Brixen, a, m., mě. v Tyrolsku.

Brixeňan, a, m. — Brixenský. Vz Brixen.

Bříza, y, f., březka, Břízda. Na Mor. Bře-
zou, -zám, -ách, -ami. Brt. B. Bílá, pý-
řitá, tatranská, nízká. Die Birke. Jg. Dobrá
koze bříza (psu moucha). L. By se b. ne-
styděla , i na kořeni by shořela, (= B. i sy-
rová Dobře hoří). Č.

Břízáček, břízásek, ska, m. Birkenraupe.
Rk.

Břízda, y, f. = bříza. — Břízdí, n. =
březové větve.

Břizec, zce, m., kuří oko. Us. Plzeň.
Hühnerauge. — B. = kotník. Us.

Brízgať se = przniti se v něčem. Na
vých. Mor. a na Slov. Sich beflecken.

Břízový,lépe: březový. B. voda. Birken-.

Břížďala, y, f., slabá polívka, brynda,
Gesaufe. D. — B., louže. Th. Pfütze.

Břížiti se. Bříží se = rozednívá se, es
tagt, dämmert. Na Slov.

Brk, u, m., pl. brky; gt. pl. brkách šp.
m. brkův, vz: -ách; brko, a, n., pl. brka;
brček, čku, m. Brk ve východ., brko více
v středn. a západ. Čechách. Mk. Kiel, Schwung-
feder, Schwinge. B. anglické, hamburské n.
kalené n. neprozračné, holandské n. pro-
zračné, tažené. Kh. Huse brk vytrhnouti. D.
Někomu brky osekati, sraziti (= pokořiti
ho, vzíti mu úřad, moc, statek, — to, čím
pýchal). Vz Úřad. Č. Stesal mu brkův
nedospělých. Vz Nepřátelství. Lb. Vypršely
mu brky (schudl. Vz Chudoba). Č., Lb. Má
brka ( = jest čilý, čerstvý, ač starší). Us.
Ještě mu brky neodrostly a už chce lítati.
Nebo: Ještě má nedospělé brky. (Vz Mu-
dráček). Č. Opadli mu brkové (skrotí). Opadla
mu brka. Mt. S. Vytrhali mu brky, aby tak
netýral. Brzy nepřátelským křídlům brky
osekáme. Vz Skrocení. Č. Z brku někoho
vyraziti = pomásti v řeči, zaraziti, Do řeči
mu skočiti. Vz Odmlouvání. Ć. — Jg., Lb.
Ze všeho brku vyražená paměť. Kom. Z brku
vyražen. D. Z tvrdého brku lepši bude péro.
Us.

Brkač, e, brkal, a, m., kdo brká. Stol-
perer. D.

Brkačka, y, f., hračka z brku. Jg.

Brkati; brknouti, knul a kl, utí; brkávati
= brky v letu hlahol činiti, schwirren; —
2. = létati; pro co skrze co ke komu:
A jejie dušice pro (tuto) muku, skrze ty
muky k Bohu v nebeské proluky brče. Kat.
3028. Flattern, fliegen. — 3. Na koho =
sápati se. Us. Na Mor. — 4. Brkačkou hráti.
— 5. se komu čím = říhati. Brká se mi
salátem, polévkou. Brt.

Brkavá mysl (létající). Reš. Wankelmuth.

Brklý, zbrklý (potrhlý, ztřeštěný), ver-
rückt. Tys celá brklá! Us.

Brknouti, vz Brkati.

Brko, vz Brk.

Brkol, a, m., hloupý. Us. Tölpel.

Brkolatina, y, f., brkolatosť, i, f., Un-
ebenheit.

Brkolatý, nerovný, ungerad, uneben. B.
hůl. Us.

Brkoslav, a, m., pták. B. posměváček;
chocholouš, čečetka, hedbávníček, vrkoslav.
Jg. Seidenschwanz, Spottvogel.

Brkot, u, m. Geflatter. B. holubů. Zlob.

Brkotati = brkati.

Brkový, Kiel-. Brkové péro. Us.

Brkvant, u, m., Berkvant, z něm. Berg-
gewand, havířský oděv, oděv havířských
úředníkův; perkytle (z něm. Bergkittel),
oděv sprostých havířův. Jg.

Brla = berla. Má se drle co chodec na
brle (berle). Vz Štěstí. Lb.

Brlavěti, ěl, ění = křivěti, Us., krumm
werden.

Brlavosť, i, f., brýlavosť. Kom. Vz násl.

Brlavý, brýlavý, brlooký, šilhavý. Jel.,
Reš. — B. = ztočený, nerovný. B. vřeteno.
Us. B. koule. Us. — Jg.

Brle, pl., f., Stelzen. Cf. Berle.

Berlen, u, m. = brlení. Jg.

Brlení, brdleni, brlí, brdlí, n. = pažení,
přepažení, zábradlí = Schutz-, Fall-, Schuss-
gatter, Sperrlatten. B. v konírně (mezi koňmi).

— Β. υ rybníce, aby ryby nevyplouly. Jg.
Der Wasserrechen. B. napeřiti, b. se zaneslo,
b. vyčistiti. Šp. — Vz Prlení.

