okurky, melouny, dyne). Bobule s blánovitou
slupkou jsou: maliny. Vz „Plod". Čl. Bobule:
alkermesové, chřestové, ulmské, jadinové,
kozílistové, kružinové, lýkovcové, řešetlá-
kové, rulíkové, vranoočí. Kh.

Bobulovitý, knollenartig; beerenartig.
Rostl.

Bobulový. Beeren-. Rk.

Bocán, u, m., puchr; nadutá ovce. Na Mor.

Bocch-us, a, m., král mauritanský, tchán
Jugurthův.

Bočan, a, m. = čáp černý, Storch; na
Slov. bokán. Vz Bohdal. Ros., Rad. Zvíř.

— Bočáně, ěte, n., mladý bočan. — Bočánový.
B. hnízdo. Storch-.

Bočatý, bokovitý, grossseitig.

Boček, čka, m., lat. caeso, ze života matky
vyřezaný. Lk., Tli. — 2. Nemanželský. —
Boček, čku, m. Bočkem na někoho hleděti
(po stRaně), seitwärts blicken. Rk., Lom.
Vz Bok.

Bočina, y, f. = úboč. Na Mor.

Bočiště, ě, n., hůl k odstraňování hlíny
z radlice atd. Us. Pflugreutestiel.

Bočiti, ím, 3. pl. -čí, boč, če (ic), il, ení;
bočívati (vyhýbati se). Sich seitwärts wenden.
Hrnec se bočí (v peci s jedné strany více
se nahýbá). Us. — před kým. Před sirotkem
Bídným Bočí. Tabl. Poës. — od čeho, od
koho. Panna od mládeže bočí (straní se).
L. Krok. — komu, čemu. Zálohám budeš Bo-
čiti. Pís. br. — z čeho : z dráhy. L. — s kým,
Troj., s vojskem (in die Flanke gehen). Rk.

— proti čemu. Což proti tomu Bočí (čelí),
Solf. Bočiti se proti komu, scheel ansehen.
Pk. — se ke komu = blížiti se, lísati se.
sich anschmiegen, schmeicheln. Ros. — se
na koho = zlobiti se. Jg. — se s čeho:
s koně = bokem slézti, nahýbati se. Jg.,
St. skl., Výb.

Bočitý, na bok ohnutý, auswärts gebogen.

Bočivý = bočitý. B. chůzi míti.

Bočka, na Slov. = bečka,

Boční n. bočný. V., Seiten-. B. strana,
Us., úhel, kůže (na kočáře, Spritzleder) D.,
vřed, hlíza, Plk., kosť, kláni, rána, syn (ne-
manželský), světnice (postranní, Baiz), žebra,
úd. Jg., Rk.

Bočník, u, m., boční strana, Seitentheil. Jg.

Bod, u, m., Punkt. B. v prostoru, v křivce,
uvnitř křivky, vně křivky, vně kruhu, za-
čátkový souřadnic, dojmutí, silou puzený,
rovnodenní, závěsný, dohlední (dohlediště,
hledisko, hlediště), západní (západ), setkání-
se (Begegnungs-), libovolný, dotýčný, zobra-
zující n. popisující n. popisovací (beschrei-
bend), vrcholení (Culminations-), vtačecí, otá-
čení (Drehungs-), průsečný, úhlový, dopadu
n. dopadový (Einfalls-), mrazový, krajní,
koncový n. konečný, ztuhnutí (Erstarrungs-),
výstřední (excentrisch), pevný, jarní, základní
(Fundamental-), oční, mezní (Grenz-), půlicí,
rozpolovací, rozpolný (Halbirungs-), hlavní,
podzimní, nejetnosti n. netečnosti (Indifferenz-),
křížový (Kreuzungs-), východní (východu),
jihu n. jižní, střední, severní n. půlnoční,
nullový, dohledný (dohledový, point de vue,
Richtpunkt). Nz. B. vrcholový, táni, kyvu
n. kývání (Schwingungs-), varu (varový);
obratné body slunce n. body slunovratné.

