požehnaný (vlaský přímětník). Jg., Κh. —
Β. = u rostlin, trn, hloch, Stachel. B-ků plný
prut. Byl. — B., der Stechdorn. Byl. — B.,
bodlina, Stachel. V.

Bodlákový. B. koření, květ. Reš. Distel-.

Bodlatosť, bodlavosť, bodlivost, i, f. D.

Bodlatý, vz Bodlavý.

Bodlavec, vce, m., co bode. — 2. Dorn-
hundfisch. — 3. Hundsbeere. Rk.

Bodlavosť, i, f., Die Stachlichkeit. Jg.

Bodlavý, bodlivý, bodlatý = ostnovatý,
pichlavý, stachlicht. Β. kůra, skořepina, Vus,
hloch, mořská svině, Kom., ježek, Rad. zv.,
trní, trn, Br., růže. — B., štípavý. B. řeč.
Ros. — B., v botanice. B. palma, D., jablko
(panenské), okurka, kravák. L. — B. rejnok
(ryba); b., trnový pes (bodlavec, ryba), hle-
mýžd, Stachelschnecke. V.

Bodličí, n. = bodláčí. Tkad.

Bodlina, y, f., bodec, Stachel.

Bodlinatosť, i, f., Stachlichkeit. Jg.

Bodlinatý, Rostl., stachlicht.

Bodlochvostka, y, f., tráva. Jg.

Bodlok, a, m., ryba, acanthurus. Jg.

Bodlonožka, y, f., myodocha, hmyz. Krok.

Bodloplevka, z, f., Stachelgras. Presl.

Bodmo, sečmo ránu udělati. Kom. B. (mit
einem Stich) koho zabiti. Jg. Hoďmo, bodmo
vše bije (ať uhodíš, nebo bodneš, v obou
případech biješ. Vz stran přisloví: Stejnost').
Jg., Č.

Bodna, y, f., bedna. Na Slov., Plk.

Bodnouti, dnu, dni, dna (ouc), dnul n.
dl, bod (ši), en, ení, dnutí. Ostatně vz Bůsti.

Bodnutí, n. B. nožem, Messerstich. D.

Bodný. Bodná zbraň. Rk. Vz Bodací.
Stech-.

Bodoun, u, m., Rappier. Rk.

Bodromyslný, munter.

Bodrosť, i, f. = čilosť, smělosť, Munterkeit.
Rozstúpi se b. v myslech. Rkk. Má b. uprchla.
Kamar. — B., dobrota, Güte.

Bodrý (bodr, a, o), čilý, ochotný, munter.

B. mysl. Rk. B. jinoch. Bodrý n. budrý (lat.
alacer, promptus); koř. bud (v buděti, bdíti).
Schl. — B., dobrý, rádný, Nt., gut. — Pozn.
Špatně užíváno za něm. bieder. Naši bodří
venkované (m. hodní, šlechetní, poctiví). Brt.

Bodu, vz Bůsti.
Boeoti-a, e, f., byla krajina v středním
Řecku. — Boeoťan, a, m. — Boeotský.

Boeth-us, a, m., stoický filosof.

Bogi (nyní Bůh), od sanskr. bhaga odvo-
zené znamená ctihodného a velebného. Gb.
— Vz Bůh.

Boh, a, m Řeka v Podolii, Bog.

Bohabojící = bohabojný, gottesfürchtig. V.

Bohabojnosť, i, f., Gottesfurcht. V.

Bohabojný, Boha se bojící, pobožný.
V., Br.

Bohactví, m. bohatství, m. ts píšou mnozí
u přípon: -stvo, -ství jen c. Vz Bohatství, Ts.

Boháč, e, m. Der Reiche. Jest veliký b.
Us. B. a svině po smrti zvěřina. L. Také b.
jen dvě dirky v nose má jako chudobný.

Č. Peněžití boháči. Kom. B. dal pro pověst',
chudák pro česť; B. želí korábu a žebrák
mošny; Těžko b-če a chlubiče rozeznati;
Kdyby nebylo bráče, nebylo by boháče; B.
zřídka spravedliv. Pk. Čím více b. má, tím

více žádá. Vz Lakomý. Lb. Stran pořekadel
vz: Hrdlo, Hřib. — Bohačka, y, f. Eine
Reiche.