Brloh, u, m., brloha, y, f. B. = peleš
zvířat, Wildlager. B. medvědí. Černá zvěř
má peleše a brlohy. Us. — B. = bouda,
Hütte. — B. = lože, hlavně s ponětím chu-
doby. Jg. Lager, Nest. — V již. Čechách:
blloch. Vz Umrlý. Kts.

Brlooký, vz Brlavý. V., Kom.

Brlozubý — křivozubý, krummzähnig. Jg.

Brložiti, il, en, ení = brloh dělati, stláti.

— co: chlév, mit Wirkstroh ausbetten. L.
Brň, ě, brně, ě, brněnice, e, f., brněni, n.

B. (Dle Br.): pancíř šupinovatý, železná ko-
šile (z kroužkův železných udělaná). Panzer,
Harnisch. Ros. — B. také veškeré oděni.
V brněni odíti někoho, v b. oděný. D. Ne-
příteli brnění odňaté. Nt. Vlasta na koni
s oščepem v brniech stojieše. Dal. Vz Kruníř.

Brňan, vz Brno.

Brňatý, brní oděný, gepanzert. Bern.

Brňavka, y, f. Oberarmbein. Rk.

Brnavý, barnavý, černohnědý, braun. Rostl.

Brnčadlo, brčadlo, břenčadlo, a, n., brnčál,
brčál, u, m., brnčala, brčala, y, f., Brumm-
kreisel. D.

Brnčeti (mor. brančeti), el, ení, brnčívati.
Sršeň brnčí (zvučí). Orb. pic. Klirren, summen.

Brněj, e, m. = brčál. Bern.

Brnění, vz Brň.

Brněnský. Vz Brno.

Brněný. B. pancíř, rukavice, košile,
Blech-. V.

Brneška, y, f. Bisamente. Rk.

Brněti, 3. pl.: brní, brň, ně (íc) ěl, ění;
brnívati = trnouti, einen Schmerz empfinden.

— Hlava brní, kapsa svrbí (po plese). Jg.
Křičeli, až uši brní, dass Die Ohren gällen. D.
Hrozně to perno (perné), až jazyk brní. V.

— komu: Ruka mi brní. Jg., Ros. — koho:
Brní mě hlava, D. Tento akkus. jest as
špatný. Na Mor. jen: Brní mi v uších, v hlavě.
Brt. — koho z čeho: Brní mě (mi?)
z toho hlava, Rk. — pod čím: Pod tíží rámě
jim brní. Gníd. — B. = klirren, summen,
brnčeti. Us. v Krkonoš.; St. skl. Struna
brní. Na Mor. Brt. — kde. Kámen z praku
hozený ve vzduchu brní. Na Mor. Brt.



