pokos, v týle i o paži. Stoj o paži, o jedné
paži, o předloktí, o rameně, jednoruč, o rukou
klikem a vzporem, o rukou s ručkováním.
Chod o rukou střídopažný n. soupažný.
Překoty napřed, vzporem na zad. Premet
klikem, vzporem, pobok, pokos. Výskok
krčmo. Roznožka pobok do stoje n. do pod-
poru, pokos.

B) Cvičení ve visu a svisu: a) vnitř
bradel: ve visu prostém: vis vznesmo, v zadu,
v podkolení, stehnoma,; vis smíšený: vis
ležmo (před rukama, za rukama, v zadu,
poBok). Závěs. Hnízdo. Vis plavmo. Přesmyk.
Překot na zad a na před. Výmyk do sedu,
předem. Přemyk. — b) Ve visu na konci bradel
vz a). Mimo to: vzepření tahem a vzklopmo.
— c) Cvičení ve visu z vněšní strany Bradel:
přednos, vis vznesmo, váha v předu a v zadu,
vis v podkolení, vis ležmo a závěs, překot
napřed a na zad, průmyk. Tš. — Vz Tělocvik.

Bradlec, dlce, m., pustý zámek u Jičína.

Bradlí, n. = zábradlí, Geländer. Zlob.

Bradlo, vz Bradla; 2. zábradlo, Zlob.;
3. na Slov. = skála. B. úskalí, útes, skalisko.
Š. a Ž.

Bradotřásek, ska, m., kdo bradou třese.

Bradýř (holič), e, m., Barbier. B. v bra-
dýřské světnici vlasy bradýřskými nůžkami
stříhá n. holí břitvou. Kom. — B., hojič ran.
V. B. polní. D. Tam sem s ním byla u toho
bradýře, když mu hubu zašíval. Švěd. 1569.

Bradýrna, y, f., bradárna, na Slov. Bar-
bierstube.

Bradýřský, Barbier-. B. světnice (bra-
dýrna), Kom., umění (bradířství). V., řemen,
D., nůžky. V., míska, nářadí. D.

Bradýřství, n., Barbierkunst. D.

Brahma, božství indické. Rk. Brahmané,
bohoslovci Indův, nejpřednější kasta ve vý-
chodní Indii. Rk.

Brach, a, m., bracháček, brachánek =
bratr, Bruder. Pl: braši n. brachové. Milý
brachu, milá brachu. D.

Brácha, y, f. = brach. Us. v Praze. Prk.

Bracheri-um, a, n., Vz Připasadlo.

Břachta, y, f., mazanice, bláto, břečka.
Až sníh sejde, bude hodná b. Us.

Brachu sě, zastr., Brali, -y, -a se. Kat.

Brachylogie, e, f., z řec, krátkosť v mlu-
vení, Rk., stručnosť.

Brak, u, braček, čku, m., výmět, výměsek,
přeběrek. Das Brack, Pofel. D., Rk. Jíti
v Braky = za nic nestáti. Jg. Ta panna přijde
na B. = nevdá se již. Us. Brak dobytka,
ovci, nádobí (Ausschuss). — B. = rod, druh
Art, Gattung, Sorte. Jsi též toho braku. Sych.
Bůh v lidech braku (rozdílu) nemá. L. —
U myslivcův: výstřela. Šp. — B. = výbor.
Braku nejpřednějšího hoden. Scip.

Břak, u, m. = břek. Na Mor. Brt.

Brakovati, braknouti, nul a kl, utí =
nedostávati se, fehlen, mangeln. — komu
na čem. Brakło mu na počtu vojákův. Jg.
= vybírati, ausmerzen, ausschiessen, aus-
werfen, ausmustern, ausbracken. Jg. — co
k čemu: dobytek k prodeji (na prodej. Brt.).
Svob. - v čem: v dobytku. Us. - čím. Bůh
lidmi nebrakuje (nedělá rozdílu). L. — co,
kam. Ryby do kádí (přebírati), dle čeho:
dle druhů a velikosti jich. Šp.

