Bouřený (bouřen, a, o) = gestört, stür-
misch, Bewegt, im Aufruhr. — čím. Moře
větrem Bouřené. Jg. — kdy (v čem): ve
spaní. Us. — Lid B. Jg.

Bouřicí zvon, Sturmglocke. D.

Bouřidlo, buřidlo, a, n.; 2. řepa (v břiše
bouřící, žertem). Us.

Bouřil, a, m., Lärmer. Us.

Bouřiti, řím, 3. pl. bouři, buř, ře (íc), il,
en, ení; bouřívati = nepokojiti, bouřlivé
činiti, stürmisch, ungestüm machen, Beun-
ruhigen; rotiti, aufwiegeln; aufbringen, er-
zürnen; hluk činiti, buráceti, poltern, stürmen,
lärmen, rumpeln; zdvíhati se, nepokojiti se,
stürmen, Brausen; řáditi, dováděti, hýřiti,
blázniti, schwärmen. Jg. — abs. Bouří vítr,
vichřice, náruživosť, Us., mlýn (hřmotí). Vys.
Bouří (hřmí). Přestalo bouřiti. D. — co,
koho., Vitr bouří vody. Us. B. lid. V.

— se, koho na koho : poddané na pány.
Us. - (co) kde. Žluč ve mně bouříš. Us.
Každou noc v tom domě něco bouří. Us.

— kudy. Vietr buřie přes vlasti. Rkk. 15.

— se, koho čím: lidi povykem. Us. Strachem
se Bouřiti. V. — se, koho z čeho: ze spaní.
D., Let. 350. — se, koho proti komu:
L., Us., Br.; proti vrahům B. Rkk. 10. --
na co: na dům (tlouci). Us. — kam: u vrahy.
Rkk. 13. — se. Moře, lid, vítr, krev, žluč,
člověk, mladé pivo se Bouří. V., Us. — se
bez čeho : Bez příčiny. Us. — se čím. Moře
vlnami se bouří. Kom. — se o něco. Když
člověk ne o všecko se bouří. Br. — Troj.

Bouřivě, bouřlivě, nepokojně, stürmisch,
unruhig. V., Kom.

Bouřivosť, bouřlivosť, i, f., nepokojnosť,
hřmotnosť, Ungestüm. B. srdce, náruživosti,
Kat.

Bouřivý, V., bouřlivý, V. = nepokojný,
zevřelý, stürmisch, ungestüm. B. moře, Jel.,
V., voda, Háj., vitr, Br., povětří, čas, V.,
mračno. D. — B., který se bouří, nepokojný,
unruhig, ungestüm, aufrührerisch. B. člověk,
Ros., obec, V., Buřiči, Kom., měšťané, Jel.,
lid cizí. Háj. — B. kůň, ungestüm. Cyr. -
B., co k pobuřování jiných slouží. B. kázaní
činiti. V. — B. slova = neklidná, prudká,
heftige, polternde Reden. CtiB. — Jg.

Bouřka, vz Bouře.

Bouřliváček, čka, m., Sturmvogel. Plk.

Bouřlivě, bouřlivosť, vz Bouřivě, Bouři-
vosť. Bouřlivec, vce, m. = buřič.

Bouřlivý. B. počasí, vítr, noc, moře
(stálá vlastnosť); shromáždění (také — od-
Bojný). Nt. Vz Bouřivý.

Bouřný = Bouřlivý. Č.

Bourovec = Bourec.

Bousov, a, m., město v Boleslavsku,
Bautzen, (také: Bohusov). B. hořeni, dolení.
Jg. — Bousovan, a, m. — Bousovský.

Bouteille, fr. (Butelj), láhev. Rk.

Bovilly, gt. -vill, pl., f., me. v Latiu.

Bovýčeti = bučeti, Brüllen. Ben., Troj.

