se mi blíti. Us. Opilý blije. — co odkud:
Co střízlivý v sobě kryje, to opilý z sebe
blije. Ros. — čím: krví. Ras. — co kam:
Hrom siru na zem blije. MM. B. do hrnec.

— jak: s velikým namáháním.

Blití. Dáti, užiti pro b. Us. Das Speien.

Blivačka, y, f., přeslička, Katzen-, Läm-
merzagel; 2. nemoc, dna střevní, zvracení
lejna. J. Bauchspeichelfluss.

Blivání, blvání = dávení se. B. krví =
dávení krve. Jg.

Blivanina, y, f., vyblitý neřád. Das Aus-
gespieene. Ros. — B., žvast.

Blivoň, ě, m., žvanil, žváč. V. — Bli-
voniti = žváti.

Bliz = blízko. Ktož by bliz k vodě ne-
přistúpal, neupadl by u vodu. Št. — Vz
Mkl. S. 253.

Blíz, i, blíza, y, f., blízké místo. Boč.,
Tabl. poes.

Blízati se s kým = mazati se. — co
= mlsně lízati. Šm.

Blízeň, zně,f, blízkosť. Na Slov. Nähe.

Blízko, blížeji, blíže, blíž. Vz Blíže. Nah.
Na blízce, na blízku někomu (někoho) býti
atd. šp. prý m.: blíže, poblíž někoho býti;
ale i ona frase jest dobrá; cf. Na blízce, na
blízku býti. V. — V blízku, z blízka (bo-
jovati). D. Na blíž k sobě žádnému nedám.
Kom. Na blíž přicházeti. D. B. jest odtud.
Stran pořekadel vz: Daleko, Lavice, Míle,
Mlýn. Vánoce. — V blízce, v blízku ležeti.
Us. Z blízka (vz Málo). — čeho: města.
Háj. List dolejší blíže kořene roste. Byl.
B. 20 osob bylo zde. Bart. — Vz Mkl. 'S.
513. — Kom., Br. čemu: B. jest jim
Hospodin. Br. — V., D. — od čeho: od ne-
přátel. V. Blízko jest od toho. V. — Br.,
Troj., Jel. — k čemu: K cíli. Us. — Let.,
Kom., D., Solf. ----- kde: Blíž u města uči-
nichu obležení. Troj. — kam: Má b. na
lov. Háj. —

Blízkosť, i, f. Die Nähe. V blízkosti býti.
V. Právem blízkosti komu náležející statky.
L. B. města, D.

Blízký (blízek, zka, zko); bližší. Nahe.
B. přátelství, příbuzný, přítel, V., nebezpečí;
v blízkém čase. Nt. Podáváme bližší po-
drobnosti, lépe: místněji udáváme, probeřeme,
Do podrobna, zevrubně udáme. Km. Bližší
košile než sukně (kabát). Jg. — čeho:
města, V. Blízká porodu. Br. Ty 2 věci jsou
sebe velmi blízké. V. B. smrti. Br. — Kom. —
čím: Přednější časem, bližší právem. Pr.
(Plk.) — T., Č. — od čeho: od smrti. Jel.

— k čemu: Blízká k porodu. V., Lk. —
Har. — komu, čemu: Spasení jest jim
blízké. Br. B. porodu. V., Br. Každý sobě
bližší než komus. L. Vz Mkl. S. 621. —
k čemu čím: Kdo jest bližší stupněm, jest
také k nápadu bližší právem. Er. — Ostatně
vz Blízko.

Blizna, y, f., konec čnělky rozšířený nebo
súžený. Rostl.

Blízniti. Dvojčata míti. Zwillinge haben.
Na Slov.

Blízo = blízko; snad. Na Slov. Koll.

Blizoučký, blizounký. D. Blizoučko
= velmi blízko, sehr nahe.

Blíž, i, f., blízkosť. Kat. 1851. Die Nähe.

