Předchozí (87)  Strana:88  Další (89) |
|
|||
88
|
|||
|
|||
pokos, v týle i o paži. Stoj o paži, o jedné
paži, o předloktí, o rameně, jednoruč, o rukou klikem a vzporem, o rukou s ručkováním. Chod o rukou střídopažný n. soupažný. Překoty napřed, vzporem na zad. Premet klikem, vzporem, pobok, pokos. Výskok krčmo. Roznožka pobok do stoje n. do pod- poru, pokos. B) Cvičení ve visu a svisu: a) vnitř
bradel: ve visu prostém: vis vznesmo, v zadu, v podkolení, stehnoma,; vis smíšený: vis ležmo (před rukama, za rukama, v zadu, poBok). Závěs. Hnízdo. Vis plavmo. Přesmyk. Překot na zad a na před. Výmyk do sedu, předem. Přemyk. — b) Ve visu na konci bradel vz a). Mimo to: vzepření tahem a vzklopmo. — c) Cvičení ve visu z vněšní strany Bradel: přednos, vis vznesmo, váha v předu a v zadu, vis v podkolení, vis ležmo a závěs, překot napřed a na zad, průmyk. Tš. — Vz Tělocvik. Bradlec, dlce, m., pustý zámek u Jičína.
Bradlí, n. = zábradlí, Geländer. Zlob.
Bradlo, vz Bradla; 2. zábradlo, Zlob.;
3. na Slov. = skála. B. úskalí, útes, skalisko. Š. a Ž. Bradotřásek, ska, m., kdo bradou třese.
Bradýř (holič), e, m., Barbier. B. v bra-
dýřské světnici vlasy bradýřskými nůžkami stříhá n. holí břitvou. Kom. — B., hojič ran. V. B. polní. D. Tam sem s ním byla u toho bradýře, když mu hubu zašíval. Švěd. 1569. Bradýrna, y, f., bradárna, na Slov. Bar-
bierstube. Bradýřský, Barbier-. B. světnice (bra-
dýrna), Kom., umění (bradířství). V., řemen, D., nůžky. V., míska, nářadí. D. Bradýřství, n., Barbierkunst. D.
Brahma, božství indické. Rk. Brahmané,
bohoslovci Indův, nejpřednější kasta ve vý- chodní Indii. Rk. Brach, a, m., bracháček, brachánek =
bratr, Bruder. Pl: braši n. brachové. Milý brachu, milá brachu. D. Brácha, y, f. = brach. Us. v Praze. Prk.
Bracheri-um, a, n., Vz Připasadlo.
Břachta, y, f., mazanice, bláto, břečka.
Až sníh sejde, bude hodná b. Us. Brachu sě, zastr., Brali, -y, -a se. Kat.
Brachylogie, e, f., z řec, krátkosť v mlu-
vení, Rk., stručnosť. Brak, u, braček, čku, m., výmět, výměsek,
přeběrek. Das Brack, Pofel. D., Rk. Jíti v Braky = za nic nestáti. Jg. Ta panna přijde na B. = nevdá se již. Us. Brak dobytka, ovci, nádobí (Ausschuss). — B. = rod, druh Art, Gattung, Sorte. Jsi též toho braku. Sych. Bůh v lidech braku (rozdílu) nemá. L. — U myslivcův: výstřela. Šp. — B. = výbor. Braku nejpřednějšího hoden. Scip. Břak, u, m. = břek. Na Mor. Brt.
Brakovati, braknouti, nul a kl, utí =
nedostávati se, fehlen, mangeln. — komu na čem. Brakło mu na počtu vojákův. Jg. = vybírati, ausmerzen, ausschiessen, aus- werfen, ausmustern, ausbracken. Jg. — co k čemu: dobytek k prodeji (na prodej. Brt.). Svob. - v čem: v dobytku. Us. - čím. Bůh lidmi nebrakuje (nedělá rozdílu). L. — co, kam. Ryby do kádí (přebírati), dle čeho: dle druhů a velikosti jich. Šp. |
Brakovina, y, f,, v horn. Das Klauberig.