Bozati, na Slov. = líbati, küssen, užívá
se ho jen ve sprosté frasi: Bozaj ma v riť.
Rybay.

Bozkati, vz Boskati.

Bozkorka, y, f., čarodějnice, Hexe. Č.

Bozňák atd., vz Bosňák.

Božan, a, m. = datel. Us,

Božátko, vz Bůže.

Božcový. B. koření či hlizní koření. Čern.
Waldmeister, GeissBlatt.

Božec, žce, m., psotnik. Vz Psotnik.
Na Božec stonati. Kom. B. dítě napadl. Čern.
B. ho potrhal. Sych. — B., bůžek, modla. Kat.

Božekati, ächzen. Koll.

Božena, Boženka, y, f.

Boženík, a, m., na Slov. = přísežný,
Geschworne. D.

Boží, božský, Gottes-, göttlich. B. tělo
(svátosť oltářní), pole (hřbitov), muka (Mar-
tersaeule), hod, hrob, soud (ordalie), narozeni
(vánoce), dárek (člověk hloupý; Tys také
boží dárek!), dům (kostel), správa (zpověď),
služba n. služby, posel (hrom), milosti (jisté
jídlo), peníz (litkup), bič (psotník), ruka
(mrtvice), vůle (veliký vřed), slovo (písma
svatá), vstoupení, dar (chléb), milosť, pomoc,
řízení, milosrdenství, dopuštění. Půjde to
snad přece s Boží pomoci. Dejtež, co jest
císařovo, císaři a co jest božího, Bohu. (Vz
Genitiv partitivní; Co, 6.; Spodobení). Na
den Božího křtění, jenž slove hod svíček.
Τον. 149. Β. vstoupení (Himmelfahrt), vzkří-
šení. Gl. Každý Boží den. Křičí až B. dopu-
štění. Rk. Celý Boží den se vadí. Ml. Je živ
o Božím. Těžko nám o Božím býti. Už mu
jíti pod Boží muka = žebrati. (Stran těchto
přísloví vz také: Žebrota). Č. S boži milostí,
pomocí. V. Bude-li vůle boží. Z milosti boži
král český. Us. Všecko jde podlé božího
řízení. Děj se vůle boží. Us. Naše je myšlení,
ale B. působení; Když je nouze největší,
bývá pomoc boži nejbližší; Pozdě melou
B. kola. Vz ještě: Bůh, Božský.

Božic, e, m., syn boží, St. skl., Gottes-
sohn.

Božiee, e, f., na Slov. = světice, Wahr-
sagerin.

Božíček, čka, m., božínek, nka. Ach ty můj
milý božičku! Šm. Vz Bůh.

Božíhodový, co se nosí o Boží hod. B.
šaty. Us. na Plaště. Prk.

Božiti, im, 3. pl. -ží, bož, že (íc), il, en,
ení; božívati. — koho = jako Boha ctíti.
Us., Jg. Göttlich verehren. — koho kde.
Koho sníček v chladu boží (bohem dělá)
Puch. — se na co = přisáhati. D. — se
před kým = kořiti se. L.

Božnice, e, f., chrám. D., Měst. bož.
Tempel.

Božniti, 3. pl. -ní, božni, ně (íc), il, ěn,
ění; božnívati. — koho = božiti.

Božnosť, i, f., Gottartigkeit. Pal.

Božný = Bohu podobný, Pal., gottartig,
gottähnlich.

Božskobýl, u, m., Göttergabe, rostl. B.
zubolistý, celolistý. D.

Božskosť, i, f., Göttlichkeit. Mus.

Božský, boží, od Boha, Bohu náležející,
göttlich. B. věci, služba, moc, velebnosť a
sláva, bytnosť, podstata, původ, zjevení,
právo. V. Měli i odpovědi božské, ale bludné.
Kom. Poctivosť božskou (modle) učinil. Br.
Máš-li b. požehnaní, budeš míť vše podlé
přání. LB. O příslovích vz Boží, Bůh.—
B. = Bohu podobný, dokonalý, gottähnlich,
vollkommen. Figura božská. Kom. Obraz B.
Troj.



