Předchozí (73)  Strana:74  Další (75) |
|
|||
74
|
|||
|
|||
se mi blíti. Us. Opilý blije. — co odkud:
Co střízlivý v sobě kryje, to opilý z sebe blije. Ros. — čím: krví. Ras. — co kam: Hrom siru na zem blije. MM. B. do hrnec. — jak: s velikým namáháním.
Blití. Dáti, užiti pro b. Us. Das Speien.
Blivačka, y, f., přeslička, Katzen-, Läm-
merzagel; 2. nemoc, dna střevní, zvracení lejna. J. Bauchspeichelfluss. Blivání, blvání = dávení se. B. krví =
dávení krve. Jg. Blivanina, y, f., vyblitý neřád. Das Aus-
gespieene. Ros. — B., žvast. Blivoň, ě, m., žvanil, žváč. V. — Bli-
voniti = žváti. Bliz = blízko. Ktož by bliz k vodě ne-
přistúpal, neupadl by u vodu. Št. — Vz Mkl. S. 253. Blíz, i, blíza, y, f., blízké místo. Boč.,
Tabl. poes. Blízati se s kým = mazati se. — co
= mlsně lízati. Šm. Blízeň, zně,f, blízkosť. Na Slov. Nähe.
Blízko, blížeji, blíže, blíž. Vz Blíže. Nah.
Na blízce, na blízku někomu (někoho) býti atd. šp. prý m.: blíže, poblíž někoho býti; ale i ona frase jest dobrá; cf. Na blízce, na blízku býti. V. — V blízku, z blízka (bo- jovati). D. Na blíž k sobě žádnému nedám. Kom. Na blíž přicházeti. D. B. jest odtud. Stran pořekadel vz: Daleko, Lavice, Míle, Mlýn. Vánoce. — V blízce, v blízku ležeti. Us. Z blízka (vz Málo). — čeho: města. Háj. List dolejší blíže kořene roste. Byl. B. 20 osob bylo zde. Bart. — Vz Mkl. 'S. 513. — Kom., Br. čemu: B. jest jim Hospodin. Br. — V., D. — od čeho: od ne- přátel. V. Blízko jest od toho. V. — Br., Troj., Jel. — k čemu: K cíli. Us. — Let., Kom., D., Solf. ----- kde: Blíž u města uči- nichu obležení. Troj. — kam: Má b. na lov. Háj. — Blízkosť, i, f. Die Nähe. V blízkosti býti.
V. Právem blízkosti komu náležející statky. L. B. města, D. Blízký (blízek, zka, zko); bližší. Nahe.
B. přátelství, příbuzný, přítel, V., nebezpečí; v blízkém čase. Nt. Podáváme bližší po- drobnosti, lépe: místněji udáváme, probeřeme, Do podrobna, zevrubně udáme. Km. Bližší košile než sukně (kabát). Jg. — čeho: města, V. Blízká porodu. Br. Ty 2 věci jsou sebe velmi blízké. V. B. smrti. Br. — Kom. — čím: Přednější časem, bližší právem. Pr. (Plk.) — T., Č. — od čeho: od smrti. Jel. — k čemu: Blízká k porodu. V., Lk. —
Har. — komu, čemu: Spasení jest jim blízké. Br. B. porodu. V., Br. Každý sobě bližší než komus. L. Vz Mkl. S. 621. — k čemu čím: Kdo jest bližší stupněm, jest také k nápadu bližší právem. Er. — Ostatně vz Blízko. Blizna, y, f., konec čnělky rozšířený nebo
súžený. Rostl. Blízniti. Dvojčata míti. Zwillinge haben.
Na Slov. Blízo = blízko; snad. Na Slov. Koll.
