Bosk, u, m. = polibení. Na Slov. Kuss.

Boskati, boskovati, boskávati = líbati,
celovati. Na. Slov. — koho. — O původu vz
Mz. 126. Stran vazby vz Líbati.

Boské, z fr. bosquet, křovina v parku,
v zahradě. S. N. Lustwäldchen.

Boský = Bosý. B. nohy. Na Mor.

Bosna, y, f.. Bosnia, Bosina, Bosině, Bos-
nien. Bosňák n. Bosňan, a, m. V. — Bosňanka,
Bosňačka, y, f. — Bosňácký, Bern., Bosen-
ský. V.

Bosonohý, bosý, barfüssig.

Bospor-us, a, m. B. thracký, kinimerský.
— Bospořan; bosporský.

Bósti = bůsti, strč.

Bosulenký = bosý. Na Mor.

Bosý (bos, a, o), barfuss, barfíissig. B.
kluk, děvče atd. Bosýma nohama šel. V.
Chodil nahý a bosý. Br. Není docela bos,
má ještě podvazky. Č.,Pk.Ševcova žena a ko-
vářova kobyla chodí obyčejně bosy. Sk. Kdo
bos, nešlap po trní (vz Bázlivý, Kulhavý).
S. a Ž. Bos chodívá, komu celá ves boty
kupuje Č. — 2. = neokovaný, unbeschlagen.
B. kůň, lopata, kolo, cep. Us., Jg., Šm., Vys.,
Šp. — 3. = dítě. Nemluvte o tom, jsou tu
bosí (děti, nedospělí; nemluvte tedy nic ne-
slušného). Nejsme všichni obuti, jsou tu také
bosí. Č. Musím mlčeti, je tu bosý. Táhni
stranou, nemusíš všecko věděti; ještěs bosý,
ještěs se neobul. Kdo pro tě poslal? Bosého
tu nepotřebujeme. Hleďte bosého, jak uši na-
strkuje! Us.

Bošec, šce, bošek, šku, m., polt slanin,
Reš.; 2. uzené prase, D.; 3. husa k pečení
připravená (bez mladé). Us. v Prach. Č., Rk.

Bota, y, f. Dřive a na Mor. posud bot,
u, m. Na Plaště u Plzně říká se vedlé: ,v
botách' podnes také ,v botech'. Prusík Fr.
Botka, botička. Der Stiefel. Bota z ír. botte
a to z keltického bot zz noha. S. N. Polsky:
bot, u; rusky: botaly. Vz. Mz. 117 V botech,
v Čech. z pravidla: v botách. Části boty :
spodek, svršek (holinka). U spodku: podšev:
a) bříško, b) ohbice, c) podpatek. Nad pode-
švem šváby (lístky ze slabé kůže) a nad tě-
mito tenká kůže: stelka (branzol), na níž
leží noha. Svršek: přednice, zadnice. Tyto
jsou spojeny ševníkem. Spodní časť před-
nice: nárt; pod nártem kolem podešvu: ob-
rážka. Š. a Ž. (Walter). Bory: přezouvací
(Wechselstiefel, přezuvné), nepřezouvací (ne-
přezuvné, na jednu nohu, einbällige Stiefel),
ohrnovací, šněrovací, pérové (perka), německé
(einnäthig), uherské (čižmy, bakanče, topánky,
botánky, jančárky, skorně), lovecké (mysli-
vecké, honecké), jezdecké (rejtharské; če-
boty, Kurierst.), polouboty, husarské, s ká-
pěmi (Kappen-, Stülpstiefel), dětské, s kolírem
(Kniestiefel), vojenské, s okrajkem, s korko-
vými podešvy, vysoké, silné, rohaté, špičaté,
zimní, letní, prošívané, nepromokavé, na oko-
lek, na rám, plsťové (plsťovice), juchtové n.
juchtovice, telecí, z kozinky, korduánové
(kordobanové), manžestrové, safianové, ak-
samítové , lakované (lakýrky). Vz Botka.
Šp., Š. a Ž. (Walter). Boty obouti, zouti,
nositi, na desky naraziti n. nabiti, komu šíti,
podšiti, přezouvati, podraziti, cíditi, leštiti
(kartáčem a leštidlem), příštipky (čím) vy-

praviti, roztrhati, rozedrati. D., Šp.,Š. a Ž., Us.