	86

	Bouřený (bouřen, a, o) = gestört, stür- misch, Bewegt, im Aufruhr. — čím. Moře větrem Bouřené. Jg. — kdy (v čem): ve spaní. Us. — Lid B. Jg. Bouřicí zvon, Sturmglocke. D. Bouřidlo, buřidlo, a, n.; 2. řepa (v břiše bouřící, žertem). Us. Bouřil, a, m., Lärmer. Us. Bouřiti, řím, 3. pl. bouři, buř, ře (íc), il, en, ení; bouřívati = nepokojiti, bouřlivé činiti, stürmisch, ungestüm machen, Beun- ruhigen; rotiti, aufwiegeln; aufbringen, er- zürnen; hluk činiti, buráceti, poltern, stürmen, lärmen, rumpeln; zdvíhati se, nepokojiti se, stürmen, Brausen; řáditi, dováděti, hýřiti, blázniti, schwärmen. Jg. — abs. Bouří vítr, vichřice, náruživosť, Us., mlýn (hřmotí). Vys. Bouří (hřmí). Přestalo bouřiti. D. — co, koho., Vitr bouří vody. Us. B. lid. V. — se, koho na koho : poddané na pány. Us. - (co) kde. Žluč ve mně bouříš. Us. Každou noc v tom domě něco bouří. Us. — kudy. Vietr buřie přes vlasti. Rkk. 15. — se, koho čím: lidi povykem. Us. Strachem se Bouřiti. V. — se, koho z čeho: ze spaní. D., Let. 350. — se, koho proti komu: L., Us., Br.; proti vrahům B. Rkk. 10. -- na co: na dům (tlouci). Us. — kam: u vrahy. Rkk. 13. — se. Moře, lid, vítr, krev, žluč, člověk, mladé pivo se Bouří. V., Us. — se bez čeho : Bez příčiny. Us. — se čím. Moře vlnami se bouří. Kom. — se o něco. Když člověk ne o všecko se bouří. Br. — Troj. Bouřivě, bouřlivě, nepokojně, stürmisch, unruhig. V., Kom. Bouřivosť, bouřlivosť, i, f., nepokojnosť, hřmotnosť, Ungestüm. B. srdce, náruživosti, Kat. Bouřivý, V., bouřlivý, V. = nepokojný, zevřelý, stürmisch, ungestüm. B. moře, Jel., V., voda, Háj., vitr, Br., povětří, čas, V., mračno. D. — B., který se bouří, nepokojný, unruhig, ungestüm, aufrührerisch. B. člověk, Ros., obec, V., Buřiči, Kom., měšťané, Jel., lid cizí. Háj. — B. kůň, ungestüm. Cyr. - B., co k pobuřování jiných slouží. B. kázaní činiti. V. — B. slova = neklidná, prudká, heftige, polternde Reden. CtiB. — Jg. Bouřka, vz Bouře. Bouřliváček, čka, m., Sturmvogel. Plk. Bouřlivě, bouřlivosť, vz Bouřivě, Bouři- vosť. Bouřlivec, vce, m. = buřič. Bouřlivý. B. počasí, vítr, noc, moře (stálá vlastnosť); shromáždění (také — od- Bojný). Nt. Vz Bouřivý. Bouřný = Bouřlivý. Č. Bourovec = Bourec. Bousov, a, m., město v Boleslavsku, Bautzen, (také: Bohusov). B. hořeni, dolení. Jg. — Bousovan, a, m. — Bousovský. Bouteille, fr. (Butelj), láhev. Rk. Bovilly, gt. -vill, pl., f., me. v Latiu. Bovýčeti = bučeti, Brüllen. Ben., Troj. Bozati, na Slov. = líbati, küssen, užívá se ho jen ve sprosté frasi: Bozaj ma v riť. Rybay. Bozkati, vz Boskati. Bozkorka, y, f., čarodějnice, Hexe. Č. Bozňák atd., vz Bosňák. Božan, a, m. = datel. Us,	