Předchozí (83)  Strana:84  Další (85) |
|
|||
84
|
|||
|
|||
Bosk, u, m. = polibení. Na Slov. Kuss.
Boskati, boskovati, boskávati = líbati,
celovati. Na. Slov. — koho. — O původu vz Mz. 126. Stran vazby vz Líbati. Boské, z fr. bosquet, křovina v parku,
v zahradě. S. N. Lustwäldchen. Boský = Bosý. B. nohy. Na Mor.
Bosna, y, f.. Bosnia, Bosina, Bosině, Bos-
nien. Bosňák n. Bosňan, a, m. V. — Bosňanka, Bosňačka, y, f. — Bosňácký, Bern., Bosen- ský. V. Bosonohý, bosý, barfüssig.
Bospor-us, a, m. B. thracký, kinimerský.
— Bospořan; bosporský. Bósti = bůsti, strč.
Bosulenký = bosý. Na Mor.
Bosý (bos, a, o), barfuss, barfíissig. B.
kluk, děvče atd. Bosýma nohama šel. V. Chodil nahý a bosý. Br. Není docela bos, má ještě podvazky. Č.,Pk.Ševcova žena a ko- vářova kobyla chodí obyčejně bosy. Sk. Kdo bos, nešlap po trní (vz Bázlivý, Kulhavý). S. a Ž. Bos chodívá, komu celá ves boty kupuje Č. — 2. = neokovaný, unbeschlagen. B. kůň, lopata, kolo, cep. Us., Jg., Šm., Vys., Šp. — 3. = dítě. Nemluvte o tom, jsou tu bosí (děti, nedospělí; nemluvte tedy nic ne- slušného). Nejsme všichni obuti, jsou tu také bosí. Č. Musím mlčeti, je tu bosý. Táhni stranou, nemusíš všecko věděti; ještěs bosý, ještěs se neobul. Kdo pro tě poslal? Bosého tu nepotřebujeme. Hleďte bosého, jak uši na- strkuje! Us. Bošec, šce, bošek, šku, m., polt slanin,
Reš.; 2. uzené prase, D.; 3. husa k pečení připravená (bez mladé). Us. v Prach. Č., Rk. Bota, y, f. Dřive a na Mor. posud bot,
u, m. Na Plaště u Plzně říká se vedlé: ,v botách' podnes také ,v botech'. Prusík Fr. Botka, botička. Der Stiefel. Bota z ír. botte a to z keltického bot zz noha. S. N. Polsky: bot, u; rusky: botaly. Vz. Mz. 117 V botech, v Čech. z pravidla: v botách. Části boty : spodek, svršek (holinka). U spodku: podšev: a) bříško, b) ohbice, c) podpatek. Nad pode- švem šváby (lístky ze slabé kůže) a nad tě- mito tenká kůže: stelka (branzol), na níž leží noha. Svršek: přednice, zadnice. Tyto jsou spojeny ševníkem. Spodní časť před- nice: nárt; pod nártem kolem podešvu: ob- rážka. Š. a Ž. (Walter). Bory: přezouvací (Wechselstiefel, přezuvné), nepřezouvací (ne- přezuvné, na jednu nohu, einbällige Stiefel), ohrnovací, šněrovací, pérové (perka), německé (einnäthig), uherské (čižmy, bakanče, topánky, botánky, jančárky, skorně), lovecké (mysli- vecké, honecké), jezdecké (rejtharské; če- boty, Kurierst.), polouboty, husarské, s ká- pěmi (Kappen-, Stülpstiefel), dětské, s kolírem (Kniestiefel), vojenské, s okrajkem, s korko- vými podešvy, vysoké, silné, rohaté, špičaté, zimní, letní, prošívané, nepromokavé, na oko- lek, na rám, plsťové (plsťovice), juchtové n. juchtovice, telecí, z kozinky, korduánové (kordobanové), manžestrové, safianové, ak- samítové , lakované (lakýrky). Vz Botka. Šp., Š. a Ž. (Walter). Boty obouti, zouti, nositi, na desky naraziti n. nabiti, komu šíti, podšiti, přezouvati, podraziti, cíditi, leštiti (kartáčem a leštidlem), příštipky (čím) vy- |
praviti, roztrhati, rozedrati. D., Šp.,Š. a Ž., Us.
