m. na kozlík. — B. hradby přímý, šiký,
zatažený, snížený. Bur.

Bok s genitivem označuje předmět, po jehož
straně, vedlé něhož něco jest. Bok lesa je
studánka. Bok Opavy leží Hradec. Us. ve
Slezsku a na Mor. Brt., Mkl. S. 513. —

Boka, y, f., huba, kultuk, Bucht (menší
záliv s širokým vchodem). Š. a Ž. Vz Huba.

Bokál, bukal, u, m., sklenice zespod ši-
roká s úzkým hrdlem. Pokal. V..

Bokán, a, m. = bočán. Kom.

Bokatěti, ěl, ění. Starke Seiten Bekom-
men. — Bokatosť, i, f. — Bokatý, stark-
seitig, untersetzt.

Bokovitý člověk, untersetzt.

Bokovna, y, f., provazy u řebřin bok
činící; takový provaz slove bokovník, u, m.
Seite am LeiteRwagen.

Bokovní, Seiten-.

Bokovník, bokovák, u, m., provaz na
řebřinovém voze. Seitenstrick am Leiter-
wagen. Vz. Bokovna,

1. Bol, u, m.; bol, i, f. Bolem (= Bolestí)
se svíjeti. Někomu B. způsobiti, učiniti; ně-
koho Bolem naplniti. Vz Bolesť. Schmerz.

2. Bol, u, m. (Bolus). B. armenský, Ba-
vorský n. norimberský, bílý, červený (v ku-
ličkách). Kh.

Bolák, u, m. Geschwür. Mám mnoho bo-
lákův. Dostal jsem boláky. Boláky v ústech
boranem (blednou) hojiti. Na Mor. bolačka,

Bolaví, n.= bolák. Má b. na noze. Us.

Bolavina, y, f., Wunde.

Bolavosť, i, f. = bolesť. Us. Schmerz.

Bolavý, schmerzhaft. B. vřed, úD, hlava,
noha, oči, rána, prs. Jg. Přilož to na bolavé
místo. Byl. Ten není bolavý (o tom se říká,
kDo je zámožný). Us. na Mor. Brt.

Bolehlav, u, m. Schierling. B. plamatý
n. kropenatý n. větši (všivec, sviňská veš),
pravý čili veliký, Kh., Jg., malý (kozí pysk,
psí petržel).

Bolek, lka, Bolko, Bulko, a, m. — Bo-
leslav. Gl.

Bolen, a, m., ryba, Silberlachs. D.

Bolení, n. B. hlavy, srdce, u srDce, v bo-
cích, v břiše, břicha, zubův, očí, plicní, v nose,
tváři, v uších atd. Jg. B. hlavy míti. Us.
Ten lék b. hlavy oblevuje, odvracuje, krotí.
Byl. — Vz Bolesť, Boleti.

Bolenina, y, f., něco bolavého. B. děravá,
fistule, Fistel. V.

Boleočko, a, n., tolita žlutá, Sumpfblume.

Boleokosť, i, f., boleni očí. Rostl. Augen-
krankheit.

Boleoký, bolooký, bösäugig, wehäugig.
Háj. —

Boleslav, a, m., jméno mužské. Jakožto
jméno města bylo až do 17. stol.rodu muž.:
Mladý Boleslav. Kniha vydaná v Mladém
Boleslavi. 1519. Od té doby jest rodu žen.
Vz Chrudim, Retnice. Jir. Genitiv: Bole-
slavi: do Boleslavi (dle: Kosť), někdy také:
Boleslave. Boleslava, Čáslava, Soběslava atd.
mluví někteří skloňujíce tato vlastní jména
měst dle ,Ryba,' což chyhné jest. Nebo
tato místní jména jsou, jak již Č. ve Čtení
o srovnav, mluvnici (na str. 167.—169.) učí,
vlastně přídavná jména přisvojovací, utvo-
řená od příslušných jmen osob; jako na př.

