100

Brníř, e, m., kdo brně dělá. Aqu. Waffen-
schmied.

Brniti, il, ění, panzern. — co čím: loď
kovem (pobiti).

Brnk, u, m., zvuk ku př. ostruh. Koll.
Das Klirren.

Brnkadlo, a, n., cimbálek, Hackbrett.
Νa Slov.

Brňkati, brnkati; brňknouti, knul, kl,
utí; brňkávati = cvrnkati, klirren. — čím:
penězi (cvrnkati). Us. — na co: na housle,
na harfu. Jg. — kam: Kámen brňkl do
okna, Jg. — koho = ošiditi. Us.

Brňklavý, bublavý. Us. Klingend.

Brno, a, n., něm. Brünn, lat. Bruna, mě.
na Mor. — Brňan, a. m., pl. -né. — Br-
ňanka, y, f. — Brněnský n. brnenský. Vz
-ský. Staré B., předměstí brněnské, slove
také: Klusov, a, m. Jg. O původu jména vz
Gl. 12.

Brnožil, a, m. Passier. Th.

Brnožiti, oni -ží, il, en, eni, brnoží-
vati = něco (z dřeva) dělati. — co komu:
Nádobí si b. Jg. Etwas aus Holz machen.

Brocený. Vz Brotiti.

Brod, u, brodek, dku, m. B. = místo
mělké, kde se voda přebřísti může, brodniee,
vadum, Furth, die Wat. D. B. mělký, po
bradu. Č. Přes řeku brodem jíti, přejíti, pře-
jeti. V., Ros. B. pro koně. Us. Kolo mlýnské
jde brodem (když pro zpáteční vodu volně
se neotáčí). Vys. Pustiti se v brod = bro-
diti. L. Utopiti koho v lýčeném brodu
( = oběsiti). Vz Trest, Oběsiti. Č. Vína v brod

= hojně. L. — B. = cesta k něčemu, der
rechte Weg. Pohledám (ohledám) já brodu.
Ros. (= o něco se pokusiti. Vz Štěstí, Od-
vaha). Č. — Místa: Český B. (Böhmisch-
brod), gt. Českého Brodu, Německý B.
(Dcutschbrod), Železný B. (Eisenbrod), Sviní
B. (Nimburg), Višnový n. Vyšší B. (Hohen-
fürth), Uherský B. na Mor. (Ungrischbrod),
Bavorský B. (Furth), Chorvatský B. (v Pří-
moří), Slavonský B., Turecký B., Sedmi-
hradský B. —

Brodák, a, m., pták. - Brodař, e, m.,
převozník, Faehrmann.

Brodavý. B. nohy (hnáty dopolu s na-
hými bérci). Kr. Watbeine.

Brodce, e, m., brody na řece. Vz Brod.

Brodek, dku, m., na Mor., něm. Prödlitz.

— 2. B., vz Brod.

Broděna, y, f., drůbež vodní (husy, kachny).
Us. Wassergeflügel.

Brodič, broditel, e, m., der Water.

Brodiště, ě, n., voda, kde se koně bro-
dívají, brodnice, Schwemmort.

Broditi, 3. pl. — dí, broď, dě (íc), il,
dění n. zení; brodívati = po vodě n. jiné
tekutině choditi, waten; vodou voditi, schwem-
men. — koho: koně, ovce. Us. — se, koho
kde po co, do čeho. Brodili v krví po
kolena, L. B. v hříších, v dostatcích, v ukrut-
nosti (choditi). Jg. Tak že budou v krvi až
Do břicha b. Br. Až do pasu vjedu brodíše.
Výb. I. 68. Své bílé nožky v rose bRodí.
Er. P. 74. — kam: Brodíš jako v moře.
Flaška, Za starých do vody jsou brodili aneb
železo hořící brali. Vš. — kudy: B. se
bahnem, Sych., vodou po kolena. Ml., řekou,

Rk. Třeba měla vodou b. až po pas. Er. P.
203. — co čím: zemi krvi, šp. m. brotiti.

