Bratran, vz Bratranec.

Bratrana, y, f. = sestřenice. Záp. měst.
1447. B., dcera Bratrova. Půh.

Bratránče, ete,n., bratrovcovo dítě. Gross-
neffe. PRk.

Bratráně, ěte, n.. bratrovo dítě. Rk. Druhý
bratranec n. druhá sestřenice. U Přibrami.
Prk. Anderes Geschwisterkind.

Bratranec, nce, m., bratran, bratránek,
(dříve bratřenec). Bratranci = dvou n. více
bratří Děti. V. Říkáme synům Dvou neb více
bratří nebo sester, bratří a sester: bratranci,
Děvčatům pak: sestřenice (bratrkyně. Pt.)
GeschwisterkinD.

Bratránkovati = bratříčkovati.

Bratranství, n. Bern. Geschwisterkin-
Derschaft.

Bratřec, rce, m. (bratranec?). Dal., St. skl.

Bratřenec, nce, m. = bratranec. Dal.

Bratřice, e, f. = bratr, bratři, Gebrüder.
Št., Pass.

Bratříček, vz Bratr.

Bratříčkovati. — komu: Každému bra-
tříčkuje. Jg. — sobě n. se. Oni se bra-
tříčkuji. Jg. - s kým, si s kým: Rk. (Je-
manden Bruder nennen.)

Bratřík, a, m., bratr; 2) dobrý přítel. Jel.

Bratřina, y, f., bratrova žena. Plk. Bru-
dersweib.

Bratřiti, ím, 3. pl. — tří, bratři, tře (íc),
il, en, ení; bratřívati = bratřími činiti, ver-
brüdern. - koho, se, s kým: Us. — se ke
komu: On se k němu bratři (za bratra se
hlásí). Ros. — se proti komu = spolčovati
se. Ros.

Bratrobijce, bratrobitce, e, bratrobijec,
jce, bratrobivec (Pulk.), bratrobitec, tce, m.
= bratrovrah. V. Brudermörder.

Bratrobijství, -stvo,a,n., Brudermord. Jg.

Bratrohubce, e, -hubec, bce, m., Bruder-
verderber. Jg.

Bratromil, a, m., kdo bratra miluje. Háj.

Bratronenávistník, a, m., Bruderhasser.

Jg·

Bratronenávistnosť, i, f. Bruderhass. Jg.

Bratrová, é, f., bratrova žena. Rk. Bru-
dersweib.

Bratrovati = bratrem jmenovati, Bruder
nennen. — komu: oni si bratrují. Ros.,
Kom. — koho čím: Bohem = bratrem
jmenovati dosvědčuje se Boha. Čas. mus. —
se. Zlob. — si s kým: Rk.

Bratrovec, vce, m., synovec, z bratra
syn. Mus. Bruderssohn.

Bratrovna, y, f. Nichte.

Bratrovrah, a, m. = bratrobijce. Jg.

Bratrovražda, y, f. Brudermord.

Bratrský (zastr. bratský), bratru pří-
slušný. Brüderlich. B. láska, chování. — B.,
přátelům, společníkům, členům též jednoty
atd. (vz Bratr) příslušný. Bruder-. B. peníz,
pokladnice, kukus, biblí. Mužie bratrských
srdec. Rkk. —

Bratrsky někoho milovati. Us. Brüderlich.

Bratrství, n., na Slov. bratství = bra-
trský svazek krve, Brüderschaft. Br. — B.
svazek úzký přátelství, Verbindung, Brüder-
schat. B. s někým míti. Ros. B. někomu
vypověděti. Na b. s někým píti. Rk. Vz
Bratrstvo.

Bratrstvo, bratrovstvo, a, n. = bratří. -
B. = bratrství. Na b. píti; b. udělati; býti
s někým na b.; míti s někým b. Us. Dobré
a svorné b. nad bohatství. Rb., Pk. — B.,
cech. Býti v bratrstvu; zapsati se do bra-
trstva, v b. Us. B. horní (horníkův). Rk.
Ješto vši obci k škodě v městech bratrstva
přehlédají. Št.

Braun, něm., hnědý, snědý. B. (kůň),
hnědák, hnědouš.

Braunau, mě. v Čechách, Broumov, a, m.

Braunkohle, něm., uhlí hnědé, hnědo-
uhlí. Rk.

Brav, u n. a, brávek, vka, bravec, vce,
m. = drobné jakékoliv dobytče, ovce, kozy,
svině, i jedno i vice jich, ano i stádo dro-
bného dobytka (velkého = skot). Schmalvieh.
Vlk útok činí na stáda bravu i na skoty.
Kom. Ovčí brav, dobytek. D. U Vác. z Mi-
trovic znamená b. = skot. Rs. — Na Slov.
nyní toliko vepři brav říkají. Baiz.

Brávati, vz Brati.

