103

Brusel, sla, m., mě. Brüssel v Belgii. —
Bruselan, a, m. — Bruselský. Cf. Brysl.

Brusič, e, brusák, a, brusník, a, m., Ros.,
brusíř, Schleifer.

Brusidlo, a, n., brusnice, Us., Schleiftrog.

Brusinky, pl., f., brusina, brusnice, e, f.,
v obyč. mluvě brusliny, něm. Preiselbeere.
Také: borůvky červené, kyselinky. Jg. —

— Brusiny, pl., f., odpadky od brusu, Schleif -
staub. Jg.

Brusíř, e, m., vz Brusič.

Brusírna, y, f., vz Brusárna.

Bruska,y, f., místo, kde se brusy lámou.
Schleifsteinbruch. V. — V Praze: Na Brusce
(u starých zámeckých schodův, dole).

Bruskosť, i, f, kvapnosť, rychlosť. D.
Schnelligkeit.

Bruský, prudký, spěšný, schnell. B. potok,
Háj., v Praze, vz Bruska.

Bruslařský spolek, Eisklub. Rk.

Brusle, í, pl., f, kosle, kraple, k luštka
želízka, Die Schlittschuh. V zimě jezdíme,
klouzáme se po ledě na bruslích, koslích,
želízkách. B. si připnouti, uvázati, odvázati,
někomu za peníze půjčiti, si vypůjčiti, někomu
na led nésti. - B. = mě. Brüssel. Vz Brusel.

Bruslek, u, m., z něm. Brustfleck, ve
vých. Čechách druh sedlské vesty.

Brusní. B. kámen, Schleifstein.

Brusnice, e, f. = brusidlo; 2. vz Brusinky.

Brusovatý, schliefig. B. Chléb.

Brüssel, vz Brusel, Brysl, Brusle.

Brustfleck, něm., náprsník. Šp.

Břušec, šce, m., na Mor. = břišec.

Brutalita, y, f. z lat., zhovadilosť, hrubosť.
Brutalität. — Brutalní, zhovadilý, surový,
hrubý. Rk. Brutal.

Brutavý, broukavý, bublavý, Us., mürrisch.

Brutnák, u, m., rostl., Borretsch.

Bruttiové, bydleli v nejjižnější Italii. —
Bruttijský.

Brutto = z hrubá; netto = z čista. Brutto-
und Nettogewicht: hrubá a čistá váha. J. tr

— Váhu píšeme z hruba, z té odčítáme taru
t. j. to, co váží nádoba n. obálka, v níž jest
zboží, a co zbývá, to jest čistá váha (netto)
samého zboží. S. N.

Brut-us, a, m. L. Junius B. vyhnal z Ríma
krále Tarquinia; M. Junius B. zavraždil s ji-
nými Caesara,

Brüx, Most, u, m.

Bruzdiť = o někom zle mluviti, nach-
reden, verleumden. Llk.

Brv, i, f., brva, y, f., brvička; brvy, obrvy,
srsť krátka na kraji víček očních. Ssav. —

— B. = obočí, Augenbrauen. Nasupiti brv
(rus. = zamračiti se). V brv zákonům, právu
= na_v vzdory. L. V brvi = do obličeje, do
očí. Šm. — Sr. slov. brbvb, skr. bhrü, řec.
ό-φρύ-ς, strněm. brava. Schl., lit. bruvis;
Braue. Fk. 143. - Brv, chlup tuhosti a krát-
kosti brvy, Rostl., kurzes Haar, Zotte.

Brvitý. B. nohy, lupeny (které mají brvy).
Jg., Krok, Rostl., Haarig.

Brvonožka, y, f., Borstenträger. Rk.

Brvy, vz Brv.

Brya-s, nta, m., Dariův syn; kromě toho
jméno i jiných mužův.

Brýborat, v již. Čechách = vrávorati,
taumeln. Kts.

Bryčka, y, f., ein leichter Reisewagen. Us.

Brychati, chám a ši = stříkati, spritzen,
fliessen. — z čeho. Krev z něho bryše.
Rokyc.

Bryka, y, f., bryk, u, m., z něm. Bricke,
Pricke, muraena. Vz Mz. 120.

Brýkati; bryknouti, nul a kl, utí = kři-
četi, quäken, schreien. Volavý jíkavec brýká.
Us. — nad kým, na koho. L.

Brykcí, vz Brikcí.

Brykole, brykule, e, f., z fr. bricole (vz
Mz. 120.) = vrtochy, na Slov. mátoha, Spuck,
Grille, Mucke, Schrolle. D. Míti v hlavě bry-
kole. Us. To mi dělá mnoho brykolí. Us.
K čemu tolik brykolí? D. Proč si děláš
brykole? Sych.

Brýl, a, m., brlooký, Schieler; 2. libého
vzezření, liebäugig. V.

Brýlař, e, m., kdo brýle prodává, Brillen-
händler.

Brýlati, šilhati, schielen, blinzen. — na
koho (zamilovaně). Us. — do čeho: Do
knihy. Us.

Brýlavosť, i, f., Uibersichtigkeit.

Brýlavý, kdo brýlá, schielend.

Brýle, Vz Brejle.

Brynčt, vz Brinšt.

Brynda, bryndička, y, f. — slévky, špatný
nápoj, Gepantsche, Gesäufe. O původu vz
Mz. 120. Sr. pol. brud, břyd = špína, Šf.
Bryndu do sebe líti. Us. Býti v bryndě, se-
děti v bryndě (in der Tinte, Tunke, Wäsche
sitzen). D. Jsme v pěkné bryndě! D., Č. Vz
Nesnáze, Trampoty. To pivo, vino jest brynda.
Us. Přivésti někoho do bryndy. Rk. Bývá
tam často pan Brynda s Laňkvarou (bryndáni
piva; vz Podobný. Lb.). Ros., Č. — B., y,
m. = motlacha, Sprachmenger. D. — B., y,
f., špatná kuchařka, Pantscherin.

Bryndač, e, bryndal, a, bryndálek, lka,
bryndáleček, čka, m., cmíral; bryndačka,
bryndalka, y, f., Pantscher; -rin.

Bryndanice, e, f., máchanice, šplíchání,
Manscherei, das Gepantsche. D.

Bryndati, bryndávati, vz Brynda; pant-
schen; nápoje kaziti, míchati. — co: pivo,
víno. Us. - co čím: pivo vodou. — B.
se = šplíchati se, máchati se, cmírati se,
mähren, manschen. Jg. - se kde: ve vodě.
Us., Sych.

Bryndza, brinza, y, brynze, e, f., Schaf-
käse, umísený ovčí sýr na salaších v Tatrách.
D. Dle Mz. 120. z rum. brěnzě = sýr.

Brynzař, e, m., sýrař. Käsehändler.

Brynzařiti = sýrařiti, mit Käse handeln.

Brynzárna, y, f., komora na sýr, Käse-
kammer. Bern.

Brynel, brinel, brunel, u, m., tuhá látka,
obyčejně vlněná, černá, zvláště na ženské
střevíce, Rk., z něm. Brünell. B. francouzský,
hedvábný, vlněný. Šp.

Brynza, vz Bryndza.

Bryskov, a, m., mě. Breisgau. Plk.

Brysl, a, m., Brusel, sla, m., Brüssel, mě.
v Belgii. — Bruselský.

Bryťan, vz Britannia.

Brýzhanice, e, f. Pantsche. Rk.Vz Brýzhati.

Brýzhati se = v řídkém blátě capati.
Dch. — kde: v blátě, Koll., trampeln,
pantschen.