101

Bron, a, m. = broný, bílý kůň. Opak:
vraný (černý). Výb. I. Der Schimmel. Jg.
Chybné u novějších: broň, ě. Jg. Vz Brůna,
Bělouš.

Broněti, ěl, ění = žloutnouti. Žito,ovoce
broní (wird gelb, Braun). Leška. Slivka se
broní = zapaluje. Na Slov.

Bronchialní, z řec, průdušniční. Rk.
B. katarrh. Bronchial-.

Bronchitis, zánět průdušniček. Rk.

Bronchotom, u, m., řezadlo na průduš-
nice. Rk.

Bronchotomie, e, f., rozříznutí průduš-
nice. Rk.

Broný n. bronný. B. kůň (belavý, weiss).
Vz Bron. D.

Bronz, u, m. Slitina různých kovův se
základem mědi. Rk. 84% mědi, 11% zinku,
5% cínu. Vz Měď. Br. Die Bronze.

Bronzovací prášek, zum Bronziren.

Bronzovati něco = pohled bronzu natí-
ráním dávati. Rk., zpěžovati. Šp. — co:
zboží, Us., bronziren.

Bronzový, bronzen. B. Barva, BronzgelB.

Brositi, il, šen = vrhati, metati. — se
kam. Pohoří to brosí se do moře (táhne
se, zieht sich). Krok. Z rusk.

Brosk, u, m., poupě stromu letního, die
Knospe. O původu vz Mz. 119.

Broskev, skve, f., břeskev, skve, broskva,
broskvička, y, f., z persica (z Persie). broskve:
madlenky, metelky, pižmovky, šafránky. Am.
Die Pfirsich.

Broskvoví, břeskvoví (V.), n., Pfirsich-
bäume. V.

Broskvovice, e, f., kořalka z broskví.
Pfirsichbrantwein.

Broskvový, břeskevný, břeskovný, bře-
skvěný, břeskvový, Pfirsich-. B. strom, list,
květ, Dřevo, pecka, jádro, kořalka. Jg., D.
— Břeskevný oheň, Druh prašivosti. J.

Broš, vz Broche.

Brošurka, y, f., z fr. brochure (brošýr),
lépe tedy než brožurka. B. = sešitek, knížka
menší (pouze sešitá n. slepená. Rk.), jen pro
jistou Dobu psaná, zvláště politická. S. N.

Brotan, u, m., dřevinka, dřevník, boží
dřevce, z řec. άβρότονον, abrotanum. Mz. 119.
Aberraute, Stabwurz.

Brotanový. B. list, květ. Ros. Aberraute-.

Brotec, tce, m., mařena Domácí, rostl.
Aqu. Der Krapp, Färberröthe.

Brotinka, y, f., rostl., Kreuzblatt. Jg., Rk.

Brotiti, 3. pl. -ti, broť, tě (íc), il, cen,
cení; brotívati = červeniti, krví postříkati,
röthen; politi, befeuchten, begiessen. — co
komu. Pot čelo mu brotil. Jg. — co čím:
zemi krví nepřátelskou brotil. Jg. — co
v čem. Dlaň v krvi svých dítek brotil. Br.
Svá léta v slzách brotíš. L.

Broubiti, šp. m. obroubiti, vroubiti. Jg.

Brouček, vz Brouk.

Broučník, u, m., brouční závinka, Käfer-,
Nymphenhülle. Um. les.

Brouchati se = brouzdati se, - v čem,
Rk., waten.

Brouk, a, m., dříve brúk; brouček. B. od
bručeti. Käfer. Šf. B. hrachový, bobový,
brouček sv. Jana, ohnivý (muška), zlatý
(zlatohlávek), mouční, obilní. Brouci užiteční :

střevlíci, hrobařík, slunéčko atd.; škodliví:
chroust, zlatohlávek, roháč, b. vodní, kožojed,
červotoč, kovářík, krasce borový, b. moučný,
nosatci, lykožrouti (korovci), tesaříci, man-
delínky. Š. a Ž. Brouk bručí, bzučí. Jg.
Tintily vantily, kočička brouk (šišky vrou).
D. Larvy brouků jsou pondravy. Pt. Ty jsi
jako brouk = broukavý, mrzutý. — Vz Hmyz.

— B. = dítě. Ubohý b. (brouček). Us. Milý
broučku. Puch. — Brouci, vz Hmyz.

Broukač, e, broukal, broukavec, vce, m.,
Murrer, Schnurrer. Johanit.

Broukati, brouknouti, knul, kl, utí; bru-
četi, oni -čí, bruč, če (íc), el, ení; bručívati,
broukávati = knurren, summen, sumsen. Vz
Bručeti. — kde komu. Bručí mu v břiše.
Zlob. — na koho = bublati, schnarchen,
murren. Us., Jir. dh. — čím. Apol.

Broukavý člověk (bublavý). Jg., Ros.,
D. Brummend, mürrisch.

Broul, e, broulík, a, m., kdo broulí. Zlob.
Gaffer.

Brouliti, 3. pl. -lí, il, ení; broulati, brou-
lívati, broulávati = zevlovati, vyvalenýma
očima hleděti, oči vybouliti, gaffen, lugen.
Ros. — kam: do knihy. Jg. — na koho.
Us. — čím: očima. Ros.

Broumov, Brounov, Brunov, a, m., mě.
v Čechách, něm. Braunau. — Broumovský. B.
opat, gymnasium. — Broumovan, a, m., pl. -né.

Brousati, něm. schroten. Šm.

Brousek, sku, m., kleiner Schleifstein.
B. na žabky, na nože očkovací, na nožíky
atd. Vz Nástroj zahradnický. Cn. Čert neví,
kde má ženská b. C. Kde má ženská poslední
brousek? (Na břiše, ježto nabrousivši nůž
o kamna obyčejně o zástěru na břiše jej
otírává). Č. Pouzdro na b. u sekáčů: toulec,
tulejka. D. Ostatně vz Brus.

Brousicí stroj, kámen. Šp. Ne: brousící.
Vz -cí. Zum Schleifen gehörig.

Brousič, e, m., brusič, vz -ič. Der Werzer.

Brousírna, y, f. = brusírna, Schleifmühle,
Schleife.

Brousiti, 3. pl. -sí, brus, brouse (íc), il,
sen n. šen, ení; brousívati = ostřiti, schärfen,
schleifen, wetzen. — co: nůž, hubu. — co
čím: tupé věci brusem. Kom. Rozum cvičením.
Vz Cvičení. Č. — co kde: na kameni, V.,
Br.; si vtip na někom. Šm. — Ml. — (si)
co na co, na koho. Nůž na ně brousí. Er.
P. 385. B. si zuby na pečeni, Us., na někoho,
Kom.; meče na sebe, Kom.; si Hubu na ja-
blka b. Ml. — co o co, o koho. Jazyk si
o něj brousí, Us., Ctib., hubu. D. — se kde.
Tu se mravnosť nejlépe v nás brousí. Kom.

— se nač = naději sobě k tomu dělati.
Také se mně toho dostane, nač se brousím.
Kom.

Brouskovatý, klihovatý, zákalcovitý. B.
chléb, schliefig. Us.

Broušení, vz Brousiti. — 2. Křik tetřeva
tokajícího. Šp.

Broušený. V. Jsi jako b-ná motyka, Jg.

— na co: Na obě strany b. (šibal, pochleb-
ník). Jg., Lb. B. sklo. Us. Vz Brousiti.

Brouzdanice, e, f., blátivá cesta, kothiger
Weg, Gequatsche.

Brouzdati, brozdati, waten. — se kde:
ve vodě. Jg. — se s kým. Us.