z jména pán povstalo páň (pánja, pánje),
z jména čłověk: čłověč (čłověča, čłověče)
tak i z jmen osobních Boleslav, Čáslav, So-
běslav : Bolesłav (Bolesłavja, Bolesłavje) atd.
Doplňovalo se k nim jméno muž. rodu na
př.: hrad, dvůr, tedy: Bolesłav' (hrad), gt.
Bolesłavja (hrada), přehlasováním: Bolesłavje,
v písmě: Bolesłavě, dat. Bolesłavju, přehlas.
Bolesłavi atd. To jest nejstarší skloňování.
Časem však přišla jména tato, změnivše rod,
pod vzor ,Kosť a tento dávno Dokonaný
skutek nutno již uznati, ač ještě v 16. stol.
některá z nich muž. byla rodu, tím jakož
i genitivem v -ě ukončeným na starý původ
upominajíce. Formy však Boleslava, Čáslava
atd. (dle ,Ryba') nikterak nelze vysvětliti.
Naopak zase táhnou mnozí jméno Jihlava,
-y, pod vzor ,Kosť (na př. do Jihlavi, v Ji-
hlavi) proti všem dobrým pramenům staré
a střední Doby. Mš. Do B—vi dlužen za
kozy. Č. — B. Stará, B. Mladá (Boleslavia
junior, Neo-Boleslavia). Jg. Bunzlau. B.
Slezská n. Boleslavec. S. N. Boleslavan,

a, m. — Boleslavský. — Boleslavsko, a, n.
Bolesť, i, f. B., dolor, Wehe, Schmerz;

rána, bolné místo, něco bolavého, Wunde;

b. srdce, Herzleid, Wehmuth. Jg. — B. zubův,
srDce, hlavy, v bocích, v uších, od kamene,
plicní, morní, porodu n. k porodu, na oku,
na noze, v noze, uší, nervův, žaludku atd.
míti. Jg., V., S. N. Bolesť: šimráni, svěděni,
páleni, píchání (klání), leptání, žeháni, brnění,
zdřevěnění; tíživá, bodavá, trhavá, tažlivá,
tepoucí, řezavá, stahující, svíravá, škrtící,
škubavá, hlodavá, hryzavá, kousavá, štípavá,
vrtavá, tupá, stálá, těkavá; nervová, dnavá,
hostečná; cit zemdlenosti, úzkosti, mrazení,
zimomřivosti, zimotřasu, umdlenosti, nepo-
koje, stlučenosti údův atd. S.N. B. ku porodu,
porodní, Lk., v ledví, v bedrách, poslední
(něm. Nachwehen). Lk. B. krutá, veliká, pře-
veliká. Us. B. krotiti. Us. Bolesti k Bohu
volati, umírati, (Us.), se mučiti. V.B. v sobě
ukrotiti, udusiti, b. zapuditi. Jg., D. B. ule-
vuje, odtrnuje. D. B. někomu působiti, b.
trpěti, cítiti, krotiti, míti. V., D., Us. B. ve-
likou, náramnou, nesnesitelnou (v noze atd.)
míti. V. Bolesti ho popadají (V.), zachva-
cuji. Br. Bolestí koho trápiti. Byl. B. míti

z bídy jiného. V. Na b. masť přiložiti. Ml.
Od bolesti odpočinouti. Solf. Polehčeni, ob-
levení bolesti. V. Lék b. ukládající (mírnící).
D. Kde milosť, tu oči, kde bolesť, tu ruka,
V. Má bolesť, tvůj smích. Vz Neštěstí. D.,
Lb., Č. Bolesť moci přidává. Alx. 1123. I b.
má svou radosť., Č. Kde b., tu práce. D., Č.
B. mlčeti nedá. Č. B. lékaře hledá. Pk. Jaká
b., taková masť (pomoc dle potřeby); kde
péče, tu starosť, kde b., tu práce (nemocný
chce obsluhován býti). Vz Nemoc. Lb.

Bolestiti, il, ění; bolestívati = míti bolesť,
lítost', Schmerz haben, trauern. — nad čím:
nad smrtí rodičův. Kom., T. — pro co:
Kom. — koho = někomu bolesť působiti.
Zák. sv. Ben. — z čeho: ze zlého. Boč. —
čeho: L. — oč: o cizí křivdu. Boč.

Bolestivosť, i, f., Schmerz, Schmerzhaf-
tigkeit,

Bolestivý (bolestiv, a, o), bolestný, bolný,
bolesť činící, schmerzend. B. úd, nežit, noha.