Brakovina, y, f,, v horn. Das Klauberig.

Brakovnice, e, f., brakyně. Na Mor.

Brakovník, a, m., kdo brakuje. Aus-
wähler, Bracker.

Brakovný dobytek. Svob. Brack-, Aus-
wurf-.

Brakový = brakovný.

Brakteat, u, m., plecháč, stará mince
z tenkých lístkův stříbra jedním toliko štem-
plem vybitá tak, že co na jedné straně vy-
pouklé, na druhé prohlubeno jest. (Bez
opisu). — Polobrakteat jest tluští, menší,
dvěma štemply ražený. S. N.

Brakyně, ě, f., vy brakovaná ovce, (Brack-,
Merzschaf), kráva. I).

Břakyně, e, f., ovoce břaku, vz Břak. Brt.

Bralec, lce, m., Werber. Rk.

Brálek, lka, m., kdo rád béře. Ty jsi
kočičí dárek a zas brálek. Us. Nehmer.

Braliti, bradliti se = bradla působiti, sich
klippen. — se nad co. Tato hornina nad
povrch břidlice se brali.

Bralnatý, klippig. Krok.

Bralý. Jsou lidé bralí a dalí = kteří rádi
dávají a rádi berou. Ch. Gern nehmend.

Brama, šp. m.: Brahma.

Bramarbas, a, m. = tlučhuba. Schwätzer.

Brambor, u, m., bramborek, bandora,
bandůrka, zemák, zemník, zemče, zemňák,
živlák, Erdapfel, Erdbirn; ve východ. Čechách:
santaburák, santaburka, santák. Jir. Na Plaště:
banďur; u Příbrami také: brambora, y; u Ro-
kycan : bramboro, a, n., ale pl. -ry. Na Plašte
gt. pl. brambor vedlé bramborů. Prk. Na Mor.:
kobzole, jablouška, zemská jablka. Na Slov.:
bobály, kobzole, kobzale, švábky. Vz Lilek.
Jméno ,brambory' dostaly snad od „Branibor"
(Brandenburg), odkud k nám snad {přišly.
B. v popeli pečené: pečárky, opečárky, ope-
čáry. B. červené, roháčky, ledvinky, kliho-
váče, jakubky. Pytel, bečka bramborův. Bram-
bory sázeti, okopávati, vykopávati, vyorá-
vati; na pytle n. bečky atd. prodávati; na
brambory jíti. Z bramborův kořalku a líh
dělati. Vz Kořalka. Nákaza zemčat. V čas
nouze brambory pochoutkou. Jg. Mohl by
řepu síti, brambory sázeti (na svých špinavých
nohou a rukou). Vz Ušpiněný. Lb. B. při-
vezl Frant. Drake r. 1565. z Ameriky do
Europy.

Bramborák, a, m., kdo brambory jí.
Erdäpfelesser.

Bramborář, e, m., kdo brambory sází.
Erdäpfelbauer.

Brambořina, y, i, bramborová nať. Erd-
äpfelkraut. Jg.

Brambořiště, e, f., bramboroviště, -feld.

Bramborníček, čka, m., motacilla, Braun-
kehlchen, Wiesenschmätzer. Rk.

Bramborník, u, m., jídlo bramborové,
Erdäpfelspeise. Rk.

Bramboroví, n. Erdäpfelkraut.

Bramborovina, y, f., brambořina.

Bramborový. B. líh, nať, kaše, polívka,
vdolek. Erdäpfel-.

Bramburk, u, m. = Brandenburg Pulk.

Braň, ě, n., i, f, braňka, braněčka. Vz
Zbraň. Die Wehr, Waffe. Braň: meč, šavle,
oštěp atd. B. při boku. V. B. i odění proti
nepříteli vzíti. Troj. B. nositi. Rkk. Byli