Bohaprázdnosť, i, f., bezbožnosť, nešle-
chetnost'. V. Gottlosigkeit, Ruchlosigkeit.

Bohaprázdný, bezbožný, V., gottlos,
ruchlos.

Bohatě, reich, komp. bohatěji. Něco b.
Činiti. Kom. Má toho bohatě. Krab. B. se
oženiti, vdáti. B. něco někomu odplatiti, Br.,
navrátiti.

Bohatec, tce, m. Št. B. bývá rád skupec.
Pk. Vz Boháč.

Bohatěji = bohatší. Št. — Kat. 505., 796.

Bohatěti, tím, těji, ěl, ční; bohatnouti,
nul a tl, utí, reich werden. — abs. Bohatnouti,
když se bez cizího ochuzení děje, není žádný
hřích. Vz Bohatství. Lb., Č. - čím (nad
co): Země zlatem nad míru bohatla, Háj.
79.; b. zemí. V. — z čeho: z cizího statku.
Br. — čím na co: Tím na peníze a stříbro
bohatli, ale chlebové hynuli. Háj. — jak:
od tisíce ke stu. Hš. Vz Marnotratný. Lb.
B. není největší umění, ale s bázní boží b.,
to jest něco. Č. B. nemá žádný s cizí škodou
aneb s jiného křivdou. Rb.

Bohatiti, hati, hať, il, cen, cení; bohatí-
váti = bohatým činiti. — koho z čeho:
Syny z obecných důchodův bohatil. V. —
se, koho, čím: Rk. (reich machen).

Bohatkyně, ě, f., bohačka. Zlob.

Bohatnouti, vz Bohatěti.

Bohatosť, i, ť. Ros., Ctib., der Reich-
thum.

Bohatství, bohatstvo, a, n. Reichthum.
bohactví, vz Bohactví. Po b. se hnáti, Dych-
titi; b. míti, sháněti, shromažďovati, hrnouti,
jeho hledati, vyhledávati, nabývati, dobývati.
V. K b. přijíti. D. Bohatstvím velikým vlád-
nouti, oplývati, Jg., někoho obdařiti. K b.
někomu dopomoci. V. B. zlata a stříbra, L.,
jazyka. Aqu. B. plodí závisť, chudoba nená-
visť. Č. Lepší jest Dobré jméno než bohat-
ství. Km. B. nyní panuje, čest mu ustupuje;
B., rod a hodnosti jsou pěkné pokryvky zlosti.
Pk. Vz Potraceni. Stran přísloví vz ještě:
Blahobyt, Bohatěti, Bohatý, Bota, Dukátek,
Hostiti, Jméno, Klíč, Kráva, Kůň, Lán, Orel,
Sádlo, Peníze, Píšťala, Puška, Rakos, Sytý,
Zboží.

Bohatý (bohat, a, o), komp. bohatší n.
bohatější. Kat. 382., V. B. = 1. zámožný, pe-
níze n. jiné věci mající, hojnost všeho ma-
jící, reich. B. nevěsta, Us., město, krajina, Nt.,
ženich, sedlák. Us. Bohatým býti. Us. Ně-
koho bohatým učiniti, udělati. V. Bohatá,
rohatá (o bohaté, ale zlé ženě). Jg., Lb.
Bohatému netřeba rozumu. L. Kdo jest trošty
živ, bude-li bohat, bude div. D. Chudý s bo-
hatým nehoduj, moudrý s bláznem nežertuj.
Rým. S silným nechoď v zápas a s bohatým
před soud; B. nemá Dost, dokud mnoho chu-
dých neodere (nesežere); Kdo b. ten i rohat;
Bohatého škody, chudého hody; Bohatí ne
vždycky vědí, kdo po nich dědí; Bohatý
v kuní čubě se protlačí, ale chudý v cvilin-
kové kytlici uvázne; Jest bohatý jako str-
haná mošna. (Vz Chudoba). Č. Bohatým
dary dává (Vz Zbytečný); Hlupec bohatý
jako býk rohatý; Kdo rád orá, bude brzo