Božství, η. Gottheit. První osoba v Β.
V. Β. se klaněti. Kram.

Božstvo, a, n. = božství. — B. = bůh,
bůžek. Č., Nej.

Br. Tys celá fr, br = zbrklá, potrhlá,
ztřeštěná. Novotn.

Bra sě, zastr., bral, -a, -o se. Kat.

Brabant, a, m. (Brabancí, f. V.) — Bra-
bantsko, a, n. (krajina u Nizozemska). Rk.
Brabantský.

Brabčinka, y, f., čočka, Linsen. Us.

Brabec, bce, m., v obec. mluvě m. vrabec,
vz B m. V.

Brabenec, nce, m., v obec. mluvě m.
mravenec, vz B m. V.

Brablenec, nce, m. = mravenec. Na Mor.

Brabor, u, m., kyčelnice devítilistá.
Sloboda.

Bráborati, v obec. mluvě m. vrávorati.

Bracelet, fr. (braslé), braseleta, z lat,
brachiale, náramek, náramnice, nárameník,
náruček. Rk. Armband.

Bráč, e, m. Nehmer. Správce nemá býti
darův bráč. V. Byli u nás bráči o dceru,
o syna na vojnu. Us. — B , kdo víno sbírá, Gl.,
Weinleser. B., die Bratsche, hudební nástroj. Jg.

Brače, ete, n., bračata, ovce letošní, Us.,
junges Schaf.

Braček, čka, m., bratříček, Brüderchen.
Na Slov.

Bračka, y, f., vybrakovaná ovce; suchá
kráva, Jg., (ausgemerztes Schaf; magere
Kuh).

Brada, brádka, bradička, y, f. Čásť hlavy,
Kinn. B. mužská předně pýřím, pak fousy
se kryje. Kom. Ještě mléko mateřino na
bradě a chce se ženiti. Prov. Pýří na bradě.
D. — B. = vousy na bradě, Bart. B. kozí,
sv. Ivana, dlouhá, V., po pás. L. Bradu
holiti, stříhati, V., oškubati. Us. Dlouhou
bradu nositi. Dal. B. se mu pučí. V. Bradou
zemi rýti = umírati. L. B. mudrce nečiní.
V. Kozel dlouhou bradu má a není mudrcem.
Č. Netřesku bradu holiti (vz Marný). Č.
Pytaj (vydluž se) na bradu (slezsky. Vz Dluh).
Č. Každý svou b-u hladí. Pk. Oholím si
Bradu, vezmu si mladu (ženivý vdovec). Vz
Manželství, Ženitba. Č. Nerozkazuj, ještě
Brady neholíš (vz Nedospělý). Č. — B.
u sekery, u klíče, der Bart, vůbec jakás takás
podoba brady n. vousů lidských na některých
Nástrojích. Kat. 2775. — B. nože, ona čásť
čepele, kde se ostři ku střence skláni. Dch. —
B. v botanice. B. aronova; kozí či kozlová
(Bocksbart; FärBeginster; Geisblatt). Jg. —
Brada, pl. n., vrch a sbořený hrad u Jičína.
U Brad, na Bradech. Us. — Brady, pl., f.,
vesnice u něho. Us.

Bradáč, e, m. To je b. (má dlouhé vousy).
Us. Langbart. — 2. Měřidlo výšky vody na
pražském mostě. Vz S. N.

Bradárna = bradýrna, Na Slov.

Brodas, a, m. Bartvögel. Rk.

Bradatěti, 3. pl. -tějí, ěl, ění; bradatívati
= bärtig werden, Bart Bekommen, vousy
dostávati, vousatěti.

Bradatice, e, f., bradatá, široká sekera.
Háj., Dal. Bartaxt.

Bradatý, kdo má velikou bradu, lang-
kinnig; 2. vousatý, bärtig. Us.

Bradavice, e, f. Warze. B. visutá, na
stopce, široká, růžkovitá, na hubě, materníku,
žilná, na rukou, na nohou; prsní, na prsu;
na rostlinách (skvrny). Jg.

Bradavicovatý, -covitý, voll Warzen. B.
noha. Krok.

Bradavičák, a, m., druh želvy. B. aegypt-
ský, americký. Presl.

Bradavičenka, y, f., Warzenflechte. Rk.

Bradavičnatý, Bradavice mající, ku Bra
davici podobný, warzenartig, warzenähnlich.
Rostl.

Bradavičník, u, m., bradavičné koření,
Warzenkraut. Byl.

Bradavičný, plný bradavic, warzig. V.

Bradavka, y, f., bradavice. Na Mor.

Bradholič, e, m., bradoholič, Bartscherer.
Kom.

Bradička, vz Brada.

Bradíř, e, m., holič. Vz Bradýř.

Braditi: 1. vousy holiti, Šm.; 2. na zá-
vadě býti. Kb.

Brádka na klíči, B. podkovy, Griff, Rk. Vz
Brada.

Bradla, del, pl., n., der Barren, nástroj
telocvičný. B. mají žerdi (o něž sę opíráme),
drouky, stojany, železné kolíčky. Zerď pravá,
levá; přední, zadní. Cvičení v podporu,
ve visu, vnitř Bradel, na konci bradel,
z vnější strany bradel. —

A) Cvičení v podporu, a. Vnitř bradel:
podpor prostý (jen pomocí rukou a paží),
smíšený (když i nohy žerdí se dotýkají).
Způsoby podporu prostého: vzpor, rozpor,
klik, podpor o předloktí, podpor v záloktí.
Podpor smíšený: podpor ležmo, podpor ležmo
před rukama a za rukama. Jiná cvičení na
bradlech: skok do podporu; ručkování (po-
stupování po žerdech rukama); vzepření a
klecáni (přecházení z jednoho způsobu pod-
poru do druhého); komíháni (pohyby trupu
a nohou); obraty v podporu; výsedy, přese-
dání, výšvihy z bradel prednožmo a zánožmo,
kola, kotouly, překoty, přemety (mitání v bra-
dlech, mety z bradel); výdrže. Komíháni klíc-
mo. Ručkování střídoručné, souručné, napřeD,
na zad (vzporem, rozporem, klikem, klícmo
rozporem). Klouhání (ručkováni v podporu
o předloktí). Vzepření střídopažné, soupažné,
s ručkováním, kmihem. Komíhání: předkmih,
zákmih; snožmo a s nataženýma nohama;
poniž, povýš; ve vzporu, v kliku, v podporu
o předloktí. Komíhání toporné, úhlem, roz-
nožmo, trčmo, letmo. U komíháni předpa-
žovať a upažovať. Komíhání s poskokem,
klícmo. Obraty vzporem, klikem, střidoručné,
souručné, se vzepřením, s klecáním, s komí-
háním, s kmihem z podporu pobok, z pod-
poru pokos. Výsedy přednožmo, roznožmo
pokos, zánožmo, snožmo, jízdmo, roznožmo,
střížmo. Sed snožmo, jízdmo, roznožmo,
střížmo. Mety z bradel: přednožka a zánožka
(v pravo, v levo). Mety s poskokem, se
vzepřením. Mety do bradel, únožmo, před-
nožmo, roznožmo; mety z bradel: únožmo,
zánožmo, roznožmo; odbočmo, skrčmo. Kolo,
jednonož n. obounož na před n. zad. Kotoul
na před, na zad. Přemet pobok z bradel,
Výdrže: vznos jízdmo, vznos roznožmo,
přednos (vznos přednožmo). Váha pobok,