Před sebe nic jiného nebeřeme. Vrat., Br.
Cestu před sebe vzíti. V. — se, co proti
komu: nenávisť proti někomu, V., se proti
ještěrovi, Troj.; b. se proti někomu (na ně-
koho bíti). Bs. Dítě otrockou mysl proti
rodičům vzalo. Kom. - co od koho v co:
Vzal to od ní v dar. Š. a Ž. — si koho.
Jan N. bude sobě bráti Annu Pokorných (.. nou)
za manželku. Chybně prý; jak pak prý dlouho
11. kolikrát? Lépe prý „vezme". A ani to není
jisto, (že si ji vezme). Tedy prý takto: míní
sobě vzíti n. Ohlašuje se k sňatku ženich
J. N. a nevěsta A. P., nebo: V stav manžel-
ství vstoupiti míní J. N. s A. P. — Šm.
Tyto frase jsou ovšem dobré, ale i věta:
,Bude sobě bráti' jest v lidu vůbec běžná
a ustálená. Iterativa ve futuru často se takto
užívá na označenou náklonnosti k čemu,
jako imperfecta conatus. Brt. Cf. Neříkej to
(Prk.) m. neřekni to. Nezpívej. Nechoď tam
m. nejdi. atd. Vz Rozkazovací způsob. - si
čeho (jen u jmen hmotných a hromadných).
Vem si stříbra, zlata. Sš. Pís. Vezmi si tabáku,
ohně, hrachu, chleba. Us. — Br. — co kde:
Mezi hráči ďábel peníze béře. Č. Peníze mezi
židy na něčí škodu b. Arch. I., 62. — co čím:
jídla lžicemi, Kom., rukou, Lom., ryby udici,
L., něco moci. V., Har., Jel. Loď plenem
vzíti; něco propůjčkou bráti. J. tr. Za vděk
něčím vzíti. Zvěř béře větrem (wittert). Šm.
Něco od někoho cti s dsrem v. Půh. I.,
127. Církev růst brals ústním podáním. Bš.
Ev. Mst. Škodu vzíti povodněmi. Žer. Sn.
47. Lstí a mocí někomu něco v., Kom., Lab.
60., násilim. Č. Pes béře vysokým, vrchním
větrem. Šp. Nějaké slovo nějakým smyslem.
— co před čím kde, kdy: Před hubou mu
to vzal. (Od nosu někomu něco odtrhnouti.)
Č, Lb., Jg. Ryby před východem slunce
nejlépe Berou (anbeissen). Ml. — co, koho
pod co: něco pod úřední pečeť vzíti. J. tr.
Někoho pod přísahu vzíti. Nt. — co o něco
„= ujímati se něčeho. L., Gníd. Vzal s ním
ο to radu. V., Let. Žádný o své věci brzo
konce nebéře. Vš. — se, co v čem (kde): Labe
v Čechách svůj počátek béře. v. B. se ně-
kam ve jménu Páně. Jd. B. něco v jiném
smyslu. Nt. B. peníze v židech neb křesťa-
nech (na účet dlužníka, neplatil-li). Arch. —
co na čem (kde): Úhonu na zdraví. Sych.
Na zemanech po městech něco b. Arch. I.,
57. Soud vzal své sídlo na radnici. Ml. Pří-
klad na někom b. Chč. 451. Škodu na čem
vzíti. Bart. IV. 32. — Troj., Leg., Jel. -
Krejčí jí bral míru na archu papíru. Er. P.
254. Musím to míti, a bych to měl pod
nehtem, pod koží vzíti. Č. Dal by, kdyby
měl pod koží, pod srdcem vzíti. Č. — se. Vzali
se (vstoupili v stav manželský). Us. — se,
koho za kým. Bral jednoho za druhým (ke
zkoušení). Kom. - co skrze co: Škodu
skrze to vzali. Zříz. Ferd. — se k čemu.
B. se k smrti. Šm. K poslední hodince se
bráti. Nt. Ke všem stranám brachu sě lesem.
Rkk. 9. — se čím: Nynie beř sě lisími
skoky. Rkk. 10. — se kudy: cestou, Us.,
lesem, Rkk. 9., Dal., stranou, Us., přes
hory a doly. Har. — se na co: na smrť.
Sm. — se s kým: s vojskem. Jg. B. se
s kým ke komu, Kat. 423. Já jsem se dnes

