Jg. — 2. Bolesť trpící, schmerzempfindend.
Nebuďte bolestivi. L.

Bolestně něco cítiti, Us., snášeti, Ros.,
schmerzlich. — Bolestné, ého, m. Schmer-
zengeld.

Bolestněti, ěl, ění; bolestnivati. — nad
čím nad smrtí někoho. Ros. Vz Bolestiti.

Bolestnosť, i, í. Ros. Schmerzhaftigkeit.

Bolestný. B., co bolesť působí, schmerz-
haft, schmerzlich. B. rána, nevděk. Us. Bo-
lestné jest se naň podívati. Sych. Bolestné
jí dům opustiti. Har. — 2. = Bolesť cítící,
schmerzempfindend, leidend. B. matka. D.
S bolestným srdcem znamenati. Kram. — Jg.

Boleti, lím, 3. pi. bolí (n. bolejí), Bole
(n. boleje), el, ení; bolívati, bolívávati =
bolesť trpěti, snášeti, bolesti se trápiti,
Schmerz haben; bolesť činiti, schmerzen. —
koho: Bolejí ho zuby. Us. Bolí mne ruka.
D. Už ho zuby (hlava) nebolí = umřel. Us.
Hlava mne bolí. Ani mne nebolí ani svrbí.
Bolí ho oči (o závistivých). Koho oči bolí,
nechoď do mlýna. Jest Blázen, až ho hlava
Bolí. D. Co koho bolí, o tom mluvit' volí.
Mozek ho bolí = blázní. Kde koho co bolí,
tam ruku klade. L. Ví, kde ho bolí. Vz Ne-
šťastný. Lb. — na co: Počal na nohy b.
(bolesť trpěti). L.— čím: Srdcem boli (bolím).
Kat. 2477. - komu: Bolí mi hlava, chybně
místo: mne, mě. Jv., Šr. Hlava mu (Děvčeti)
bolí (v Klatovsku). Er. P. 104. — pro co:
Hlava bolí pro zahoření od smradu. Lk. Kdyby
mě hlavička pro mého holečka nebolela. Er. P.
123. — jak dlouho: Aby tě nebolela ruka do
roka a hlava do smrti. Er. P. 73. — od čeho:
Nezabolí jazyk od dobrého slova. Č. Ne tak
bolí od laskavé ruky. Č. Od mnoho mluvení
hlava bolivá. Č. Hlava bolí od čekání. Er.
P. 179. Od žertu hlava nebolí. Pk. Že už ji
od toho Bolí ruce. Er. P. 322. — nad čím:
Srdce ho nad tím bolelo. Us. — po kom:
Srdce po něm bolí. St. skl. — že. Bolí mne,
že jste nepřišli. — v čem, kde: Bolí mě
srdéčko v mém těle. Er. P. 446. Bolí mne
okolo srdce. Lk.

Bolevý = bolavý. Jád. Zastr.

Boli = bolím, bolesť trpím. Kat. 2477.

Bolleta, y, f., v obec. mluvě paleta, list
na osvědčení. Rk. Bollet, Zettel, Schein.

Bolno mi, že . . . (bolí mne). L. Es thut
mir Leid.

Bolnohý. Us. Wer wunde Füsse hat.

Bolnosladký cit. Nt. Bittersüss.

Bolný, bolesť trpicí, schnierzleidend: b.
srdce; 2. = bolavý, schmeRzhaft, böse: b.
zuby, prsy, nohy, místo, hlava, oči. Ros., L.;
3. bolesť působící, schmerzerregend. V nožici
bolný trn. Rkk. 62. B. neduh. Jg.

Bologna (Boloňa), ě, f., mě. v Italii. —
Bolognan, a, m. — Bolognský.

Bolohlavý, D., der wunden Kopf hat.

Bolonohý, D., der wunde Füsse hat.

Boloňská láhvička. Vz Bologna. —

Bolooký, boleoký.

Bolševník, u, m. Heilkraut. Rostl.

