bez zbrani. Jel. Na někoho zbraně dobyti.
Jg. B. na někoho obnažiti. Háj. Chopiti se
braně. Us. B. od sebe odvrci, odložiti, V.,
složiti, položiti, od sebe řítiti. L. Braní ně-
koho opatřiti. V. Κ Brani sáhnouti, Β. cho-
piti. V. Stráž Do bráně volati. L. — V. pře-
kládá lat. telum = zbraň, braň; arma = zbroj.

— Brán, bráně, hraní u rybníka. Od udě-
lání nových braní, aby ryby proti vodě
z rybníka nevycházely. Gl. — Β.= bašta,
pevnost. V. — Vz Zbraň.

Brána, branka, branička, y, f. Instr. sg.
branou; pl.: brány, bran, branám", brány,
v branách, branami. Vz A (se krátí). Das
Thor. — Β. městská, zámecká, hradní, výpadní
(Ausfallsthor), u hradby, u plotu, pekelná,
nebeská, slávy , průčelná (Portal); žitná,
prašná, strahovská, výpadní, koňská, nová,
pořičská, mostní etc. (v Praze). Jg., Us.
Z brány, branou vyjíti, jiti, táhnouti, Jg., se
vyhrnouti, Us.; bránu otevříti, zavříti (zámky
a závorami). Jg. Skrze bránu jíti. Br. Z brány
jeli. Troj. Za branou bydleti (za městem).
Us. Zvonec u brány. Us. Brány vojskem osa-
diti. Troj. Táhli z města oběma branami. —
Brána, obyč. brány, vz Brány. — B. =
menší průliv. Š. a Ž.

Branba, y, f., bránění. Krab., Pref. Ver-
teidigung.

Branci, pl., neduh, když spadnou mandle.
Bräune. Ros. — B., vz Branec.

Brančí — Drüsen-. Ch.

Brandýs, Brandejs, a, m. B. nad Labem;
B. nad Orlici. — Brandýský. — B. lat. Brun-
dusium (ad Albim). Jg. Brandeis.

Branec, nce, m. = ozbrojenec, Waffen-
mann ; nováček, Rekrut. — Branecký, Rek-
ruten-.

Bránění, n. Vertheidigung, Beschützung.
B. něčeho, b. se něčemu, proti něčemu. Rk.
Místo pevné k b. (bašta). V. K b. opatřiti
město (upevniti). V. Po dlouhém bránění se.
Har.

Braněnosný, waffentragend. Jg.

Braněti, komu v čem. Braní mi v uších.
Na Mor.

Branche, fr. (branš), větev, odvětví, od-
řadí, odbor (služby). Rk. Zweig, Geschäfts-
abtheilung.

Braní, brání, n. Nehmen. B. darův, služ-
ného, obroku. Rk. B. na před. Reš. — B.
na vojnu. Rekrutirung. D. Brání (branie) jest
pro úrok nezaplacený na dědictví dlužníka
s komorníkem a poslem purkrabie najvyš-
šieho, nebo bez komorníka i posla mocí svú

— koni, krav, ovec, sviní a jiného všelikého
dobytka zájem, což za úrok nezaplacený
i za náklady dosti móž býti. Vš. 337.—339.
Vz o Bráni Vš. 563.

Branibory, m., pl., dle Dolany = Brani-
borsko, a, n. — Braniborský. — Brambor,
a, m., město Brandenburg.

Branice, e, f. = brání. Nehmen; Plün-
derung.

Bránice, e, bránička, y, f. = blána, jíž
jsou játra, střeva a bachory obvinuty, te-
netce, mázdra pístní, plsť, Netz, Netzhaut,
Kom., V. B. skákáním lehce se protrhne.
Berg. — B. = blána okolo srdce, osrdec,
Herzfell, Herzbeutel. D. — B.= blána příční

dutinu hrudní od břišní oddělující. Zwerch-
fell. Krok., V. Zapálení b. příční. Jg. — B.
panenská, hymen, Jungferhäutchen. — B.,
lůžko, děloha, Nachgeburt. Aqu. — Jg.