Brakovnice, e, f., brakyně. Na Mor.
Brakovník, a, m., kdo brakuje. Aus-
wähler, Bracker. Brakovný dobytek. Svob. Brack-, Aus-
wurf-. Brakový = brakovný.
Brakteat, u, m., plecháč, stará mince
z tenkých lístkův stříbra jedním toliko štem- plem vybitá tak, že co na jedné straně vy- pouklé, na druhé prohlubeno jest. (Bez opisu). — Polobrakteat jest tluští, menší, dvěma štemply ražený. S. N. Brakyně, ě, f., vy brakovaná ovce, (Brack-,
Merzschaf), kráva. I). Břakyně, e, f., ovoce břaku, vz Břak. Brt.
Bralec, lce, m., Werber. Rk.
Brálek, lka, m., kdo rád béře. Ty jsi
kočičí dárek a zas brálek. Us. Nehmer. Braliti, bradliti se = bradla působiti, sich
klippen. — se nad co. Tato hornina nad povrch břidlice se brali. Bralnatý, klippig. Krok.
Bralý. Jsou lidé bralí a dalí = kteří rádi
dávají a rádi berou. Ch. Gern nehmend. Brama, šp. m.: Brahma.
Bramarbas, a, m. = tlučhuba. Schwätzer.
Brambor, u, m., bramborek, bandora,
bandůrka, zemák, zemník, zemče, zemňák, živlák, Erdapfel, Erdbirn; ve východ. Čechách: santaburák, santaburka, santák. Jir. Na Plaště: banďur; u Příbrami také: brambora, y; u Ro- kycan : bramboro, a, n., ale pl. -ry. Na Plašte gt. pl. brambor vedlé bramborů. Prk. Na Mor.: kobzole, jablouška, zemská jablka. Na Slov.: bobály, kobzole, kobzale, švábky. Vz Lilek. Jméno ,brambory' dostaly snad od „Branibor" (Brandenburg), odkud k nám snad {přišly. B. v popeli pečené: pečárky, opečárky, ope- čáry. B. červené, roháčky, ledvinky, kliho- váče, jakubky. Pytel, bečka bramborův. Bram- bory sázeti, okopávati, vykopávati, vyorá- vati; na pytle n. bečky atd. prodávati; na brambory jíti. Z bramborův kořalku a líh dělati. Vz Kořalka. Nákaza zemčat. V čas nouze brambory pochoutkou. Jg. Mohl by řepu síti, brambory sázeti (na svých špinavých nohou a rukou). Vz Ušpiněný. Lb. B. při- vezl Frant. Drake r. 1565. z Ameriky do Europy. Bramborák, a, m., kdo brambory jí.
Erdäpfelesser. Bramborář, e, m., kdo brambory sází.
Erdäpfelbauer. Brambořina, y, i, bramborová nať. Erd-
äpfelkraut. Jg. Brambořiště, e, f., bramboroviště, -feld.
Bramborníček, čka, m., motacilla, Braun-
kehlchen, Wiesenschmätzer. Rk. Bramborník, u, m., jídlo bramborové,
Erdäpfelspeise. Rk. Bramboroví, n. Erdäpfelkraut.
Bramborovina, y, f., brambořina.
Bramborový. B. líh, nať, kaše, polívka,
vdolek. Erdäpfel-. Bramburk, u, m. = Brandenburg Pulk.
Braň, ě, n., i, f, braňka, braněčka. Vz
Zbraň. Die Wehr, Waffe. Braň: meč, šavle, oštěp atd. B. při boku. V. B. i odění proti nepříteli vzíti. Troj. B. nositi. Rkk. Byli |
||
|
|||
Předchozí (87)  Strana:88  Další (89) |