— Býti, choditi v botách. Us. V boty
obutý. Us. Boty spálil, v botách umřel = utekl. L. Ve své boty koho obouvati = zí- skati ho. L. V cizí boty se obouvati (= vtí- rati se do jeho domácnosti; cizími vlast- nostmi se chlubiti; cizí povinnosť na se bráti). Ros. Botku někomu podšiti (podsko- čiti, kousek mu udělati). Č. Pán nosívá u bot ostruhy a chuděra palce. Č. Pán nosí boty s ostruhami, chudák s palci. LB. V svoje ho chce boty obouti (na svou stranu přivésti). Č. Tulí se jako staré boty pod schody (upýpá se). Č. Praskl do bot a ují- žděl (Vz Útěk)." Č. Už ho obul ve své.,boty (= už ho přemluvil. Vz Přemlouvání.) Č. To je stará b. (známá věc; to se samo sebou rozumí). Us. Dávno jsem to v botách schodil — na střevících roznosil ( = stará to povídka).
Vz Pověsť. Č. Propálil boty na chladné peci. Hrš. Propálil boty, chodil bos. Boty komu vy- nésti = vyhoditi ho. U Plzně. Prk. — Boty vě- trní, čepové (u horníkův). Sp. (D. Göpelschuh). — B. = okovec, kování na konci kolu, aby lépe
do země lezl. Pfahlschuh. Kůl železnou, špi- čatou botou opatřený. Puch. - B. u pumpy, trouba, v které se píst' pohybuje, Stiefel-, Kolbenröhre. Vys. — B., náčiní pekařské k ohřívání mléka. Dch. Boták, u, m., deska do boty. Na Slov.
Stiefelholz. Botanika, y, f., z řec. βοτανικός a to
z βοτάνη, bylina, rostlina, Pflanzenkunde, Bo- tanik. — Botanik, a, m. = rostlinoznalec, rostlinník, rostlinář, Botaniker. Rk. — Bo- tanický = rostlinnický, rostlinářský. Rk. — Botanisovati—rostliny sbírati. Botanisiren. Rk. Botánky, pl., f., čižmy, kurze Stiefel.
Botař, e, m., kdo v botách chodí; 2. cídič
bot, Stiefelputzer. Botati = šlapati, dupati. D. Mit Füssen
stampfen. Botič, Boteč (Pulk.), e, m., potok pod
Vyšehradem v Praze. U zdí Hradebních se dělil, hořejší slul: potok vinný n. Botič, dolejší: Cedron. Jg. Botka, y, f. B. valchovaná, vatovaná,
šněrovaeí, krčková (Zwickel-), ševní (Naht-). Vz Bota. Šp. Kleiner Stiefel, Stiefelette. Botky, vz Bota, Stiefelchen, Stiefeletten.
Botnati, botněti, vz Bobněti.
Boubel, boubol, bůbol, e, m., puchýř,
Hautblase, L., Jg.; bublina, Wasserblase; Blasenwurm; Himmelsgewölbe. — Co v tom boubeli ? Er. P. 67. Cf. Boubelaty. Boubelatosť, i, f., tlustosť, Dicke, Rund-
backigkeit. Us. Boubelatý, Stran odvozeni vz Mz. I.,v21.
= Tlustý (dick) jako boubel (bublina). Šm. B. děvče, holka, líčka. Jg. Boubelatá jako hrábě (= hubená. Vz Tělo.). Č. Boubelka, y, f., ein rundes Mädchen. Rk.
Boubelouš, e, m., boubelatý, Dickbackiger.
Boubičky, pl., f., v dětské řeči = stře-
víčky. Us. Boubín, a, m., vrch v již. Čechách. B.
se mhlí (má čepici), bude pršeti. Č. Boucati = hltavě žráti, gierig essen, fres-
sen. Us. — Ten to do sebe boucá. |
||
|
|||
Předchozí (83)  Strana:84  Další (85) |