Blíže. Vz blízko. Blíže přistoupiti Us. B.
poznati (lépe: zevrubněji), ohledati (lépe:
bedlivěji); neříká b. kterak (lépe: nevykládá
místněji); to potřebuje bližšího vysvětlení
(lépe: zřejmějšího atd). Km. — čím (instr.
míry). Což rok blíže jedniem dnem, to pře
ztracena. Kn. Rož. 78.

Blíženec, nce, m. = blížnec.

Blížení noci; b. -se. Kom. Vz Blížiti.

Bliží = bližší. Výb. I. (Zastr.)

Blížiti, im, 3. pl. -ží, bliž, blíže (íc), il, on,
ení; bližívati, nähern. — se, co k čemu.
Blíží se k večeru, k městu, Us., k hradu.
Výb. II., 63. Blížíše sě voj k úvalu. Rkk.
21. — se. Blíží se nepřítel, čas, večer, smrť,
válka, Nt., nebezpečenství. Kom., V. — se
komu: chybně prý m. k čemu, ke
komu. Nz. Ale i vazba káraná jest dobra,
Ottavad se pryč zdviže a Britanii se blíže.
Star. skl. IV. 532. — se s kým (kudy,
kam): B. se s vojskem k městu; b. se k je-
lenu houštím, skrze houští.

Blíživosť, i, f, Sedl. - Blíživý = blížící
se, nähernd.

Blížně, ěte, n. = blížnec. Ben.

Blížnec, žence, m. Blíženci = dvojčata,
Zwillingsbrüder. Blíženci na nebi (nebeské
znamení.) Jg. — Blížněnec, nce, m. Troj.
= blížnec.

Bližní a blížní podlé: Dnešní; snad
lépe: bližní, cf. háj — hajný, vůle — volný,
nižní. Vz -ný. Der Nächste, Nebenmensch.
— Komp. bližnější. Bližního svého milovati.
Us. Klevetník o bližního jazyk sobě brousí.
D. (Jeho sobě nežádáš, toho bližnímu nečiň.
L. — komu. Št.

Blízniti koho (bližním činiti, zum Nächsten
machen). Šm. — se. Jg.

Bližnosť, i, f., blízkosť, přríbuznosť, Nähe,
Verwandtschaft. Br.

Bližše = blíže. Bude-li něco b. ohně,
světlejšé bude. Št. (Zastr.)

Bližší, vz Blízko, Blíže.

Blk, u, m., Feuer-, Flammensäule. Na
Slov.

Hlkati = blčeti, flammen. Blknouti.

Blkavý, co blká, flammig.

Blokáda, y, f. = obklíčení (města). Rk.
Bloccade.

Bloudina, y, f., z fr, rusovlaska, Bělo-
hlávka, Rk.

Bloss, něm., jen, jenom, pouze, toliko.
Zdaliž jsi jenom Bůh židův? On se toho
pouze domýšlí. Napsal jsem toliko jedno
psaní. Mk. Nenapsal jsem než jedno psaní. Brt.

Bloud, a, m. Ty bloude, ty bloudíčku!
( = komu na soudu schází) — 2. troup, blb,
hloupý, Tölpel. V.

Blouditi, ím, 3. pl. -dí, bluď, bloudě (ic),
il, zení n. dění; bloudívati = mylně choditi,
irregehen; mýliti se, fehlen, irren. — abs.
To dítě bloudí. Us. Ohař bloudi (když no-
sem při zemi nehledá, nýbrž zevluje, nebo
daleko na poli hledá). Šp. — kde, v čem:
v lese. Ros. B. u víře. Kat 3123. — kudy :
po moři, Troj., po lese, Us., po světě. V.
B. cestičkou, Er., poli, Č. — od čeho:
od pravdy. Jg.; — Kat. 1317., V. - čím:
srdcem, Ps., smyslem. Kat. 1621., 46., Výb. I.
236. Z toho mysli vezdy blúzi. Výb. I.1091.