Boučí, n., Bučí. Buchengehölz.

Bouda, y, f., Baude, Hütte. B. k hlídání,
tržní, horská (salaš), štolní (kavna), psí (ko-
tec, hampejs), Šp., Us., na sykory, na ptáky.
D. Teče mu do boudy (do bot, do huby).
Vz Nesnáze. Č. Vlez do boudy. Us. B. my-
slivecká na vrány = výrovka; na ptáky:
ptáčnická. B. na kvíčaly, jeřábky, koroptve. Šp.
— B., kryt u kočárů. L.

Bouditi, il, ěn, ění = čaditi, rauchen; 2. ku-
titi, rýpati, kutten, wühlen. — kde, v čem. Rk.

Boudoir (fr., budoár), u, m., oděvna pro
dámy, odpočívárna. Rk.

Bouchač, buchač, e, m., kdo bouchá,
Pocher, Lärmer. Na Slov. = žváč, Schwätzer.
Bern — B., střelec bez broků a kulí. Šp.

Bouchačka, y, f., bucharka, pukač, ná-
stroj k bouchání, Knallbüchse. — Špatná
střelba (u myslivců). Šp. — B., klevetnice.
Schwätzerin, Klatscherin.

Bouchání, n. To je dnes b. na ty dvéře,
těmi dveřmi. Us. Poltern, Lärmen.

Boucharon, u, m., dělo, kus, Jg., Ros.
- B., a, m., křikloun. Schreier, Mauldrescher,
Prahlhans.

Bouchati, buchati, al, án, ání; bouchá-
vati; bouchnouti, buchnouti, bouchni, chna
(ouc), nul n. chl, utí. B. = hřmíti, pleskati,
uhoditi (pochen, puffen, krachen, knallen),
buch učiniti (womit knallen, poltern), stříleti
(schiessen), žváti (schwätzen), bíti, práti (schla-
gen). Jg. — abs. Prach, ručnice bouchá. D.,
Ros. Již bouchlo = již se stalo. Us. — koho.
Buchnem ťa, že ti hned oči vyskočia. Mt. S.
Bouchlo ho ženidlo. Us. - (koho) čím:
b. dveřmi, D., někoho pěsti. Us. - (se) čím
na co (kam), o co: o zem, Jg., na zem, Pass.,
na dvéře. V. Šla sem husím dávati, a ono na
střechu buchá. Svěd. 1569. Bouchnouti se
ο stůl Us. — kam, do čeho. D., do vrat.
Us. Někoho do zad. Jg. — se do koho =
zamilovati se. Us. — koho po čem: po
hřbetě. Bern. — kam, v co. Pokrm v sebe
b. = cpáti. Jg. - se = uhoditi se, ošiditi
se. Ten se bouchl. Č. — odkuci kam. Bouchá
od dubu k dubu. Vz Dub. Č.

Bouchavý, knallend, puffend. B. prach,
D., střelba. Jg.

Bouchnutí, n. B. ručnice, Knall. — B.,
udeření, Schlag. D.

Bouchoř, e, m. Vz Puchr. — Nadutá ovce.
U Příbrami: bouchor, u, m. Prk.

Bouchorka, y, f., bachoratá okurka. Us.

Bouchratý = bachoratý, Novot., dick-
bauchig.

Bouillon (fr. buljon), každá vařicí te-
kutina, hlavně silná hovězí polívka. S. N.

Bouk, búk, a, m. = bukač. Na Slov.

Boukání v břiše. Lk. Das Kollern.

Boukati, boukávati; bouknouti, nul a kl,
utí. — komu kde, v čem. Bouká mu v břiše
(bručí, kollert, gurret). D., Us., Troj. — na
čem: na nějakém nástroji, na dudech (=
špatně hráti). L. - pod čím: pod nosem
= mumlati. L. — se. Svině se bouká (běhá
se). Us.

Boulatěti. — Noha jí boulati. Us. (dostává
boule.) Vz Boulati.

Boulati. — Noha ji boulá (dostává na noze
boule, bekommt Beulen). Vz Boulatěti.

Boulatý. Beulen-.

