— St. skl. — při čem: Rk. — o čem: Bloudí
o těle božim. Vyzn. — s čeho: s cesty
rozumnosti. Br. — s čím: Časem i s nebez-
pečenstvím lidským bloudí. V.

Bloudivý. B. balvany. Vz Bludný, irrend.
Bloudovský = bludný, irrend; 2. hloupý,
dumm, tölpelhaft. B. člověk. V., Br.
Bloudství, n., hlupství, Dummheit, V.;

— 2. zmámenosť, lrrsinn. Jg.

Bloukati se = toulati se, herumschwei-
fen. D.

Blouzení, n. — kde, kudy atd. vz Blouditi.

Blouzniti, il, ěn, ění; blouznívati, irre
reden. B. = bludně mluviti (ne: blouditi
v něčem) — o čem. Rk. — v čem: v řečech.
Tab. lid.

Blouznivec, vce, m., Schwärmer.

Blouznivosť, i, f., Schwärmerei.

Blouznivý, schwärmerisch.

Blsk, u, m. V osvětě plno blska z krá-
lových vojev. Rkk. 11. Vz Blesk.

Blsket, u, m. = bleskot. B. mečev jako
oheň búře. Rkk. 48. Cf. Jeket, Tluket, Drnket,
Siket, Rachet. Rkk.

Blstěti se = blýštěti se. Výb. I.

Blubončiti--= bubliny dělati, házeti, Blasen
werfen. Jg., Šm.

Blud, u, m. B. = fysické n. moralní od-
dálení-se od pravdy, Irrthum. Jg. Od bludu
někoho odvésti. V. Bludův se dopouštěti.
V. Bludy vymýšleti. Šm. Bludem jat býti.
Ros. V b., do bludu vejíti, Troj., uvésti,
Us., J. tr., upadnouti, Jg., v bludu býti. Jg.
Z bludu pomoci. Us. B. se stal. bern. Svůj
b. uznati. Šm. Dáti se v předešlé bludy
a hříchy. V. Pojal mne b., že jsem nevěděl. Us.

Bludař, e, m., bloudící od cesty, ein
Verirrter. B. — = tulák, ein Herumstreicher.
Bern. — B., u víře bloudící, ein Irrgläubiger.

— B., bludům učící, ein Irrlehrer, Sektirer.
D. - Jg.

Bludařství, n., bludné učení, Irrlehre,
Irrglaube. Jg.

Blude, ěte, n., opuštěné dítě, ein verlas-
senes Kind.

Bludice, e, f., bludná hvězda, der Irrstern.

Bludička, y, f., světélko, Bludní oheň,
Irrlicht. Kr.

Bludina, y, f., labyrint, Irrgang, Laby-
rinth. Jg.

Bludiště, é, n., bludina. Vídeň jest pro
cizího b. Sych. — B., dutina v uchu, vz
Ucho.

Bludně, irrig, irrgläubig. B. smýšleti, D.

Bludnictví, n. = bludařství, der Irrglaube.
Bern.

Bludník, a, m. = bludař. Kacíři a blud-
níci. V.

Bludnosť, i, f., blouzení, Irrthum. Ros.
Pis. br.

Bludný = bludivý, bloudící, irrend, irrig.
Kat. 1285. B. kůň (od cesty), Us., ovce, D.,
lovec, Rkk., oheň (bludička), zahrada (Irr-
garten), cesta, rytíř, hvězda (bludice), balvany
(die erratischen Blöcke, Findlinge, Rk.),
Bludní a marní jsme. Br. Kacíř a bludný
jest. Trakt. — v čem: u víře, irrgläubig,
ketzerisch. V. Jich modlitby jsou bludny
v tom ... Chč. 379. — B. = mylný, scestný,
nepravý, Irr-, falsch. Cesta bludná a falešná.