Božátko, vz Bůže. Božcový. B. koření či hlizní koření. Čern. Waldmeister, GeissBlatt. Božec, žce, m., psotnik. Vz Psotnik. Na Božec stonati. Kom. B. dítě napadl. Čern. B. ho potrhal. Sych. — B., bůžek, modla. Kat. Božekati, ächzen. Koll. Božena, Boženka, y, f. Boženík, a, m., na Slov. = přísežný, Geschworne. D. Boží, božský, Gottes-, göttlich. B. tělo (svátosť oltářní), pole (hřbitov), muka (Mar- tersaeule), hod, hrob, soud (ordalie), narozeni (vánoce), dárek (člověk hloupý; Tys také boží dárek!), dům (kostel), správa (zpověď), služba n. služby, posel (hrom), milosti (jisté jídlo), peníz (litkup), bič (psotník), ruka (mrtvice), vůle (veliký vřed), slovo (písma svatá), vstoupení, dar (chléb), milosť, pomoc, řízení, milosrdenství, dopuštění. Půjde to snad přece s Boží pomoci. Dejtež, co jest císařovo, císaři a co jest božího, Bohu. (Vz Genitiv partitivní; Co, 6.; Spodobení). Na den Božího křtění, jenž slove hod svíček. Τον. 149. Β. vstoupení (Himmelfahrt), vzkří- šení. Gl. Každý Boží den. Křičí až B. dopu- štění. Rk. Celý Boží den se vadí. Ml. Je živ o Božím. Těžko nám o Božím býti. Už mu jíti pod Boží muka = žebrati. (Stran těchto přísloví vz také: Žebrota). Č. S boži milostí, pomocí. V. Bude-li vůle boží. Z milosti boži král český. Us. Všecko jde podlé božího řízení. Děj se vůle boží. Us. Naše je myšlení, ale B. působení; Když je nouze největší, bývá pomoc boži nejbližší; Pozdě melou B. kola. Vz ještě: Bůh, Božský. Božic, e, m., syn boží, St. skl., Gottes- sohn. Božiee, e, f., na Slov. = světice, Wahr- sagerin. Božíček, čka, m., božínek, nka. Ach ty můj milý božičku! Šm. Vz Bůh. Božíhodový, co se nosí o Boží hod. B. šaty. Us. na Plaště. Prk. Božiti, im, 3. pl. -ží, bož, že (íc), il, en, ení; božívati. — koho = jako Boha ctíti. Us., Jg. Göttlich verehren. — koho kde. Koho sníček v chladu boží (bohem dělá) Puch. — se na co = přisáhati. D. — se před kým = kořiti se. L. Božnice, e, f., chrám. D., Měst. bož. Tempel. Božniti, 3. pl. -ní, božni, ně (íc), il, ěn, ění; božnívati. — koho = božiti. Božnosť, i, f., Gottartigkeit. Pal. Božný = Bohu podobný, Pal., gottartig, gottähnlich. Božskobýl, u, m., Göttergabe, rostl. B. zubolistý, celolistý. D. Božskosť, i, f., Göttlichkeit. Mus. Božský, boží, od Boha, Bohu náležející, göttlich. B. věci, služba, moc, velebnosť a sláva, bytnosť, podstata, původ, zjevení, právo. V. Měli i odpovědi božské, ale bludné. Kom. Poctivosť božskou (modle) učinil. Br. Máš-li b. požehnaní, budeš míť vše podlé přání. LB. O příslovích vz Boží, Bůh.— B. = Bohu podobný, dokonalý, gottähnlich, vollkommen. Figura božská. Kom. Obraz B. Troj.