Boule, e, f. (zastr. búla); bulka, bulička,
y, f., die Beule, Knollen. Sr. střněm. paulá,
půla, piula, stněm. biule, nněm. Beule. Mz.
123. — B., hlíza, nádor. B. krevní, nežitová,
na víčkách, od padnutí. B. morová, hlíza. D.
Bouli od padnutí míti. Us. Uhodil se do
hlavy, až má bouli. Jg. Boule se podebrala,
provalila. Šp. B. na kosti: pahorek; na dřevě:
bakule. Sp. — B. = husté oblaky: Bude
bouřka, neboť boule vyvstávají. Sych.

Bouliti, ím, li, bouli, le (íc), il, en, ení;
boulívati; vybouliti = oči moc otvírati, Augen
aufsperren, glotzen, co na co, na koho:
oči. Jg. — čím. Ten těma očima boulí! Ros.

Boulovatěti, ím, ejí, ěl, ění. Beulen
Bekommen. Celý boulovatí. Jg.

Boulovatosť, -vitosf, bulovatosť, i, f. Ros.

Boulovatý, -vitý, bulovatý, -vitý = mnoho
boulí mající, voll Beulen, Ros., Jg.; 2. hloupý,
einfaltig. Ros. —

Bouquet, fi\, (buké), kytka. Rk. Strauss.

Bouř, lépe: bouře. Jg.

Boura, bura, y, f., zadní hedvábí; polo-
hedvábí. Halbseide. Vz Bourec.

Bourací stroj, zum Einreissen dienlich.

Bourati, rám, rej, raje (íc), ral, rán, rání;
bourávati, sbourati = bořiti, rozbírati, trhati,
rušiti, rozházeti, rozmetati, ein-, niederreissen.
Jg. co: zeď, Dům, hnízdo. I). — co čím:
zeď motykou. — se. Bourá se mi dům. Us.
Žena se mu již bourá (co nevidět slehne).
Sych. Kamna se nám bourají ( = žena mi
brzo slehne). U Plzně. Prk. — Vz Bořiti.

Bouravosť, i, f. Zerstorungssueht, Rk.

Bouravý, kdo rád bourá, zerstörnngs-
süchtig, destruktiv. Rk.

Bouře, e, bouřka, y, f.; strč. buřa, búřa,
burja; za stara i krupobití. Koř.: bur. Vz
více v Mz. I, 22. — B., bouřlivé povětří, bouřka
(s bleskem a hromem), chomol, Sturm, Unge-
witter. B. veliká, hrozná, lítá, mořská. Jg.
B. se strhla. I)., Kom. Minu búřa. Rkk. 54.
Bouři na moři metánu býti. Troj. Byla B.
po všem moři. Troj. B. se zdvihla. Pešin.
Bouři na moři učiniti. V. B. se přehání. D.,
Šp. Po bouři bývá jasno a po jasnu mračno.
Č. B. se žene, valí. B. vzdálená rachotí. Pt.
B. větrův. V. Včera byla hrozná bouře. Us.
Kam se první bouřka honí, všecky ostatní
táhnou po ni. Er. P. 53. Kam se nese první
bouřka, tam ostatni za ni táhnou. Vz Hospo-
dářský. Lb. — B. = hluk, Lärm. Bouřku
stropiti. D. — B. politická = nepokoj, zbou-
ření, pozdvižení, vzpoura, sběh, Unruhe, Auf-
ruhr. V Čechách bouře domácí a války po-
vstaly. V. Bouři, bouřku v lidu tropiti, stropiti,
V., b. svolávati, vzbuditi, dělati, páchati, na-
strojiti, činiti, ztišiti, spokojiti. D., Jg. — B. =
násilí, moc, síla, prudkosť, bouřlivosť, Unge-
stüm, Hitze, Heftigkeit. B. náruživosti, srdce.
Jg. Srdce bouří náruživostí zmítané. Nt.

Bourec, rce, m. Seidenraupe. B. morušový
(hedbávný červ, hedbávník). B. strakatý.
B-ce živiti čerstvým morušovým listem. B. spí,
leze, žere, churaví, svléká se, zamotává se
atd. Vz Boura, Housenka.