Branič, e, m., kdo brání, der Wehrer,
Hus., branitel.

Brániční, od bránice. B. střevo. V. Netz-
darm.

Branidlo, a, n., bránidlo. Eine Wehre.
B. města (příkopy atd.) Jg.

Braník, a, m., najimač vojska, Werber.

Braniště, ě, n. Werbeplatz. D.

Branitel, e, m., pl. -lé, vz Branič.

Branitelka, y, -telkyně, ě, f. Die Ver-
theidigerin.

Brániti, -ním, 3. os. pl. -ní, braň, bráně,
(íc), -il, -ěn, -ění; bránívati = braní hájiti,
chrániti, zabraňovati, zapovídati, překážeti;
zpěčovati se — vertheidigen, schützen, ver-
fechten; vor etwas bewahren, steuern, hin-
dern, wehren, abwehren; sich weigern; b. se
= sich wehren, widerstehen, sich widersetzen.
Jg.; b. se, vz dole. — co: pevnosť, Har.;
lépe s genitivem; vz doklady k genit.

— čeho: svých životův, vlasti, žen i děti,
statku. Troj. Král toho má b. (nepřipustiti).
Arch. I. 62. — V., Br., Jel, Kom., Chč.,
Háj., Výb, D., Zk. — koho (gt.), se čeho
před kým. Aby nás bránili před nepřátely
na cestě. Br. Kuřátek před luňákem b. Št.
Hájiti se před právem. Us. — Kom. — Pozn.
Kde se nám pouhý genit. nejasným vidí,
přičiňme, kde to možná, raději od, anoť jest
původnějši a lepší předložky před. Brt. —
koho v čem: v právě ( = před soudem za-
stávati). Jg. Kdo sám sobě se líbí, vždy se
chce vymluviti a ve všem se bráni. Chč. 622.

— koho čím: zbraní, Us., mečem, Br.; vší
mocí toho bránili. Troj. — komu čeho ( =
překážky činiti). Ale tobě sem bránila tvého
bludu. Kat. 1261. — Kom., Jel., Ros., Reš-,
Solf., Bart. I. 4., J. tr., Zk. Proto jest ho-
spodář pán v čeledi, aby jí bránil neslič-
ného. Št. — koho, čeho od koho. Kostel-
ních práv od zlých lidí Bránil. Pass. Od ne-
přátel někoho B. V. - čeho vedlé čeho:
své pře vedlé práv. Vš. — Pr. — komu,
čemu = zabraňovati, zapovídati, překážeti.
Káva bráni snu. Lk. B. ohni. Us. B. křivdě.
Us. — Št, V., D., J. tr. Vz B. komu čeho.

— čeho Čím s čím. Kdo s hrdou smělostí
mocí a soudy umí svých věcí b. Chč. 382.

— komu čím. Obě straně jarobujnú silú
druha druzě postúpati brání. Rkk. 48. — se
= braně se chápati, odpírati. Všichni více
přejí tomu, kdož se bráni, než tomu, kdož
na druhého počíná. Pr. Vz Vš. 564. Tíže
jest se b. než žalovati. Vš. II. 17. — se
čím. B. se někomu mečem. Výb. II. 67. B.
se holí, Us., patami (utéci). Č. B. se léty.
Arch. I.138. - Dal. — se komu, čemu (od-
por činiti). B. se nepřátelům. Br. Myslivci
18. praporu statečně se Bránili Prusům u Po-
dola (1866). Ml. Tvému bezpraví minim se
B. Výb. II. 60. - Alx., Háj, Výb., Vš., Zk.

— se kde: za zdí, za vozy, Let, 60., za
hradbou. Us. Dobře jest za dveřmi se B. Pk.
Bráně se na soudě. Brt. — se čeho. Zk. -
se nad co: nad svou moc. Troj. — se s čím.
Bránil se zmužile s svou škodou. Troj. Již