oba se s ním snadno utrhnou. Pk. Do břehu
jiti, jeti = do kopce. Us. na Mor. Brt.

Břeháček, čka, m. Eisvogel.

Břehák, a, m., břehovka, břehule, pták.
D. UferschwalBe.

Břehatý, břeho-vatý, -vitý, uferig. Jg.

Břehouš, e, m., Uferschnepfe. Rk.

Břehoviště, ě, n., Uferplatz.

Břehovitý vz břehatý.

Břehovka, y, f. = břehák.

Břehový. B. místo, Troj., písek. Ufer-.

Břehule, e, f. = břehák.

Břech, u, m., štěkání, dass Klaffen, Bellen.
Psí Břech. Bern.

Břechač, e, m., štěkač. Beller.

Břechadlo, a, n., břechatel, břechač.
Belferer.

Břechati, břecholati, břechtati, břechnouti
= štěkati, klaffen, Bellen. Na Slov. Pes břechá.
Koll. — co = žváti, schwatzen, plappern.
— na koho (= haněti ho), Rk., schimpfen.

Břechavec, vce, m., štěkavec. Bern.,
Beller, Schreier.

Břechavosť, i, f. Bern., štěkavosť.

Břechavý = štěkavý. Na Slov., Bellend.

Břechovati = tupiti. Na Slov. Koll.

Brechovice, e, f., nástroj ku kypření vlny.

Brechungsexponent, lomitel. Stč.

Brejchati se kde: v sněhu = zúmyslně
se Broditi, herumwaten. Us. u N. Paky. Od
toho vlastní jméno Brejcha. Na Plaště. Prk.

Brejle, brýle, brylle, í, pl., brejličky, pl.,
f., očka, okulary, oční skla, die Brille. Smíme
i slova ,brýle, brejle' užívati, neníť slovo to
původem německé, nýbrž odvozeno jest
z řec. βήρνλλος, beryllus, zelený drahokam.
Vz Mz. 120. Hloupému Brejle na nos pověsiti
(za blázna ho míti. Vz Blázen). Č. Posaditi
si na nos úřední brejle (tvářiti se jako úředník
v úřadě, eine Amtsmiene machen). Č. Na
brejle čísti. Na ty brejle nic nevidím. Us. B.:
spojky, rozptylky a barevné. Š. a Ž. Brylle
dělati a lidem vstavovati umí. Kom. Optikus
brejle (brýle) formuje (dělá). Kom. S brejlí
hleděti (pošilhávati). Zlob. Několikery ty
Brylle sobě jsem zjednal. Kom.

Břek, u, m., na Slov. Brak, lesní strom,
Arlesbaum.

Brek, u, m., brečení. Dal se clo breku.
Us. Vz Brekot.

Brekot, břekot, u, m. = brek. D. B. ovčí.
Geblöke.

Břekový. Arles-. Vz Břek.

Břekyně, ě, f., a v pl., jahůdka břeková
(z břeku, Adlersbeerbaum). Um. les.

Brem, a, m., mě. Bremen. V. U Polákův
Brema. Také Bremy, pl., m. Dle Dolany.

Břémě, vz Břímě. —

Břemek, mka, m. = mřenek, Grandel.

Břemenář, e, m., kůň břemena nosící.
Ros. Saumross.

Břemenatý, mnoho břemen nesoucí. B.
muž. Ros.

Břemení, n. B.= zavazadla. Gepäcke.

Břemeniti, il, ěn, ění. — co čím, Rk.,
belasten.

Břemenný, obtížný, lästig. B. tělo, Ráj,
daně. Johant.

Břemeno, a, n. Last. Kdo velké břemeno
nese, tudíž pod ním na zemi klese. Č. Při

tělocviku: těžké činky, silné železné tyče,
těžké koule, pytle pískem naplněné atd.
Těmi cvičíme: paže, trup a nohy. Tš. (Viz
vice Tš., str. 106). = Ostatně viz Břímě.

Bremse, něm., brzda, Nz., zarážka, škrtidlo.
S. N.

Bremsen, něm., stroj škrtiti, zastaviti,
S. N., zaraziti, brzditi. Šp., Nz. —

Bremser, brzdič; v obec. mluvě: bremzák.

Břenčadlo, a, n., co břenčí. B. u hodin.
Schaller. Reš.

Břenčeti, 3. pl. -čí, če (íc), el, ení; břen-
kati, břenknouti, nul a kl, utí; břenkávati
= břinčeti, klirren. Loutna, zvonky břenčely.
L. — pod čím. Železo břenčí pod mlaty. L.

Břenčiti, il, en, ení = křinkot činiti,
klirren.

Břenkati = břenčeti.

Břenkavý. B. měď, Jel., klirrend.

Brennglas, něm., sklo zapalovací. Rk.
Brenn-us, a, m. Vůdce Gallův proti
Řimanům, vítěz u Allie r. 390. před. Kr.

Brept, u, m., breptání, Geschwätz. Nechej
breptu a dělej. Us.

Brepta, y, breptač, e, breptavec, vce,
breptoun, breptal, a, breptoň, ě, m. Stotterer;
Schwätzer.

Breptati, brebtati, tam a ci; breptávati
= koktati; tlachati, stottern, stammeln;
schwätzen. — co do čeho komu: do ucha.
D., Kom. — o něčem. Us. — jak: na
pospěch. Št.

Breptavě mluviti, Ros., stotternd, stam-
melnd.

Breptavec, vce, m., vz Brepta.

Breptavost', i, f., koktavosť; tlachavosť. Nt.

Breptavý = koktavý; tlachavý, stotternd;
plauderhaft. B. jazyk (zajíkavý), řeč. D., Lom.

Breptoun, a, m. = brepta.

Břesk, u, m. Herber Geschmack. Pivo
mladé mívá b., obřesk (trpkou chuť). L. —
2. S prvním břeskem (= svítáním, Dämme-
rung) slunce. L.

Břeskavec, vce, m., pták, Bergfink,
jíkavec; 2. vřes. Heidekraut. Us.

Břeskev, vz Broskev.

Břeskný, břískavý, schallend. Zvuky
bubnov břeskných. Rkk. 54.

Břeskot, vz Vřeskot.

Břeskyně, ě, f. = broskev.

Breslau, Vratislav.

Břeslen = přeslen.

Břest, u, m., břestík, Gartenulme.

Břesta, y, f. Die obere Birkenrinde.

Břésti, vz Břísti.

Břestina, y, f., mnoho břestů. Rüsterwald.

Břestovec, vce, m. Lotosbaum. Rostl.

Breš, e, f., fr. (breche), něm. Bresche, průlom
ve zdi hradební. Rk.

Břešťák, a. m., na Mor.= zajíc, Hase.
— 2. Plačící dítě. Plärrmaul. D.

Břeštěti, ěl, ění; břeštívati, heulen ;
plärren. Dítě celou noc břeštělo. Us.

Bretagne, ě, f. (Bretaň), ostatní pády berou
se také od: Bretani-a, e, f. Krajina ve Francii.

Břetislav, i, f., Lundenburg na Mor. Vz
Břeclav. — 2. Pressburg. — 3. B., a, m., vé-
voda český.

Břetný = ostrý, Hank., scharf.

Břev, i, f., prkno; břevno, kláda; lávka,