Bouření, n. B.-se větrův, moře, lidu. Us.
Vz Bouře.



	85

	Boučí, n., Bučí. Buchengehölz. Bouda, y, f., Baude, Hütte. B. k hlídání, tržní, horská (salaš), štolní (kavna), psí (ko- tec, hampejs), Šp., Us., na sykory, na ptáky. D. Teče mu do boudy (do bot, do huby). Vz Nesnáze. Č. Vlez do boudy. Us. B. my- slivecká na vrány = výrovka; na ptáky: ptáčnická. B. na kvíčaly, jeřábky, koroptve. Šp. — B., kryt u kočárů. L. Bouditi, il, ěn, ění = čaditi, rauchen; 2. ku- titi, rýpati, kutten, wühlen. — kde, v čem. Rk. Boudoir (fr., budoár), u, m., oděvna pro dámy, odpočívárna. Rk. Bouchač, buchač, e, m., kdo bouchá, Pocher, Lärmer. Na Slov. = žváč, Schwätzer. Bern — B., střelec bez broků a kulí. Šp. Bouchačka, y, f., bucharka, pukač, ná- stroj k bouchání, Knallbüchse. — Špatná střelba (u myslivců). Šp. — B., klevetnice. Schwätzerin, Klatscherin. Bouchání, n. To je dnes b. na ty dvéře, těmi dveřmi. Us. Poltern, Lärmen. Boucharon, u, m., dělo, kus, Jg., Ros. - B., a, m., křikloun. Schreier, Mauldrescher, Prahlhans. Bouchati, buchati, al, án, ání; bouchá- vati; bouchnouti, buchnouti, bouchni, chna (ouc), nul n. chl, utí. B. = hřmíti, pleskati, uhoditi (pochen, puffen, krachen, knallen), buch učiniti (womit knallen, poltern), stříleti (schiessen), žváti (schwätzen), bíti, práti (schla- gen). Jg. — abs. Prach, ručnice bouchá. D., Ros. Již bouchlo = již se stalo. Us. — koho. Buchnem ťa, že ti hned oči vyskočia. Mt. S. Bouchlo ho ženidlo. Us. - (koho) čím: b. dveřmi, D., někoho pěsti. Us. - (se) čím na co (kam), o co: o zem, Jg., na zem, Pass., na dvéře. V. Šla sem husím dávati, a ono na střechu buchá. Svěd. 1569. Bouchnouti se ο stůl Us. — kam, do čeho. D., do vrat. Us. Někoho do zad. Jg. — se do koho = zamilovati se. Us. — koho po čem: po hřbetě. Bern. — kam, v co. Pokrm v sebe b. = cpáti. Jg. - se = uhoditi se, ošiditi se. Ten se bouchl. Č. — odkuci kam. Bouchá od dubu k dubu. Vz Dub. Č. Bouchavý, knallend, puffend. B. prach, D., střelba. Jg. Bouchnutí, n. B. ručnice, Knall. — B., udeření, Schlag. D. Bouchoř, e, m. Vz Puchr. — Nadutá ovce. U Příbrami: bouchor, u, m. Prk. Bouchorka, y, f., bachoratá okurka. Us. Bouchratý = bachoratý, Novot., dick- bauchig. Bouillon (fr. buljon), každá vařicí te- kutina, hlavně silná hovězí polívka. S. N. Bouk, búk, a, m. = bukač. Na Slov. Boukání v břiše. Lk. Das Kollern. Boukati, boukávati; bouknouti, nul a kl, utí. — komu kde, v čem. Bouká mu v břiše (bručí, kollert, gurret). D., Us., Troj. — na čem: na nějakém nástroji, na dudech (= špatně hráti). L. - pod čím: pod nosem = mumlati. L. — se. Svině se bouká (běhá se). Us. Boulatěti. — Noha jí boulati. Us. (dostává boule.) Vz Boulati. Boulati. — Noha ji boulá (dostává na noze boule, bekommt Beulen). Vz Boulatěti.	