Bravčář, e, m., kdo v sviních obchod
má. Schweinhändler. Na Slov. Vz Brav.

Bravčí, vepřový. B. sádlo. Na Slov.
Schwein-.

Bravčový = vepřový. NaSlov. Schwein-.

Bravě, ěte, n., mladý brav. Vz Brav.

Braví mléko. Zlob. Vz Brav. Schaf-,
Ziegen-.

Bravní, bravý, bravový, bravu náležející,
Schaf-, Ziegen-, Schwein-. B. rybník, pa-
stýř, stádo, pastviště, vůl (k stadu přiná-
ležející). Jg.

Brávník, a, m., pták kvíčale podobný,
prskavec, truskavec. D., Žer. Schnarr-, Mistel-,
Bauehdrossel.

Brávo = výborně!

Bravura, y, f., fr. (bravoure), statnosť,
odhodlanosť. Rk. Něco s bravurou činiti.

Bravurní arie. Meistergesang.

Brázda, brázdka, brazdečka, brázdička,
y, f. = stružka pluhem vyoraná, Furche.
Brázdy vykrojovati, Kom., dělati, orati, Us;
vyhnati (eine Furche ausstreichen), brázdy
pluhem vyháněti, pole na brázdy rozdělati.
Šp. V písčité půdě dělají se brázdy mělké,
v černavé hluboké. Čím špatnější půda, tím
mělčejší brázdy se dělají. Jg. Vyhnání brázd.
Pluh na vyhánění brázd. Šp. Prostřední
brázda: výhon, vyháňka; nejkrajnější: pod-
brázdek; b. k odvádění vody: rýha, vodotah,
svodnice, vodoteč, příčník, rozhor, rozvor,
růvek. Skládaní brázd. B. hluboká, sláma
vysoká. Široké brázdy, světlá stodola. Šp.,
Lb. Vz Hospodářský.

Brázdy, pl., f. = druh léček na skřivany
mezi záhony poličených. Šp.

Brázditi, im, 3. pl. -di, dí, il, ěn, ění;
brázdivati, brázdkovati = brázdy dělati,
furchen. V již. Čechách probírati se v něčem,
jinak: šťourati. Kts. — co: čelo, kůži, Sych.,
vlny. Us. — se komu: Brázdí se mu čelo.
Sych. — v čem: u vojště = porážeti. Troj.
— co čím: moře lodí.

Brázditý, plný brázd, gefurcht,

Brázdní: kůň (náruční, Hand-); kleč,
Handrüster. D.

Brázdovitý, plný brázd. B. kůra, Um.
les., gefurcht.