Boltec, ltce, m., střepinka ušní, Ohren-
muschel. Jg. Zevnitřní ucho skládá se z boltce
a trubky. Vz Ucho. Boltec. lysý, chlupatý,
srstí porostlý. Jhl.

Bolvaz, u, m., rána, Geschwür. Má

nohy samé Bolvazy. Us. (= bolavé). Vy-
říznutý b. mastí namaž. — V Krkonoších
= zavázaná rána. Kb.

Bolzano, a, n. Botzen, mě. v Tyrolsku.
S. N.

Bomba, y, f., boma, puma, pukavka (ve-
liká, dutá, železná, prachem nabitá a luntem
opatřená koule), Bombe, Feuerkugel. Bomby
na něco, k něčemu, do něčeho házeti. B. se
roztrhla, praskla; b. zapálila.

Bombardovati (z děl do města atd. stří-
leti) — co: město, bombardiren. Us.

Bombast, u, m., řeč nadutá. — Bom-
bastický = nadutý v řeči. Rk. B. sloh.

Bombati, bombilati = houpati. — se D.

Bombilati = houpati, schaukeln. Vz toto.
— čím. Us.

Bombolec, lce, m. = rapouch. Na Slov.
Eiszapfen. — B., Brustwarze.

Bomilkar, a, m., karthaginský vůdce.

Bon (z fr. bonne), chůva. Rk. — To je
bon (z lat. bonus) = dobré. Us.

Bonbon, u, m., z fr. z dětského opako-
váni slova bon = dobrý, S. N.; cukroví.—
Bonbony bylinné, prsní n. pro prsa. Kh.

Bonheur, fr. (bonér), štěstí. A la bon-
heur = to je dobrá. Us.

Bonifaci-us, a, m., Bonec, Bonek, Boneš.
Můžeš dobře býti s panem Servaciem, než
na sv. Bonifacia nezapomínej (buď schrán-
livý, avšak dobročinný.) Rvač.

Bonifikace, e, f., lat., náhrada. Rk. Bo-
nifikation, Vergütung.

Boniti, il, ěn, ění, bonívati = lekati,
schrecken. — co (komu): Někomu hrůzu
b. Kdo by tu hrůzu bonil ? (působil) Dal. —
se čím: hrůzou = báti se. Dal. — co: Vždy
něco boníš = tropíš. Us.

Bonmot = vtipné řečení (vtiposlov), fr.Nz.

Bonna, y, f., mě. Bonn na Rýnu. Bonnský.

Bonomie, fr. bonhomie, dobrota. Rk.

Bononi-a, e, f., mě. Bologna v Italii. —
Bononský; Bonoňan, a, m. Vz Bologna.

Bon ton, u, m., fr., dobrý mrav n. způ-
sob. Rk. Feine Lebensart, Weltton.

Bonvivant, fr. (bônvivan), rozkošník, svě-
ták. Rk. Lebemann, lustiger Bruder.

Bon žúr, z fr. bon jour, dobrý den. Rk.

Boot-es, a, m., souhvězdí na nebi, po-
háněč příček, arctofylax, Bärenhüter. Vj.

Bopněti, vz Bobněti.

Bopomozi (Bůh pomoz; pomozi imperat.,
v němž se i udrželo. D.). B. pane sousede,
maje rozvoditi, ještě pomáháš bíti. Svěd.
1569. Vz Bohpomozi.

Bor, u, v pl.: bory, m., také bora, n.;
borek, rku, boreček, čku, m., 1. borovice.
Kiefer. Ros. 2. Borový les. Kieferwald. Bor
temně zelený. Kom., Ros. 3. Černý les, die
Heide, D.; les hustý, temný. L. — 4. = sbor,
tlupa. Vida, že onen bor kvielí. Alx. — 5. Bor,
a (D., ale lépe gt. Boru, vz A), m., mě-
stečko v Čechách, Haide.

Bora, y, f. (burja, bouře), z řec. βοείας,
βορράς, Bora, Nordwind, severní prudký vítr.

Boráček, čka, m. = ubohý. Na východ.
Mor. Ein armer Schlucker.

Borák, burák, u, m., Herzblume. Byl.