s ní vzala = pohádala jsem se s ní. Na
Plaště. Prk. — aby: Protož beř se, aby (abys)
umřel. V. — co kdy. Tu vodu jeden po
druhém ob den bral. — co mimo co: mimo
právo dary b. Alx. — si koho pro co. Pro
peníze bábu si bráti. Er. P. 278. — si podlé
čeho. Nesmíte sobě brát podlé krásy. Er.
P. 157. — adv. Něco napřed vzíti. Us. —
s infinit. Bral se kázati. Nebral se jiť (neměl
se k odchodu). Kulda I. 29. (Prk.) — se
sup. Aby se brali stavět domu božího. Br.

— Pozn. Slovesem b. opisuje se zhusta
passivum jiných jazykův: beru škodu —
βλάπτομαι, úraz vzíti — laedi, změnu bráti

— mutari, vzíti umenšení — minui, vzíti
odměnu — praemio donari atd. Prk.

Bratka,y, f., hrubý kartáč, Kratzbürste. Rk.

Braťka, v, m. (od brat, bratr) = dráteník,
Prk.

Bratník, a, m., na Slov., = bratranec. Plk.

Bratný, bratrský, brüderlich. Rk.

Bratr, a, bratřec, trce, bratřík, a, bra-
tříček, čka, m. Bruder. Pl. bratrové n. bratři
n. bratří, gt. bratrův (dle „Páv") n. batři
(jako „Znamení"), atd. Pl. bratří jest vlastně
nom. sg., f. jména hromadného, vzniklý z bra-
třija, přibírající 2., 3., 6. a 7. pád pl. dle
vzorce „Znamení." Šf. Bratrb m. bratras,
skr. bhrätar, řec. φρατήρ, φράτωρ lat. frater,
goth. Brôthar, strněm. pruodar, nyní Bruder,
lit. broter-eli-s (bratříček), snad = ži-
vitel, bhrá = bhar: nésti, živiti, vydržo-
vati. Schl., Fk. 142. Z jednoho otce a matky:
vlastní, rozený, rodný, plnorodný; buď jen
po otci n. jen po matce: nevlastní, polovičný,
polourodný, přirozený; z jedné matky: jedno-
břišní, pobřišní, životní. B. nepravý (z ne-
manželského lože). B. od prsu, prsní, mlíční
(Milchbruder). Bratři jsou různo matek n.
různo matkou (ode dvou matek). B. manžela,
manželky (svat); b. otce (otcův), děda, matky
(matčin), báby. — Jg. Ni mi bratra, ni mi
sestry, junošo mi vzechu. Rkk. 65. Bratří
a sestry. Bratr starší mladšímu statku ne-
utrácej. B. nedílný nic dáti ani poručiti ne-
může. Pr. Ne ty, ale bratr tvůj (když se
kdo vymlouvá); B. bratru jako silná věž.
Lb. Bratří snášeliví veliké divy; B. bratru
nejhloub oči vypichuje; Třebať bratři spolu
nevaří, přece spolu hostí; Bratři se bili a zas
sobě mili. Pk. Kdež mladšiemu (bratru) stele,
tu sám častokráte léhá, Vš. VI. 9. — B. =
společník, tovaryš, přítel, Freund. Vzhůru
bratři (spoluvojíni)! Rkk. Neroďte bratři
spěti v záhubu. Rkk. Jsou spolu bratři, ne-
rozdílní bratří (přátelé). V. Bratr z mokré
čtvrti (piják). Us. Čepový bratr (opilec. Vz
Opilství.) Č. Miluje ho jako bratra. V. — B.
jednoho řádu. Ordensbruder. Milosrdní bratři.
Jg., S. N. — B. jednoho vyznání, jedné
víry, Religionsbrüder. Bratří češti a mo-
ravští, apoštolští. Jg., S. N. — B., osoby
rovné důstojností, sobě vůbec rovné: králové,
biskupové atd. — Vz Rb. 695., 697., 1355.,
1726., 1727., 2287.2289., 2291.- 2293., 2315.,
2316., 2751.- 2754., 2766., 2768.

Bratr, i, f., coll. = bratři, bratrstvo, Ge-
brüder. Buoh utkal sě s kakús dobrú bratří.
Št. Když bude obmyšlévati svú bratři. Št.
- Rkk. 9.