	99

	Brixen, a, m., mě. v Tyrolsku. Brixeňan, a, m. — Brixenský. Vz Brixen. Bříza, y, f., březka, Břízda. Na Mor. Bře- zou, -zám, -ách, -ami. Brt. B. Bílá, pý- řitá, tatranská, nízká. Die Birke. Jg. Dobrá koze bříza (psu moucha). L. By se b. ne- styděla , i na kořeni by shořela, (= B. i sy- rová Dobře hoří). Č. Břízáček, břízásek, ska, m. Birkenraupe. Rk. Břízda, y, f. = bříza. — Břízdí, n. = březové větve. Břizec, zce, m., kuří oko. Us. Plzeň. Hühnerauge. — B. = kotník. Us. Brízgať se = przniti se v něčem. Na vých. Mor. a na Slov. Sich beflecken. Břízový,lépe: březový. B. voda. Birken-. Břížďala, y, f., slabá polívka, brynda, Gesaufe. D. — B., louže. Th. Pfütze. Břížiti se. Bříží se = rozednívá se, es tagt, dämmert. Na Slov. Brk, u, m., pl. brky; gt. pl. brkách šp. m. brkův, vz: -ách; brko, a, n., pl. brka; brček, čku, m. Brk ve východ., brko více v středn. a západ. Čechách. Mk. Kiel, Schwung- feder, Schwinge. B. anglické, hamburské n. kalené n. neprozračné, holandské n. pro- zračné, tažené. Kh. Huse brk vytrhnouti. D. Někomu brky osekati, sraziti (= pokořiti ho, vzíti mu úřad, moc, statek, — to, čím pýchal). Vz Úřad. Č. Stesal mu brkův nedospělých. Vz Nepřátelství. Lb. Vypršely mu brky (schudl. Vz Chudoba). Č., Lb. Má brka ( = jest čilý, čerstvý, ač starší). Us. Ještě mu brky neodrostly a už chce lítati. Nebo: Ještě má nedospělé brky. (Vz Mu- dráček). Č. Opadli mu brkové (skrotí). Opadla mu brka. Mt. S. Vytrhali mu brky, aby tak netýral. Brzy nepřátelským křídlům brky osekáme. Vz Skrocení. Č. Z brku někoho vyraziti = pomásti v řeči, zaraziti, Do řeči mu skočiti. Vz Odmlouvání. Ć. — Jg., Lb. Ze všeho brku vyražená paměť. Kom. Z brku vyražen. D. Z tvrdého brku lepši bude péro. Us. Brkač, e, brkal, a, m., kdo brká. Stol- perer. D. Brkačka, y, f., hračka z brku. Jg. Brkati; brknouti, knul a kl, utí; brkávati = brky v letu hlahol činiti, schwirren; — 2. = létati; pro co skrze co ke komu: A jejie dušice pro (tuto) muku, skrze ty muky k Bohu v nebeské proluky brče. Kat. 3028. Flattern, fliegen. — 3. Na koho = sápati se. Us. Na Mor. — 4. Brkačkou hráti. — 5. se komu čím = říhati. Brká se mi salátem, polévkou. Brt. Brkavá mysl (létající). Reš. Wankelmuth. Brklý, zbrklý (potrhlý, ztřeštěný), ver- rückt. Tys celá brklá! Us. Brknouti, vz Brkati. Brko, vz Brk. Brkol, a, m., hloupý. Us. Tölpel. Brkolatina, y, f., brkolatosť, i, f., Un- ebenheit. Brkolatý, nerovný, ungerad, uneben. B. hůl. Us. Brkoslav, a, m., pták. B. posměváček; chocholouš, čečetka, hedbávníček, vrkoslav. Jg. Seidenschwanz, Spottvogel.	Brkot, u, m. Geflatter. B. holubů. Zlob. Brkotati = brkati. Brkový, Kiel-. Brkové péro. Us. Brkvant, u, m., Berkvant, z něm. Berg- gewand, havířský oděv, oděv havířských úředníkův; perkytle (z něm. Bergkittel), oděv sprostých havířův. Jg. Brla = berla. Má se drle co chodec na brle (berle). Vz Štěstí. Lb. Brlavěti, ěl, ění = křivěti, Us., krumm werden. Brlavosť, i, f., brýlavosť. Kom. Vz násl. Brlavý, brýlavý, brlooký, šilhavý. Jel., Reš. — B. = ztočený, nerovný. B. vřeteno. Us. B. koule. Us. — Jg. Brle, pl., f., Stelzen. Cf. Berle. Berlen, u, m. = brlení. Jg. Brlení, brdleni, brlí, brdlí, n. = pažení, přepažení, zábradlí = Schutz-, Fall-, Schuss- gatter, Sperrlatten. B. v konírně (mezi koňmi). — Β. υ rybníce, aby ryby nevyplouly. Jg. Der Wasserrechen. B. napeřiti, b. se zaneslo, b. vyčistiti. Šp. — Vz Prlení. Brloh, u, m., brloha, y, f. B. = peleš zvířat, Wildlager. B. medvědí. Černá zvěř má peleše a brlohy. Us. — B. = bouda, Hütte. — B. = lože, hlavně s ponětím chu- doby. Jg. Lager, Nest. — V již. Čechách: blloch. Vz Umrlý. Kts. Brlooký, vz Brlavý. V., Kom. Brlozubý — křivozubý, krummzähnig. Jg. Brložiti, il, en, ení = brloh dělati, stláti. — co: chlév, mit Wirkstroh ausbetten. L. Brň, ě, brně, ě, brněnice, e, f., brněni, n. B. (Dle Br.): pancíř šupinovatý, železná ko- šile (z kroužkův železných udělaná). Panzer, Harnisch. Ros. — B. také veškeré oděni. V brněni odíti někoho, v b. oděný. D. Ne- příteli brnění odňaté. Nt. Vlasta na koni s oščepem v brniech stojieše. Dal. Vz Kruníř. Brňan, vz Brno. Brňatý, brní oděný, gepanzert. Bern. Brňavka, y, f. Oberarmbein. Rk. Brnavý, barnavý, černohnědý, braun. Rostl. Brnčadlo, brčadlo, břenčadlo, a, n., brnčál, brčál, u, m., brnčala, brčala, y, f., Brumm- kreisel. D. Brnčeti (mor. brančeti), el, ení, brnčívati. Sršeň brnčí (zvučí). Orb. pic. Klirren, summen. Brněj, e, m. = brčál. Bern. Brnění, vz Brň. Brněnský. Vz Brno. Brněný. B. pancíř, rukavice, košile, Blech-. V. Brneška, y, f. Bisamente. Rk. Brněti, 3. pl.: brní, brň, ně (íc) ěl, ění; brnívati = trnouti, einen Schmerz empfinden. — Hlava brní, kapsa svrbí (po plese). Jg. Křičeli, až uši brní, dass Die Ohren gällen. D. Hrozně to perno (perné), až jazyk brní. V. — komu: Ruka mi brní. Jg., Ros. — koho: Brní mě hlava, D. Tento akkus. jest as špatný. Na Mor. jen: Brní mi v uších, v hlavě. Brt. — koho z čeho: Brní mě (mi?) z toho hlava, Rk. — pod čím: Pod tíží rámě jim brní. Gníd. — B. = klirren, summen, brnčeti. Us. v Krkonoš.; St. skl. Struna brní. Na Mor. Brt. — kde. Kámen z praku hozený ve vzduchu brní. Na Mor. Brt.