Boulatý. Beulen-. Boule, e, f. (zastr. búla); bulka, bulička, y, f., die Beule, Knollen. Sr. střněm. paulá, půla, piula, stněm. biule, nněm. Beule. Mz. 123. — B., hlíza, nádor. B. krevní, nežitová, na víčkách, od padnutí. B. morová, hlíza. D. Bouli od padnutí míti. Us. Uhodil se do hlavy, až má bouli. Jg. Boule se podebrala, provalila. Šp. B. na kosti: pahorek; na dřevě: bakule. Sp. — B. = husté oblaky: Bude bouřka, neboť boule vyvstávají. Sych. Bouliti, ím, li, bouli, le (íc), il, en, ení; boulívati; vybouliti = oči moc otvírati, Augen aufsperren, glotzen, co na co, na koho: oči. Jg. — čím. Ten těma očima boulí! Ros. Boulovatěti, ím, ejí, ěl, ění. Beulen Bekommen. Celý boulovatí. Jg. Boulovatosť, -vitosf, bulovatosť, i, f. Ros. Boulovatý, -vitý, bulovatý, -vitý = mnoho boulí mající, voll Beulen, Ros., Jg.; 2. hloupý, einfaltig. Ros. — Bouquet, fi\, (buké), kytka. Rk. Strauss. Bouř, lépe: bouře. Jg. Boura, bura, y, f., zadní hedvábí; polo- hedvábí. Halbseide. Vz Bourec. Bourací stroj, zum Einreissen dienlich. Bourati, rám, rej, raje (íc), ral, rán, rání; bourávati, sbourati = bořiti, rozbírati, trhati, rušiti, rozházeti, rozmetati, ein-, niederreissen. Jg. co: zeď, Dům, hnízdo. I). — co čím: zeď motykou. — se. Bourá se mi dům. Us. Žena se mu již bourá (co nevidět slehne). Sych. Kamna se nám bourají ( = žena mi brzo slehne). U Plzně. Prk. — Vz Bořiti. Bouravosť, i, f. Zerstorungssueht, Rk. Bouravý, kdo rád bourá, zerstörnngs- süchtig, destruktiv. Rk. Bouře, e, bouřka, y, f.; strč. buřa, búřa, burja; za stara i krupobití. Koř.: bur. Vz více v Mz. I, 22. — B., bouřlivé povětří, bouřka (s bleskem a hromem), chomol, Sturm, Unge- witter. B. veliká, hrozná, lítá, mořská. Jg. B. se strhla. I)., Kom. Minu búřa. Rkk. 54. Bouři na moři metánu býti. Troj. Byla B. po všem moři. Troj. B. se zdvihla. Pešin. Bouři na moři učiniti. V. B. se přehání. D., Šp. Po bouři bývá jasno a po jasnu mračno. Č. B. se žene, valí. B. vzdálená rachotí. Pt. B. větrův. V. Včera byla hrozná bouře. Us. Kam se první bouřka honí, všecky ostatní táhnou po ni. Er. P. 53. Kam se nese první bouřka, tam ostatni za ni táhnou. Vz Hospo- dářský. Lb. — B. = hluk, Lärm. Bouřku stropiti. D. — B. politická = nepokoj, zbou- ření, pozdvižení, vzpoura, sběh, Unruhe, Auf- ruhr. V Čechách bouře domácí a války po- vstaly. V. Bouři, bouřku v lidu tropiti, stropiti, V., b. svolávati, vzbuditi, dělati, páchati, na- strojiti, činiti, ztišiti, spokojiti. D., Jg. — B. = násilí, moc, síla, prudkosť, bouřlivosť, Unge- stüm, Hitze, Heftigkeit. B. náruživosti, srdce. Jg. Srdce bouří náruživostí zmítané. Nt. Bourec, rce, m. Seidenraupe. B. morušový (hedbávný červ, hedbávník). B. strakatý. B-ce živiti čerstvým morušovým listem. B. spí, leze, žere, churaví, svléká se, zamotává se atd. Vz Boura, Housenka. Bouření, n. B.-se větrův, moře, lidu. Us. Vz Bouře.