— Býti, choditi v botách. Us. V boty
obutý. Us. Boty spálil, v botách umřel =
utekl. L. Ve své boty koho obouvati = zí-
skati ho. L. V cizí boty se obouvati (= vtí-
rati se do jeho domácnosti; cizími vlast-
nostmi se chlubiti; cizí povinnosť na se
bráti). Ros. Botku někomu podšiti (podsko-
čiti, kousek mu udělati). Č. Pán nosívá
u bot ostruhy a chuděra palce. Č. Pán nosí
boty s ostruhami, chudák s palci. LB.
V svoje ho chce boty obouti (na svou stranu
přivésti). Č. Tulí se jako staré boty pod
schody (upýpá se). Č. Praskl do bot a ují-
žděl (Vz Útěk)." Č. Už ho obul ve své.,boty
(= už ho přemluvil. Vz Přemlouvání.) Č. To
je stará b. (známá věc; to se samo sebou
rozumí). Us. Dávno jsem to v botách schodil

— na střevících roznosil ( = stará to povídka).
Vz Pověsť. Č. Propálil boty na chladné peci.
Hrš. Propálil boty, chodil bos. Boty komu vy-
nésti = vyhoditi ho. U Plzně. Prk. — Boty vě-
trní, čepové (u horníkův). Sp. (D. Göpelschuh).

— B. = okovec, kování na konci kolu, aby lépe
do země lezl. Pfahlschuh. Kůl železnou, špi-
čatou botou opatřený. Puch. - B. u pumpy,
trouba, v které se píst' pohybuje, Stiefel-,
Kolbenröhre. Vys. — B., náčiní pekařské
k ohřívání mléka. Dch.

Boták, u, m., deska do boty. Na Slov.
Stiefelholz.

Botanika, y, f., z řec. βοτανικός a to
z βοτάνη, bylina, rostlina, Pflanzenkunde, Bo-
tanik. — Botanik, a, m. = rostlinoznalec,
rostlinník, rostlinář, Botaniker. Rk. — Bo-
tanický = rostlinnický, rostlinářský. Rk. —
Botanisovati—rostliny sbírati. Botanisiren.
Rk.

Botánky, pl., f., čižmy, kurze Stiefel.

Botař, e, m., kdo v botách chodí; 2. cídič
bot, Stiefelputzer.

Botati = šlapati, dupati. D. Mit Füssen
stampfen.

Botič, Boteč (Pulk.), e, m., potok pod
Vyšehradem v Praze. U zdí Hradebních se
dělil, hořejší slul: potok vinný n. Botič,
dolejší: Cedron. Jg.

Botka, y, f. B. valchovaná, vatovaná,
šněrovaeí, krčková (Zwickel-), ševní (Naht-).
Vz Bota. Šp. Kleiner Stiefel, Stiefelette.

Botky, vz Bota, Stiefelchen, Stiefeletten.

Botnati, botněti, vz Bobněti.

Boubel, boubol, bůbol, e, m., puchýř,
Hautblase, L., Jg.; bublina, Wasserblase;
Blasenwurm; Himmelsgewölbe. — Co v tom
boubeli ? Er. P. 67. Cf. Boubelaty.

Boubelatosť, i, f., tlustosť, Dicke, Rund-
backigkeit. Us.

Boubelatý, Stran odvozeni vz Mz. I.,_v21.
= Tlustý (dick) jako boubel (bublina). Šm.
B. děvče, holka, líčka. Jg. Boubelatá jako
hrábě (= hubená. Vz Tělo.). Č.

Boubelka, y, f., ein rundes Mädchen. Rk.

Boubelouš, e, m., boubelatý, Dickbackiger.

Boubičky, pl., f., v dětské řeči = stře-
víčky. Us.

Boubín, a, m., vrch v již. Čechách. B.
se mhlí (má čepici), bude pršeti. Č.

Boucati = hltavě žráti, gierig essen, fres-
sen. Us. — Ten to do sebe boucá.