— proti komu: šp. m. brojiti.
Brodivý, watend. B. ptáci: volavka, čáp

bílý, sluka, slípka, lyska, Š. a Ž.

Brodmo, brodě, watend. Šli jsme po lu-
kách b. Us.

Brodnatý, mit vielen seichten Stellen. Rk.

Brodniee, e, f., brodiště, die Schwemme.

Brodný, -ní, seicht, durchwatbar. V. B.
potok.

Broche, fr. (brož), silná jehla spínací,
spinadlo. Rk. Busennadel.

Broj, e, f, na Slov. broj, e, m. — Sr. roj,
jako blesk — lesk (b-lesk). B. — množství,
s vedlejším významem hemžení, hýbání, die
Menge. Výb. I. — B. = brojení, bouření.
Ros. — Jg.

Brojiště, ě, n., kde se kdo 1. brojí, Tum-
melplatz, 2. zbrojí, Waffenplatz. Jg.

Brojitel, e, m., 1. der Stifter eines Uibels;
2. Unruhstiíter, Lärmer.

Brojiti, ím, 3. pl. -jí, broj, je (íc), il, ení;
brojívati = nepokojně sobě vésti, sem tam
běhati, unruhig sein, lärmen, treiben, schwär-
men; vztekati se, bouřiti, toben, wüthen,
rasen; se = sem tam běhati, hin und her
laufen, lärmen, bouřiti se, sich rotten,
empören. Jg. — (se) kde, mezi kým.
Tak mezi národy brojil. Br. Sami mezi sebou
se brojí a bouří. V. Β. v zemi. Proch.

— (se) proti komu = bouřiti se. Br., Bern.

— s kým: s ženou (smilství páchati). L. —
nad kým = ukrutně s ním nakládati. L. —
se = rojiti se, hemžiti se, hýbati se. Výb. I.

— se kde = pohybovati se: okolo krále.
Troj. — se z čeho = bouřiti se proč.
Z čehož se obyvatelé brojili. Lupač. — se
kam. A jakž brzo se (toho) úrazu zhojí,
i hned se do Uher vzbrojí, Uhry pobil
atd. Dal.

Brok, u, broček, čku, m.; pl. broky.
Broky na ptáky n. ptačí (Dunst, Vogelschrot),
patentní, na zajíce n. zaječí; hrubé n. veliké
(Hagel), malé n. drobné. Broky po ptácích
stříleti. Broky vsypati. Šp. D. Pytlík, růžek,
váček, čepička, hlaveň, hrotek, zátka na
broky. Šp. — Prach a broky, co se stalo ?
Puch. — Broky v trusce (v huti. Der Hagel).
Rk. — Brok z něm. Brocke, střněm, brocke,
stněm. proccho. Vz Mz. 118.

Brokárna, y, f., Schrotgiessstatt. Us.

Brokát, u, m., prokát, fr. brocart; Brokat.
B. látka hedvábná zlatými n. stříbrnými
nitmi protkaná. O původu vz Mz. 119. Starým
Čechům takové látky sluly: zlatohlav a stří-
brohlav. Brokátový papír = barevný se
vzorky zlatými a stříbrnými. S. N.

Brokovka, y, f. = brokovna. Rk.

Brokovna, y, f., pouzdro na broky,
Schrotflasche. Rk.

Brokovní, Schrot-.

Brokovnice, e, f., ručnice, Schrotbüchse. D.

Brokový. B. náboj, váha, sloupec, rána,
sedlo. Šp. Schrot-.

Bromberg, Bydhošť.

Bromid, u, m. B. ammonatý, arsenový,
draselnatý, ethylnatý, hořečnatý, kademnatý,
rtutičnatý, rtuťnatý, sodnatý, strichninný,
vápenatý, zinečnatý, železnatý, Kh.