Blizoučký, blizounký. D. Blizoučko
= velmi blízko, sehr nahe. Blíž, i, f., blízkosť. Kat. 1851. Die Nähe.
|
Blíže. Vz blízko. Blíže přistoupiti Us. B.
poznati (lépe: zevrubněji), ohledati (lépe: bedlivěji); neříká b. kterak (lépe: nevykládá místněji); to potřebuje bližšího vysvětlení (lépe: zřejmějšího atd). Km. — čím (instr. míry). Což rok blíže jedniem dnem, to pře ztracena. Kn. Rož. 78. Blíženec, nce, m. = blížnec.
Blížení noci; b. -se. Kom. Vz Blížiti.
Bliží = bližší. Výb. I. (Zastr.)
Blížiti, im, 3. pl. -ží, bliž, blíže (íc), il, on,
ení; bližívati, nähern. — se, co k čemu. Blíží se k večeru, k městu, Us., k hradu. Výb. II., 63. Blížíše sě voj k úvalu. Rkk. 21. — se. Blíží se nepřítel, čas, večer, smrť, válka, Nt., nebezpečenství. Kom., V. — se komu: chybně prý m. k čemu, ke komu. Nz. Ale i vazba káraná jest dobra, Ottavad se pryč zdviže a Britanii se blíže. Star. skl. IV. 532. — se s kým (kudy, kam): B. se s vojskem k městu; b. se k je- lenu houštím, skrze houští. Blíživosť, i, f, Sedl. - Blíživý = blížící
se, nähernd. Blížně, ěte, n. = blížnec. Ben.
Blížnec, žence, m. Blíženci = dvojčata,
Zwillingsbrüder. Blíženci na nebi (nebeské znamení.) Jg. — Blížněnec, nce, m. Troj. = blížnec. Bližní a blížní podlé: Dnešní; snad
lépe: bližní, cf. háj — hajný, vůle — volný, nižní. Vz -ný. Der Nächste, Nebenmensch. — Komp. bližnější. Bližního svého milovati. Us. Klevetník o bližního jazyk sobě brousí. D. (Jeho sobě nežádáš, toho bližnímu nečiň. L. — komu. Št. Blízniti koho (bližním činiti, zum Nächsten
machen). Šm. — se. Jg. Bližnosť, i, f., blízkosť, přríbuznosť, Nähe,
Verwandtschaft. Br. Bližše = blíže. Bude-li něco b. ohně,
světlejšé bude. Št. (Zastr.) Bližší, vz Blízko, Blíže.
Blk, u, m., Feuer-, Flammensäule. Na
Slov. Hlkati = blčeti, flammen. Blknouti.
Blkavý, co blká, flammig.
Blokáda, y, f. = obklíčení (města). Rk.
Bloccade. Bloudina, y, f., z fr, rusovlaska, Bělo-
hlávka, Rk. Bloss, něm., jen, jenom, pouze, toliko.
Zdaliž jsi jenom Bůh židův? On se toho pouze domýšlí. Napsal jsem toliko jedno psaní. Mk. Nenapsal jsem než jedno psaní. Brt. Bloud, a, m. Ty bloude, ty bloudíčku!
( = komu na soudu schází) — 2. troup, blb, hloupý, Tölpel. V. Blouditi, ím, 3. pl. -dí, bluď, bloudě (ic),
il, zení n. dění; bloudívati = mylně choditi, irregehen; mýliti se, fehlen, irren. — abs. To dítě bloudí. Us. Ohař bloudi (když no- sem při zemi nehledá, nýbrž zevluje, nebo daleko na poli hledá). Šp. — kde, v čem: v lese. Ros. B. u víře. Kat 3123. — kudy : po moři, Troj., po lese, Us., po světě. V. B. cestičkou, Er., poli, Č. — od čeho: od pravdy. Jg.; — Kat. 1317., V. - čím: srdcem, Ps., smyslem. Kat. 1621., 46., Výb. I. 236. Z toho mysli vezdy blúzi. Výb. I.1091. |
||
|
|||
Předchozí (73)  Strana:74  Další (75) |