně,
ohlav na osla a prut na hřbet blázna; B-i
Brodu pokoušejí (vz Štěstí); Všudy B-ův
(hloupých) na zbyt; B-a aby v stoupě opí-
chal, jiný nebude; S b-y není žádná řeč ;
Vysoké jsou b-u moudrosti; Rád b., že koláč
našel (že jednou něco moudrého řekl. Vz
Hloupý). Lb. Posad' b-a vysoko, bude no-
hama klátiti; B-nu zákon nepsán; Raději
s moudrými plakati než s b-em zpívati. Pk.
Blázen dá víc než má. Č. Hrnec se poznává
z klepání a blázen z tlachání (po štěbetání.
Lb.). C. B. živ jsa z pecna svého, předce
haní kůrku jeho. Š. a Ž. S takovou kuklou
na blázny, ne na mne! Č. Jest b. na vrch
hlavy, až ho hlava bolí. Vz Ztřeštěný. Lb.,
Č. Z nemoudrého blázna pouhého učiniti, Č.
Každá liška svůj ocas chválí a blázen cepy.
Trudno s blázny na zajíce. L. Hrnec se po-
znává z klepání a b. z klekotání. Na Slov.
Za nos co blázna někoho voditi. Vino, ženy
z mnohých lidí blázny činí, všichni vědí.
Rým. Bláznu cep (sluší); Na blázna kyj;
Blázny sluší palici holiti; Bláznu sluší každá
čepice; Bláznův rozmanitosť veliká; Bláznu
i dřevěný peníz dobrý; Kozel bláznu po-
rozumě, že ho nemá, nelituje; B. blázna ne-
porazí, buď si mladý nebo starý; B. každého
za blázna soudí; Kdo se spolčil s blázny,
nespolčil se s rozumem; B. se o málo nepo-
kusí; Není dobré bláznu vejce svěřiti; Vejce
Bláznu svěřiti. Č. Kde dva blázni spávají,
tam třetího hledají. Trnka. Od blázna nečakaj
múdry skutok; Niet väčšieho Blázna ak flaša
prázdna. Mt. S. Blázen se neutají, jako šídlo
v pytli. Jg. Blázen nebývá moudrý, leč ho
uperou. V. Nedávej bláznu palice. Jg. —
Blázne, blázínku, blázníčku ( = bloude; ne
ve zlém smyslu). D. — B., čtverák, šašek,

Schalk, Spassmacher. Neholený blázen (kdo
se bláznem dělá). V. Dvorský b. V. Chceš-li
blázna míti, kup ho sobě. Č. Dělá ze sebe
blázna; jest jim za blázna. D. — B. = hlupák,
troup, Thor, einfältiger Mensch. Jeden b.
deset jiných nadělá; B. kdo dává, kdo ne-
bere, dva (větši, kdo nebéře). Blázni sliby ve-
selí, moudří se kají; Sliby se slibují, blázni se
radují. Č. Blázna z koho strojiti sobě, za blázna
míti, za nos co blázna někoho voditi ( =
posmívati se mu). Jg., Br. B. po koních. Šp.
Bláznův někomu nadati. Brn. Byl blázen, že
to učinil. To jsem také byl hodný b. Jg.
O já blázen! Us. Nejsem b. (hloupý). B.

= fučík, třeštík, fanta, Geschossener, Narr.
Jeden b. 1000 Bláznů nadělá (vz Ztřeštěný).
LB. Jeden b. druhdy patero moudrých svádí.
Pk. — Též o ženách se praví: To bych byla
blázen ! — B., f. 0 blázne nemoudrá! Er.
P. 398. Vz Rod. — Stran přísloví viz
ještě: Blažek, Brejle, Bulík, Doma, Hlava,
Bláznivý, Houba, Huba, Kočka, Kotrba, Ku-
kla, Lilek, Mozek, Myš, Nos, Oko, Opice,
Palice, Vrch. Vz také Rb. č. 1734., 1735.,
2618., 2619., 2620., 2649.

Blázenský = bláznivý, närrisch. Na Slov.

Blázenství, n. = bláznovství. Na Mor.

Blázinec, nce, m., dům bláznů. Bern.,
Us. Narrenhaus.

Blázínek, nka, m., Narr, Thor.

Blázně, ěte, n. Sebe za moudré, vás za
blázňáta máme. Kom. Thörichtes Kind.

Bláznice, e, f., nemoudrá ženština. Thörin,
Närrin.

Blázniti, ím, 3.pl.— zní, zni, zně (íc). il,
ěn, ění; bláznívati = bláznem činiti, zum
Narren machen, bethören; bláznovsky si vésti,
pošetilým býti, třeštiti se, V., ein Narr sein,
narriren, narren, toll, wahnsinnig sein; šaš-
kovati, scherzen; se == Blázniti, ein Narr
werden, schwärmen; šaškovati, scherzen;
dychtivě čeho žádati, in etwas vernarrt sein.
Jg. — abs. =. On blázní. Snadno blázniti,
když rozumu není. Č.— koho: Co ho blá-
zníš? — čím: milostí. V. — z čeho: Z té
ztráty blázní. — se. D. — se po kom, po
čem: po ženských, Us., po holce. Ml. — Č.

— v čem: Neblázni v šatech (v již. Čechách.)
Kts. Snadno v šatech b. (snadno výskati,
když se daří. Vz Šťastný). Lb.

Bláznivě, närrisch. Kom. B. mluviti, si
vésti. D.

Bláznivec, vce, m. 1) = blázen ; 2) blá-
zinec, Bern.; toto slovo jest lepší. Šm. —
Bláznivosť, i, f., bláznovství. V.

Bláznivý, närrisch, thöricht. B. lid. Br.,
milosť, V., řeč, Ros., mládenec, Troj., chvíle
(třeštivosť), D. Zafučelo naň z bláznivého
kouta. C. Bláznivých hub se najedl. C. Vz
Blázen. — B. dům = blázinec, Us. na Mor.

Bláznovati = blázniti, — čím: Jedněmi
ústy b. i mudrovati. Mudr. — z čeho, sich
worüber lustig machen. L.

Bláznově si vésti. V. Vz Bláznivě.

Bláznovský. B. čepice, lež, chtivosť. Jg.
Bláznovsky si počínati. Kom. Bláznovskou
kápi nosí. Č. Zle nohám pod bláznovskou
hlavou. Pk. Närrisch, thöricht, Narren-.

Bláznovství (-stvo), n. = hlouposť, Al-
bernheit, Dummheit, Thorheit. B. bláznů (jest)