letní, zápalu (teplo zápalové). Nz. B. odrazu.
Sedl. Přímka dotýká se křivky v jednom
bodu. Bod se pohybuje. Bodem (skrze b.)
čáru vésti. Bod dopadá v b. Třemi body po-
ložiti rovnou plochu (roveň). Nz. Spojiti bod
s bodem. Sedl. — 2. Bod = bodení, der
Stich. B. jehelní. Us. Body v šermířství. B.
v rozstupu těsném, protibod, spodní, soubod,
odbod, jednoduchý, dvojný, přešvihem, před-
bod. Tš. Body hladů ve svědomí cítí. Mus.

Bodací zbraň. Bur. Stosswaffe.

Bodaj, vz Bodej.

Bodák, u, m., nástroj k Bodáni, Stecher,
Stechmesser, das Bajonet. Jg. Bodákem ně-
koho píchnouti; b. do někoho vraziti; bo-
dáku proti někomu užiti. — Bodákem šer-
movati, útok učiniti. S. N. Trubice bodáku
(Dille). Rf. — B. na dírky knoflikové. Cn.

Bodati, vz Bůsti.

Bodavý, stechend, spitzig. B. větev.
Kamar.

Boday, vz Bohdej.

Bodčiště, ě, n., vz Bočiště.

Bodec, dce, m. B., ostrý konec, Stachel.
B. u trní (L.), u ostruhy, u hole (Sych.), vo-
lový (osten na voly). Bodcem vola poháněti.
D. Bodcem pobízeti. Kom. B. več vtisknouti.
Jel. — B., braň k hodení, Stecheisen.
Stillet. D. Bodcem zabiti. V. — B. = ná-
stroj bodavý, nástroj pro dobytčí lékaře
(Troicart, Trocar). B. s rourkou z nového
stříbra, obyčejný Mathieu-ův, se zámyčkou,
k nabodnutí měchýře, s rourkou vnitřní a
drátem vodicím Fleurantův, s necičkami Schu-
hův a Škodův, Reybardův, rovný k drenáži
Chassaignakův, křivý Mathieu-ův s čtyřmi
šídelci a cívkami rozličné tloušťky, prostý
k operaci boubele vaječníkového Chassai-
gnakův, prostý zjinačený Nelatonem; b. na
koně, k probodnutí průdušnice, na hovězí
dobytek při nadmutí, na ovoce; výskumný
(Ľxplorativtroicart), výskumný Winterichův
(k pracím mikroskopickým). Cn. Vz ,Nástroj
ranlékařský, pro dobytčí lékaře, nabodovací.
— B., v horn. Sticheisen, Stecheisen; Göp-
pelknecht, Schleppspiess; u uhlíře: Raum-
eisen, Köhlerspiess. Vys. — B., pobídka.
B. svědomí, Gewissensbisse. Rk.

Bodejž, vz Bohdej.

Boden, něm. B. gewinnen, nabyti půdy,
šířiti se, zakotviti se. Mk. Nabyti čeho, zí-
skati co.

Bodený: čím: nožem, gestochen.— Ránu
mečem bodenou někomu dáti. Háj. Bodenou
ranou bíti, zabiti. V.

Bodka, y, f., jamka, GrüBchen; Wus.;
2. = bočiště; — 3. tečka.

Bodkovati, co = punktovati, punktiren.
Rk.

Bodláč, e, m., Jel. Vz Bodlák.

Bodláčí, n. = mnoho bodláků, Die Disteln.
Nerostou z B. fíky. V. Přesaď b. do ráje,
předce na něm růže nevykvete. Š. a Ž. Jest-li
z jara mnoho B., Bude pěkný podzimek. Er.
P. 53. -- Polní b. = oset, ostí, Haberdistel.
Vaň.

Bodlák, u, m., bodláček, na Mor. pcháč,

die Distel. Jg. — B. nachýlený, mnohotrný,

kadeřavý, lopuchovitý; svinský (hladký mlíč),

vlaský n. zahradní (artišok), planý, lesní,