Br. B. učeni, V., smysl, Ros., odpověď,
Kom., zimnice, neduh. Jg. — B. dítě (nepra-
vého lože, unehelich). — B. = kurevský.
Své dcery v bludný stav dal. Leg.

Bludohvězda, y, f. Irrstern. Kr.

Bludosektářský, sektirerisch. Kom.

Bludosektářství, n., Sektirerei.

Bludovati. — koho = z bludu viniti.
Kom., Br. — se. Kom.

Bludstvo, a, bludství, n., mýlka, Irrthum.
Zlob.

Blucha = blecha,

Blukati = blouditi. Llk.

Bluma, y, f. = veliká slíva, hlušice,
kulatá švestka, Ross-, Hundspflaume. Sr.
něm. Pflaume, b m. f. O původu vz Mz.
114. Já o slívách a ty o blumách. Jg. To
jsou lonské blumy (to je něco starého. Vz
Dávno). Č., Jg. — To je b. = hlupák. Us. Brt.

Bluňkati, bluňknouti, kni, kna (ouc),
knul a kl, utíi; bluňkávati = bluňky dělati,
glunksen, plumpen, schwappen. — komu
kde: Bluňká mi něco ve střevách. Jg. —
po kom, po čem: Jen bluňklo po něm.
Ros. — kam: do rybníka (spadnouti). D.

Blunkavý. B. sklenice (s úzkým hrdlem),
blunkavka, Glunkelglas. V.

Bluza, y, f., z fr. blouse, halena, lehký
volný kabát plátěný n. bavlněný. Rk.

Blúzniti, vz Blouzniti.

Blvati, vz Blivati.

Blvoň, ě, m., Lümmel. Na Mor.

Blyktry, vz Bliktry.

Blýskáni na časy. Rk. B. = blyskota,
blesk, Blitz. V., Kom. Parnosti . . . vydá-
vají blýskání. Kom. B. časté tmy prosvěcovalo;
b. se dělá. Troj. Bylo b. přehrozné. Troj.

Blýskati, blyskati, kej, kaje, al, ání;
blýsknouti, kni, knul n. kl, utí; blýskávati.
Vz Blyštěti. B. = blesk činiti, glänzen,
schimmern. Neosobně: Blýská, Har. Což
tam blýská! Ros. — čím. B. zlatou zbrojí,
Br., nahým mečem, V., zadkem = otrhaným
býti. Ros. Má milá košiličkou blejská. Er.
P. 118. Očima blýskaje návěští dával. Kom.
Lab. 82. — na koho. Až šavle budou na
vás blejskat. Er. P. 443. — se od čeho.
Selky se od zlata blejskají. Er. P. 93. —
se kde, v čem. Blýská v jeho hlavě (má ji
prázdnou). L. Blýská se v odění. Troj. Peníze
ve vodě se blýskají. Us. — se z čeho,
odkud. Jiskry s očí še blýskaly. Br.- se kde.
Často u něho se blýská (dochází k němu).
Rk. B. se před kým = ukazovati se. D.

— se. = třpytěti se, glänzen, schimmern;
blitzen, wetterleuchten. Meče, oči se blýskaly.
Troj. Blýská se. Když se blýská, hrom bije.
Kom. Kámen se blýská. Us. — se na co. Ráz
na ráz blýskalo se. Ml. Blýská se na čas. Us. —
se skrze co, kudy: oči skrze škrabošku
se blýskaly. Nt, — Vz Blyštěti.

Blyskavka, y, f. (kord). Degen. Dobyli
blyskavky. Č., L. — B. = ořech snětivý,
zkažený. — B., ryba, die Pfrille. Na Slov.

— B. = blesk. B. hrách chytila, zarazila
(má málo lusek). Us.

Blýskavý, V., blyskavý, V., bliskavý,
Solf., blisknavý, Ros., glänzend, schimmernd.
B. značí nejvyšší stupeň lesku; b. diamant,
vápenec, prohledem Vys. B. kopí, peří, oči,