	Bratran, vz Bratranec. Bratrana, y, f. = sestřenice. Záp. měst. 1447. B., dcera Bratrova. Půh. Bratránče, ete,n., bratrovcovo dítě. Gross- neffe. PRk. Bratráně, ěte, n.. bratrovo dítě. Rk. Druhý bratranec n. druhá sestřenice. U Přibrami. Prk. Anderes Geschwisterkind. Bratranec, nce, m., bratran, bratránek, (dříve bratřenec). Bratranci = dvou n. více bratří Děti. V. Říkáme synům Dvou neb více bratří nebo sester, bratří a sester: bratranci, Děvčatům pak: sestřenice (bratrkyně. Pt.) GeschwisterkinD. Bratránkovati = bratříčkovati. Bratranství, n. Bern. Geschwisterkin- Derschaft. Bratřec, rce, m. (bratranec?). Dal., St. skl. Bratřenec, nce, m. = bratranec. Dal. Bratřice, e, f. = bratr, bratři, Gebrüder. Št., Pass. Bratříček, vz Bratr. Bratříčkovati. — komu: Každému bra- tříčkuje. Jg. — sobě n. se. Oni se bra- tříčkuji. Jg. - s kým, si s kým: Rk. (Je- manden Bruder nennen.) Bratřík, a, m., bratr; 2) dobrý přítel. Jel. Bratřina, y, f., bratrova žena. Plk. Bru- dersweib. Bratřiti, ím, 3. pl. — tří, bratři, tře (íc), il, en, ení; bratřívati = bratřími činiti, ver- brüdern. - koho, se, s kým: Us. — se ke komu: On se k němu bratři (za bratra se hlásí). Ros. — se proti komu = spolčovati se. Ros. Bratrobijce, bratrobitce, e, bratrobijec, jce, bratrobivec (Pulk.), bratrobitec, tce, m. = bratrovrah. V. Brudermörder. Bratrobijství, -stvo,a,n., Brudermord. Jg. Bratrohubce, e, -hubec, bce, m., Bruder- verderber. Jg. Bratromil, a, m., kdo bratra miluje. Háj. Bratronenávistník, a, m., Bruderhasser. Jg· Bratronenávistnosť, i, f. Bruderhass. Jg. Bratrová, é, f., bratrova žena. Rk. Bru- dersweib. Bratrovati = bratrem jmenovati, Bruder nennen. — komu: oni si bratrují. Ros., Kom. — koho čím: Bohem = bratrem jmenovati dosvědčuje se Boha. Čas. mus. — se. Zlob. — si s kým: Rk. Bratrovec, vce, m., synovec, z bratra syn. Mus. Bruderssohn. Bratrovna, y, f. Nichte. Bratrovrah, a, m. = bratrobijce. Jg. Bratrovražda, y, f. Brudermord. Bratrský (zastr. bratský), bratru pří- slušný. Brüderlich. B. láska, chování. — B., přátelům, společníkům, členům též jednoty atd. (vz Bratr) příslušný. Bruder-. B. peníz, pokladnice, kukus, biblí. Mužie bratrských srdec. Rkk. — Bratrsky někoho milovati. Us. Brüderlich. Bratrství, n., na Slov. bratství = bra- trský svazek krve, Brüderschaft. Br. — B. svazek úzký přátelství, Verbindung, Brüder- schat. B. s někým míti. Ros. B. někomu vypověděti. Na b. s někým píti. Rk. Vz Bratrstvo.	Bratrstvo, bratrovstvo, a, n. = bratří. - B. = bratrství. Na b. píti; b. udělati; býti s někým na b.; míti s někým b. Us. Dobré a svorné b. nad bohatství. Rb., Pk. — B., cech. Býti v bratrstvu; zapsati se do bra- trstva, v b. Us. B. horní (horníkův). Rk. Ješto vši obci k škodě v městech bratrstva přehlédají. Št. Braun, něm., hnědý, snědý. B. (kůň), hnědák, hnědouš. Braunau, mě. v Čechách, Broumov, a, m. Braunkohle, něm., uhlí hnědé, hnědo- uhlí. Rk. Brav, u n. a, brávek, vka, bravec, vce, m. = drobné jakékoliv dobytče, ovce, kozy, svině, i jedno i vice jich, ano i stádo dro- bného dobytka (velkého = skot). Schmalvieh. Vlk útok činí na stáda bravu i na skoty. Kom. Ovčí brav, dobytek. D. U Vác. z Mi- trovic znamená b. = skot. Rs. — Na Slov. nyní toliko vepři brav říkají. Baiz. Brávati, vz Brati. Bravčář, e, m., kdo v sviních obchod má. Schweinhändler. Na Slov. Vz Brav. Bravčí, vepřový. B. sádlo. Na Slov. Schwein-. Bravčový = vepřový. NaSlov. Schwein-. Bravě, ěte, n., mladý brav. Vz Brav. Braví mléko. Zlob. Vz Brav. Schaf-, Ziegen-. Bravní, bravý, bravový, bravu náležející, Schaf-, Ziegen-, Schwein-. B. rybník, pa- stýř, stádo, pastviště, vůl (k stadu přiná- ležející). Jg. Brávník, a, m., pták kvíčale podobný, prskavec, truskavec. D., Žer. Schnarr-, Mistel-, Bauehdrossel. Brávo = výborně! Bravura, y, f., fr. (bravoure), statnosť, odhodlanosť. Rk. Něco s bravurou činiti. Bravurní arie. Meistergesang. Brázda, brázdka, brazdečka, brázdička, y, f. = stružka pluhem vyoraná, Furche. Brázdy vykrojovati, Kom., dělati, orati, Us; vyhnati (eine Furche ausstreichen), brázdy pluhem vyháněti, pole na brázdy rozdělati. Šp. V písčité půdě dělají se brázdy mělké, v černavé hluboké. Čím špatnější půda, tím mělčejší brázdy se dělají. Jg. Vyhnání brázd. Pluh na vyhánění brázd. Šp. Prostřední brázda: výhon, vyháňka; nejkrajnější: pod- brázdek; b. k odvádění vody: rýha, vodotah, svodnice, vodoteč, příčník, rozhor, rozvor, růvek. Skládaní brázd. B. hluboká, sláma vysoká. Široké brázdy, světlá stodola. Šp., Lb. Vz Hospodářský. Brázdy, pl., f. = druh léček na skřivany mezi záhony poličených. Šp. Brázditi, im, 3. pl. -di, dí, il, ěn, ění; brázdivati, brázdkovati = brázdy dělati, furchen. V již. Čechách probírati se v něčem, jinak: šťourati. Kts. — co: čelo, kůži, Sych., vlny. Us. — se komu: Brázdí se mu čelo. Sych. — v čem: u vojště = porážeti. Troj. — co čím: moře lodí. Brázditý, plný brázd, gefurcht, Brázdní: kůň (náruční, Hand-); kleč, Handrüster. D. Brázdovitý, plný brázd. B. kůra, Um. les., gefurcht.